Biografie

Článků v rubrice: 183

Bratranci od pluhu

První „biografický“ medailonek roku 2009 zahájíme hned dvěma osobnostmi a dokonce třemi výročími. Vynálezce ruchadla František Veverka se totiž narodil 3. března roku 1799 (tj. před 210 roky) a zemřel 12. února 1849 (před 160 roky). Jeho o něco starší (*1790) bratranec a spolupracovník Václav Veverka zemřel ve stejném roce.

Fotogalerie (3)
Tzv. obratlivé ruchadlo

František hospodařil na rodinném statku v Rybitví u Pardubic, neměl žádné technické vzdělání, ale zato mu nechybělo nadání a zručnost. Uměl si poradit se vším, od mládí se vyznal v mlýnských strojích, což byla na tehdejším venkově špičková technika, po širém okolí spravoval hodiny. Dokonce se traduje, že vynalezl jakýsi fukar, zařízení, které se v zemědělství rozšířilo až mnohem později. Jeho životním snem – splněným – však bylo ruchadlo.

Veverče obrací i kypří
Je velmi pravděpodobné, že slovo „ruchadlo“ už několika generacím mnoho neříká. Musíme si ovšem uvědomit, že ještě na počátku 19. století byly pluhy vybaveny celkem primitivní hákovou radlicí, v podstatě stejnou jako ve středověku. František Veverka se rozhodl vymyslet nářadí, které by půdu při orání nejen rozhrnovalo, ale také obracelo a kypřilo. A tak radlici pro tento účel všelijak „křivil“ a přizpůsoboval – postupoval prostě metodou pokus a omyl. A právě při těchto pokusech mu byl účinným pomocníkem jeho bratranec Václav, kovář, který radlice podle Františkových pokynů koval. Kdy přesně se jejich dílo podařilo a zrodilo se ruchadlo dokonalého tvaru, nevíme, bylo to asi někdy po roce 1824 (to bylo Františkovi pouhých 25 let). Z dochovaných písemností je však jisté, že v roce 1827 už ve Lhotě pod Libčany orali ruchadlem zvaným veverče.

I když to dnes nemusíme úplně chápat, šlo o vskutku geniální vynález, který měl dalekosáhlé důsledky, dokonce zřejmě velmi přispěl k urychlení přechodu od tradičního trojhonného systému k modernímu střídavému hospodaření. Pluh osazený ruchadlem značně šetřil práci lidí i tažných zvířat, neboť jediným úkonem nahradil řadu dříve nutných činností a především za sebou nechával mnohem kvalitněji zpracovanou půdu. Vynález se proto velice rychle rozšířil jak po celých českých zemích, tak v rámci habsburské monarchie, ale i v cizině, ba dokonce až za mořem.

Geniální vynález nepřinesl slávu ani peníze
Sami objevitelé však z toho valný prospěch neměli. Na nějaké patentování a z něho plynoucí zisk nemohli ani pomyslet. Naopak mnohdy museli bojovat i o uznání priority. Tak třeba už v roce 1832 se na hospodářské výstavě objevil pluh J. Heinze (též Kainze), hospodářského úředníka z Choltic, nápadně podobný „veverčeti“. Tehdy ještě C. k. vlastenecká hospodářská společnost osvědčila, že skutečnými vynálezci jsou bratranci Veverkové, ale reálný výsledek to nemělo ani doma, natož v cizině. A tak například pouhá jedna berlínská firma Eckert vyrobila a expedovala během 30 let přes milion pluhů s ruchadly, aniž z toho objevitelé měli sebemenší prospěch.

Naopak – František Veverka upadl do bídy, rodný stateček v Rybitví byl nucen prodat a odstěhoval se do malé chalupy v Břehách u Přelouče. Roku 1847 mu zemřela manželka a krátce na to vyhořel. Navíc ho stíhala jedna nemoc za druhou, takže smrt v únoru 1849 se mu stala vysvobozením. Ani Václav nezbohatl. I když měl na ruchadla dost zakázek, zůstal prostým venkovským kovářem, na výrobu ve velkém ani nepomyslel. Svého bratrance Františka přežil jen o několik dní.

Dnes nám oba bratrance a jejich úžasný vynález připomíná jen několik památníků, především pomník odhalený v Pardubicích roku 1883 u příležitosti národopisné slavnosti.

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Lechtat draka se nevyplácí

Devatenácté století končí. Svět je opojen elektřinou a jinými technickými zázraky. Jules Verne o překot vydává romány, v nichž hrdinové ovládají balóny, ...

Co nám při prohlížení webu zvedá tlak

Téměř všichni z nás každý den z nejrůznějších důvodů používáme různé webové stránky. Samozřejmě chceme, aby naše uživatelská zkušenost byla pozitivní a pokud možno bezchybná.

Centrum pro testování technologie samořiditelných vozidel

Jaguar Land Rover plánuje spolupracovat s nejrenomovanějšími světovými softwarovými a telekomunikačními společnostmi a firmami zabývajícími se mobilitou na vytvoření tzv.

Chladicí systém ITER

Pro odvod tepla generovaného během provozu tokamaku bude ITER vybaven systémem chladicí vody. Vnitřní povrchy vakuové nádoby (obal a divertor) se musejí chladit na přibližně 240 °C jen několik metrů od plazmatu horkého 150 milionů stupňů.

Zájemci o energetiku mohou poprvé on-line do elektráren ČEZ

Až na dno jaderného reaktoru nebo na vrchol větrné elektrárny! Ani omezení v boji s koronavirem neznamenají stopku návštěvám energetických provozů, alespoň ne těm virtuálním.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail