Proč mluvit a psát o vědě a technice? Nestačí jen si užívat jejich vymožeností? Vždyť nepotřebujeme vědět, jak to funguje. Nebo snad ano? Jak na to jdou v různých zemích?
Získal ji 11. června 2011 inženýr Michal Babič z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR v mezinárodním finále soutěže FameLab v anglickém Cheltenhamu. Gratulujeme!
Moc učenosti a vážnosti někdy škodí, zejména chceme‑li si udržet zdravý rozum a nadhled nad vážnými záležitostmi světa. Energetika je obor veskrze odborný a vážný, ale umí si ze sebe dělat i legraci, což mu slouží jen ke cti.
Viděli jste někdy člověka, který „civí“ do telefonu a chodí kolem stromu nebo jiného místa, něco hledá a snaží se přitom působit nenápadně? Nalezli jste někdy krabičku s bločkem, tužkou a drobnými hračkami? V obou případech jste se s velkou pravděpodobností setkali s celosvětovou hrou geocaching.
Je čtvrtek 10. 3. 2011,16.50 h a já se jako každý týden připravuji na akrobatický trénink se svým týmem. Virtuální. Ano, je řeč o virtuálním létání. Nemáme sice k dispozici reálné stroje s vůní kerosinu, ale to takřka tisícům z nás nevadí. Náš tým je virtuální součástí reálného Baltic Bees Jet Teamu a létá na letadle Aero Vodochody L‑39C Albatros s modifikacemi stejnými, jaké mají letouny L‑39 reálné předlohy. V současné době je nás v týmu pět – 4 členové leteckého personálu a manažer.
Na satelitní mapě Japonska a mořského dna můžete pozorovat ve zrychleném módu četnost a umístění zemětřesení od 11. 3. 2011. Barvou jsou znázorněny hloubky a velikostí kroužků magnitudy jednotlivých zemětřesení. Na začátku vyčkejte asi 30 sekund, pak se začnou dít věci.
Umělá inteligence se rychle prosazuje i v oborech, kde by ji ještě před pár lety nikdo nečekal. Od role výčepních na festivalech až po rozhodování o postřicích v zemědělství.
Modrý měsíc, krvavý měsíc a medový měsíc – tak se nám jeví náš satelit ze Země. Měnící se odstín Měsíce má svůj základ ve vědě – v optice.
Přemýšleli jste někdy, co se skrývá za známými webovými stránkami, které denně navštěvujete? Kolik „věcí“ je vůbec na internetu? Je toho mnohem víc, než si myslíte!
V červenci se v severočeském Sokolově objevil argentinský filmový štáb, který natočil první záběry celovečerního dokumentu jménem Huemul.
Vědci vyvinuli nový model strojového učení pro predikci mikrobiální zátěže — hustoty mikroorganismů v našich střevech — a použili ho k prokázání, jak důležitou roli hraje ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
