Za pionýrem ruské fúze – Vladimírem Mučovatovem
Dne 26. ledna 2026 zemřel v 91 letech ruský fyzik, který se zasloužil nejen o několik ruských tokamaků (včetně T-1, který dnes slouží na FJFI ČVUT pod jménem Golem), ale i o samotný ITER, největší ...
Právě před 50 lety, 18. dubna 1955, zemřel v Princetonu (USA) jeden z největších vědců všech dob – Albert Einstein.
Albert Einstein se narodil 14. března 1879 v Ulmu v rodině spolumajitele malé elektrotechnické firmy. Střední školu navštěvoval v Mnichově, techniku ve Švýcarsku v Curychu. Trvalo dva roky, než po ukončení studií našel zaměstnání jako úředník v patentovém úřadu v Bernu. Tehdy (1902) se také oženil s Milevou Maricovou. Manželství vydrželo dvanáct let, během kterých se Einstein stal z nenápadného patentového úředníka světoznámým vědcem. Proslulost, kterou v odborných kruzích získal publikováním speciální teorie relativity (1905) se známou rovnicí E = m.c2, mu vynesla místo mimořádného profesora na univerzitě v Curychu a posléze řádnou profesuru na německé univerzitě v Praze, kde strávil dva roky (v letech 1911/12 přednášel v dnešní budově Přírodovědecké fakulty ve Viničné ulici). Na pozvání samotného Maxe Plancka odtud odešel do Berlína, do Pruské akademie věd. Tady v roce 1916 dokončil obecnou teorii relativity.
V roce 1921 obdržel Nobelovu cenu, kupodivu však nikoli za teorii relativity, ale za využití kvantové teorie a objasnění fotoefektu. Získal obrovský vědecký kredit, o jeho genialitě nebylo pochyb, zastával nejvyšší pozici v Ústavu císaře Viléma v Berlíně, nejprestižnější německé vědecké instituci, ale nástup Hitlera k moci i jeho vystavil smrtelnému nebezpečí. Pro svobodomyslného liberála, odpůrce nacismu, navíc židovského původu, nebylo v hitlerovském Německu místo.
V roce 1932 emigroval Einstein do Spojených států, kde začal pracovat na univerzitě v Princetonu. Osobní zkušenost s nacismem jej v roce 1939 vedla – byť byl přesvědčený pacifista – k napsání známého dopisu prezidentu Rooseveltovi, ve kterém jej spolu s dalšími vědci vyzval k zahájení vývoje atomové bomby, aby tuto strašlivou zbraň nezískali dřív Němci. I když se na vývoji bomby prakticky nepodílel, přinesl svou autoritou potřebný impuls. Po válce zůstal v USA, kde v roce 1940 získal občanství, a stál v předních řadách intelektuálů usilujících o mír ve světě. Po léta se také traduje domněnka, ničím však nepotvrzená, že na sklonku života Einstein pochopil ještě obecnější zákonitosti než v teorii relativity a vytvořil tzv. unitární teorii pole, zahrnující i gravitaci. V obavách z možného zneužití však všechny své poznámky z této práce zničil.
Jaký byl...
Einstein býval originální nejen jako vědec, ale i jako člověk. O tom, že rád a dobře hrával na housle, se všeobecně ví, vyznačoval se ale také pravou profesorskou roztržitostí a nezájmem o věci podle jeho mínění nedůležité. A tak prý si někdy vyšel s každou ponožkou jinou nebo také vůbec naboso...
Dne 26. ledna 2026 zemřel v 91 letech ruský fyzik, který se zasloužil nejen o několik ruských tokamaků (včetně T-1, který dnes slouží na FJFI ČVUT pod jménem Golem), ale i o samotný ITER, největší ...
Provozovatelem nejvýkonnější české sítě veřejného dobíjení je energetická Skupina ČEZ. Pro všechny majitele elektroaut i všech, kdo o nich uvažují, připravila virtuální ...
Technické projekty českých středoškoláků dobývají svět. Na loňském festivalu AI Global Impact ocenila společnost Intel nejzajímavější mladé tvůrce změn v oblasti umělé inteligence z celého světa.
Jaký je stav na staveništi tokamaku ITER na přelomu let 2025 a 2026? „Museli jsme se vypořádat s harmonogramem, který se v tomto projektu téměř nikdy nedodržoval.“ (Pietro Barabashi, Cheng, 2025)
Podle výsledků poslední soutěže IT-SLOT se zdá, že letitá dominance chlapců v IT soutěži slábne. Šestnáctý ročník dvoukolové soutěže IT-SLOT pro žáky 8. a 9.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.