Tycho Brahe

Slavný dánský astronom, nejpřesnější pozorovatel hvězd před vynálezem dalekohledu, se narodil 14. prosince 1546 v Knudstrupu a zemřel 24. října 1601 v Praze, kde je také v chrámu Panny Marie před Týnem na Staroměstském náměstí pochován.

Tycho Brahe pocházel ze starého šlechtického rodu, zprvu studoval na univerzitě v Kodani filozofii a řečnictví, později pak práva v Lipsku. Když se však roku 1565 vrátil domů, aby převzal dědictví po bohatém strýci, už byla středem jeho zájmu astronomie. V Lavigny poslouchal přednášky slavného českého hvězdáře Cypriána Lvovického ze Lvovic a v Augspurku, kde studoval chemii, již začal pozorovat hvězdnou oblohu přístroji sestrojenými podle vlastních návrhů.
Po otcově smrti se Brahe roku 1571 vrátil do Dánska, kde si vybudoval observatoř, odkud v listopadu 1572 pozoroval supernovu, což popsal v latinském spise O nové hvězdě. Aby slavného hvězdáře připoutal k domovu, věnoval mu dánský král Bedřich II. ostrov Hven v Öresundu, kde si Brahe postavil proslulou hvězdárnu Uranienborg, odkud za podpory štědré královské renty prováděl po jedenadvacet let svá pozorování.
Po smrti krále Bedřicha II. ho však intriky okolí nového panovníka přinutily k odchodu. Jeho dlouholetý přítel, český učenec Tadeáš Hájek z Hájku – věda tehdejší doby totiž neznala státní hranice a učenci tvořili zcela přirozené „evropské“ společenství mnoho set let před dnešními sjednocovacími snahami – jej přivedl na pražský dvůr císaře Rudolfa II. Většinu pobytu v Čechách strávil Brahe na zámku v Nových Benátkách, sem za ním přijel i Johannes Kepler, jeho pozdější nástupce v císařských službách.
Jsme v době, kdy astronomie řeší kardinální otázku – otáčí se Slunce okolo Země, jak tvrdí církev, anebo je tomu naopak? Brahe nevyznává Koperníkovu převratnou myšlenku, má svou vlastní teorii: všechny planety kromě Země obíhají kolem Slunce a celá tato soustava obíhá Zemi. Tento podivný kompromis ovšem nic nemění na jeho zásluhách. Jen díky Braheho mimořádně přesným pozorováním je Kepler schopen formulovat své slavné zákony. V Čechách píše Tycho Brahe své nejslavnější dílo Astronomická progymnasmata, které vychází v Praze dva roky po astronomově smrti.
Tycho Brahe zemřel v necelých padesáti pěti letech pravděpodobně na nějakou ledvinovou chorobu. Tradovaná historka, že mu praskl močový měchýř, když se ostýchal opustit hostinu u císařské tabule dřív, než ji vladař ukončí, je jen legendou, kterou poznatky moderní medicíny vylučují.