Uhlík C 14
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Právě před 50 lety, 18. dubna 1955, zemřel v Princetonu (USA) jeden z největších vědců všech dob – Albert Einstein.
Albert Einstein se narodil 14. března 1879 v Ulmu v rodině spolumajitele malé elektrotechnické firmy. Střední školu navštěvoval v Mnichově, techniku ve Švýcarsku v Curychu. Trvalo dva roky, než po ukončení studií našel zaměstnání jako úředník v patentovém úřadu v Bernu. Tehdy (1902) se také oženil s Milevou Maricovou. Manželství vydrželo dvanáct let, během kterých se Einstein stal z nenápadného patentového úředníka světoznámým vědcem. Proslulost, kterou v odborných kruzích získal publikováním speciální teorie relativity (1905) se známou rovnicí E = m.c2, mu vynesla místo mimořádného profesora na univerzitě v Curychu a posléze řádnou profesuru na německé univerzitě v Praze, kde strávil dva roky (v letech 1911/12 přednášel v dnešní budově Přírodovědecké fakulty ve Viničné ulici). Na pozvání samotného Maxe Plancka odtud odešel do Berlína, do Pruské akademie věd. Tady v roce 1916 dokončil obecnou teorii relativity.
V roce 1921 obdržel Nobelovu cenu, kupodivu však nikoli za teorii relativity, ale za využití kvantové teorie a objasnění fotoefektu. Získal obrovský vědecký kredit, o jeho genialitě nebylo pochyb, zastával nejvyšší pozici v Ústavu císaře Viléma v Berlíně, nejprestižnější německé vědecké instituci, ale nástup Hitlera k moci i jeho vystavil smrtelnému nebezpečí. Pro svobodomyslného liberála, odpůrce nacismu, navíc židovského původu, nebylo v hitlerovském Německu místo.
V roce 1932 emigroval Einstein do Spojených států, kde začal pracovat na univerzitě v Princetonu. Osobní zkušenost s nacismem jej v roce 1939 vedla – byť byl přesvědčený pacifista – k napsání známého dopisu prezidentu Rooseveltovi, ve kterém jej spolu s dalšími vědci vyzval k zahájení vývoje atomové bomby, aby tuto strašlivou zbraň nezískali dřív Němci. I když se na vývoji bomby prakticky nepodílel, přinesl svou autoritou potřebný impuls. Po válce zůstal v USA, kde v roce 1940 získal občanství, a stál v předních řadách intelektuálů usilujících o mír ve světě. Po léta se také traduje domněnka, ničím však nepotvrzená, že na sklonku života Einstein pochopil ještě obecnější zákonitosti než v teorii relativity a vytvořil tzv. unitární teorii pole, zahrnující i gravitaci. V obavách z možného zneužití však všechny své poznámky z této práce zničil.
Jaký byl...
Einstein býval originální nejen jako vědec, ale i jako člověk. O tom, že rád a dobře hrával na housle, se všeobecně ví, vyznačoval se ale také pravou profesorskou roztržitostí a nezájmem o věci podle jeho mínění nedůležité. A tak prý si někdy vyšel s každou ponožkou jinou nebo také vůbec naboso...
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.