Michal Schmitt

ČLEN REDAKČNÍ RADY TP

Proč jste šel studovat to, co studujete?
Radiologie je moc zajímavý obor, který se velmi dynamicky rozvíjí. Kde jinde máte takový výběr vědomostí např. radiační fyziky, anatomie, medicinských oborů, počítačové problematiky, ovládáte složitá a drahá zařízení, a hlavně – pomáháte lidem...

Baví vás to? Co nejvíce, co nejméně?
Studium je super, hlavně odborné předměty. Horší jsou takové povinné, všeobecné předměty.

Jak je těžké se na váš obor dostat a co pro to musí student udělat?
V současné době obor radiologický asistent přechází z vyšších odborných škol na vysoké školy, fakult nabízejících tento obor je zatím velmi málo. Nutná je samozřejmě maturita a úspěšné přijímací řízení, které ale není tak náročné jako např. na medicíně.

Chodíte také na praxi – co děláte přesně?
Já vystudoval vyšší odbornou školu, tam bylo praxe spousta, opravdu se tam člověk vyžil. Praktikovali jsme na odděleních radiodiagnostiky i s nejmodernějšími přístroji, samozřejmě také na odděleních nukleární medicíny a radioterapie, nechyběly ani odborné exkurze, třeba na oddělení gama nože. Na vysoké škole to bude podobné.

Nebojíte se radiace? Proč ano či ne?
Radiace není třeba se bát. Vše je důkladně zabezpečeno a pracovníci dostanou minimální dávky, nepřekračující limity dané Atomovým zákonem. I praktikující studenti jsou vybaveni osobními dozimetry a jsou seznámeni s principy radiační ochrany.

Co pacienti, jsou hodní?
Pacienti jsou v 99 procentech naprosto bezvadní a spolupracují. Záření nebolí! Jen někdy remcají, že dlouho čekali na rentgen. Jak vysvětlujete pacientům, že se nemusí bát? Vysvětlíme jim, že záření nebolí, že dávky, které obdrží, jsou velmi malé, v případě terapie vysokými dávkami jim vysvětlíme princip a proč se ozařují, oni se pak uklidní a zákrok absolvují v pohodě.

K čemu by se daly přirovnat radiační dávky při tom kterém vyšetření (porovnání třeba s přírodním pozadím)...
Tak například dávku 0,02 mSv při jednom běžném rentgenu plic „nastřádáte“ z přírodního pozadí za 3 dny. Pozor, při CT vyšetření hrudníku 8 mSv už byste se načekali 3,6 roku! A taková pozitronová emisní tomografie (PET) hlavy 5 mSv vám „zatopí“ jako 2,3 roku přírodního pozadí.

Jak se ohlídá, aby nebyl pacient zatěžován zářením zbytečně a opakovaně?
Už v samé odůvodněné indikaci k tomu či onomu vyšetření nebo zákroku, indikující lékař musí vzít v úvahu výtěžnost metody, zvolit nejvhodnější metodu, vzít v úvahu např. i možné těhotenství nebo alergii na kontrastní látku. Na nás už je perfektní a optimalizované provedení zákroku.

Proč se nukleární magnetická rezonance jmenuje „nukleární“?
Je to starší název, dnes se od slova „nukleární“ upouští, protože vyvolává dojem, že jde o „jadernou“ metodu. Jedná se však o rezonanci atomů vodíku (odtud slovo nukleární) vyvolanou vysokofrekvenčním signálem v silném magnetickém poli. Při metodě tedy není použito ionizující záření. Dnešní trend je nazývat tuto metodu MRI (Magnetic Resonance Imaging).

V USA prý 3 ze 4 hospitalizovaných pacientů mají profit z nukleárních metod – jak je to u nás?
U nás se k tomuto číslu blížíme. Už téměř každá nemocnice je vybavena např. CT (počítačový tomograf), také indikací pro CT přibývá. Při vyšetření CT také obdrží pacient větší dávku ozáření.

Jaké nové jaderné metody se v medicíně plánují?
V radiodiagnostice se hlavně rozvíjí využití MRI a hledají se ještě lepší kontrastní látky, samozřejmě pomocí digitalizace klesá radiační dávka nutná k vyšetření. V nukleární medicíně se hledají nová radiofarmaka a zdokonalují se zobrazovací metody. V radioterapii se zdokonaluje přesnost zobrazení a zaměření ozařovaných cílů, dnes už se pohybujeme v přesnosti 0,5 mm! Objevují se stále nové metody plánování, ozařování a nové přístroje.