Bez zařazení

Co mají společného? Na první pohled nic, ve skutečnosti mnohé. Kdyby nebylo jednoho – připojení lokalit Pražské Předměstí a některých městských objektů v centru Bíliny na horkovodní napáječ z Elektrárny Ledvice – nikdy by světlo světa nespatřily archeologické skvosty z doby, kdy Kosmas sepisoval svou kroniku. Energetiky a archeology tak na nějaký čas spojily zdánlivě neslučitelné zájmy: zajistit teplo domova pro obyvatele Bíliny a zachránit před zkázou doklad o bohaté historii našeho státu.

Zajímá vás energetická budoucnost naší planety? Pokud ano, nenechte si ujít příležitost zúčastnit se přednášky a diskuze na téma „Energie ve světě omezených zdrojů“, která se koná v pondělí 16. dubna 2012 od 18.00 h v kinosále Francouzského institutu, Štěpánská 35, Praha 1.

Tunely známe různé… Aniž bychom zabíhali do podrobností, ten vídeňský se ode všech na světě podstatně liší. Pod názvem Rail Tec Arsenal se totiž skrývá technologicky vyspělé zařízení s plným oficiálním jménem klimatický aerodynamický kanál. Ve Vídni slouží k testování nejrůznějších technických zařízení – od kolejových vozidel až po rotory větrných elektráren nebo transformátory. Úspěšně jím „projel“ např. i nový elektrický jednopodlažní vlak RegioPanter, vyráběný v plzeňské Škodě Transportation, který právě plní své homologační „kolečko“. Abychom byli přesní – ve Vídni mají čtyři testovací tunely, ve dvou z nich může mrznout, až to praští.

Nejznámější chybné technologické předpovědi a „neslavné” výroky slavných

Zemskému klimatu zcela nerozumíme. Děje v atmosféře určuje složité vzájemné působení fyzikálních, chemických a biologických procesů. Zjistili jsme, že se planeta otepluje, a myslíme si, že za to mohou lidské aktivity. Do jaké míry se však Země otepluje? Jaké budou globální a lokální účinky oteplování?

Díky používání umělých hnojiv a pesticidů, rozvoji zemědělského výzkumu, ale i průmyslu se zatím vždy dařilo výživu rostoucího počtu obyvatelstva Země více méně zajistit. Hladem a chronickou podvýživou však přesto v rozvojových zemích stále trpí okolo 1 miliardy lidí. Do roku 2050 se má počet obyvatel Země ze současných 7 miliard zvýšit až na 9,1 miliardy. Uživí se další 2 až 3 miliardy? Navíc v době, kdy svět bude muset řešit další problémy spojené s energetikou, ekonomikou, životním prostředím a změnou klimatu?