Jaderná energetika na počátku roku 2026
Kolik dnes vůbec pracuje jaderných reaktorů na světě? Přinášíme výběr ze statistiky MAAE, PRIS (Power Reactor Information System), a dalších informačních zdrojů.
Heinrich Göbel, jeden z objevitelů žárovky, se narodil 28. dubna 1818 ve Springe u Deistru v Německu. Jeho žárovka svítila o čtvrt století dříve než Edisonova! A neméně dobře. Kdo o něm však dnes ví? Ve čtvrtek 4. prosince uplyne právě 115 let ode dne, kdy tento poněkud zapomenutý vynálezce v dalekém New Yorku zemřel.
V rodném Německu se Göbel vyučil hodinářskému řemeslu, ale dobře se vyznal i v jemné mechanice a optice. Ve své hamburské dílně sestavoval nejen hodiny, ale také různé přístroje, například rtuťové Torricelliho trubice pro měření atmosférického tlaku. Hnán objevitelským duchem a touhou rozšiřovat své vzdělání navázal kontakt s hannoverským Polytechnickým ústavem a pro tamní výuku i výzkum konstruoval složité optické systémy. Právě tam zřejmě získal poznatky o pokusech s prvními žárovkami.
V bouřlivém revolučním roce 1848 nasedl se svou rodinou na loď a vydal se z neklidného Německa do země zaslíbené, do Ameriky. Usadil se v New Yorku a – už jako Henry Goebel – si tu zřídil hodinářský obchod. Obchod v Americe je nemyslitelný bez reklamy a Goebel ji pojal opravdu originálně – vytvořil ji ze svítících žárovek. Jeho cesta k žárovce se v mnohém podobala té pozdější Edisonově. Rychle opustil myšlenku kovových drátků a hledal vhodnější materiál. Po řadě pokusů jej napadlo odlomit třísku ze své bambusové vycházkové hole a zuhelnatět ji. Uhlíková vlákna vzbuzovala naději, ale do čeho je zabudovat? Nakonec vlákno zatavil do skleněného flakónku od voňavky, z kterého vlastnoručně zhotovenými přístroji vysál vzduch. Pokusy přinesly až nečekaný úspěch – jeho žárovky, ke kterým dospěl v roce 1854, svítily bez přestání až 220 hodin! O 25 let později byl Edison nadšen, když docílil 100 hodin světla.
Také efekt Goebelovy světelné reklamy byl úžasný. Dokonce tak, že vyděšení sousedé neustále volali hasiče na hořící dům. Nesporný úspěch, ale zároveň konec snu. Experimenty Goebela finančně vyčerpaly, nedařilo se mu vyřešit dostatečně silný zdroj proudu a navíc neznalost amerických poměrů včetně nedostatečné znalosti angličtiny mu zabránily přihlásit objev k patentování. Zdálo se, že jeho jméno upadne navždy do zapomenutí. Paradoxně je vzkřísil patentový spor, který okolo roku 1890 vyvolala společnost General Electric Company, majitelka Edisonových patentů, proti „černým“ výrobcům žárovek s uhlíkovým vláknem. Všechny spory vyhrávala až narazila na firmu Beacon Vacuum Pump and Electrical Company z Bostonu. A ta prokázala, že již čtvrtstoletí před Edisonem, a to v roce 1854, vyráběl funkční elektrické žárovky s vláknem ze zuhelnatělého bambusu Henry Goebel. Firma spor vyhrála a jméno Heinricha Göbela vrátila do historie elektrotechniky, kam právem náleží.
Kolik dnes vůbec pracuje jaderných reaktorů na světě? Přinášíme výběr ze statistiky MAAE, PRIS (Power Reactor Information System), a dalších informačních zdrojů.
Rostoucí popularita umělé inteligence (AI), cloudových služeb a digitálních aplikací pohání nebývalou poptávku po výpočetním výkonu a vytváří obrovský ...
Společnost OpenAI na konci loňského roku oznámila nový model GPT-5.2, svůj dosud nejpokročilejší model umělé inteligence, který údajně zlepšuje obecnou inteligenci, kódování ...
Kosmický inkubátor ESA BIC Czech Republic spouští druhý ročník soutěže ESA BIC Liftoff Challenge, která je určená všem inovátorům starším 18 let.
Univerzita Karlova spouští nový vzdělávací a networkingový program FameLab Academy, určený středoškolským studentkám a studentům ve věku 15–19 let se zájmem o vědu, výzkum, komunikaci.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.