Obrázek číslo 9
Výzkum termojaderné fúze, která má uvolnit energii k výrobě elektřiny, se dnes provozuje bud pomocí laserů (inerciální udržení) nebo magnetického pole (magnetické udržení).
Koncem roku 2004 oslavil pan profesor Jaroslav Číhalík (*1924) vzácné životní jubileum a my všichni okolo časopisu Třetí pól mu k němu srdečně blahopřejeme.
Pan profesor zároveň požádal o uvolnění z redakční rady našeho časopisu, neboť přestože je stále ve skvělé fyzické a především duševní kondici, své četné aktivity se přece jen snaží omezovat. Jeho přání nelze než respektovat, a i když se s ním loučíme neradi, pevně věříme jeho slibu, že bude s Třetím pólem spolupracovat dál, byť neformálně.
Profesor Číhalík vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a na této škole pak zůstal jako pedagog dodnes. Zaměřil se na analytickou chemii a zabýval se především stopovou analýzou toxických látek v životním prostředí. To jej pak zcela logicky přivedlo k širšímu zájmu o životní prostředí a k organizování výuky v tomto oboru na Přírodovědecké fakultě. V řádném studiu i v četných postgraduálních kursech vychoval stovky odborníků, kteří se dnes věnují práci v tomto stěžejním oboru pro
život na naší planetě.
Členem redakční rady časopisu Třetí pól je od samého počátku, stál u jeho zrodu a zásadně ovlivnil jeho náplň. Za všechno jeho úsilí mu ze srdce děkujeme a těšíme se, že s jeho příspěvky a doporučeními se budeme na stránkách časopisu setkávat ještě dlouho. Mnoho zdraví přeje redakce.
Výzkum termojaderné fúze, která má uvolnit energii k výrobě elektřiny, se dnes provozuje bud pomocí laserů (inerciální udržení) nebo magnetického pole (magnetické udržení).
Jedním ze zásadních problémů radiační ochrany je pojem „zanedbatelné dávky“. Tento problém „praktické nuly“ a jeho řešení je ústřední pro ...
Oba nejstarší bloky jaderné elektrárny Tarapur v Indii jsou opět připojeny k síti. Běžná zpráva. Jenže první dva reaktory v Tarapuru jsou nejstarší dosud provozované komerční reaktory na světě.
Nové důkazy ukazují, že desková tektonika, neboli recyklace zemské kůry, mohla začít mnohem dříve, než se myslelo, a že dokonce může být hlavním důvodem, proč se na naší planetě vyskytuje život.
Už od roku 1961 je vodní dílo a elektrárna Kamýk nedílnou součástí Vltavské kaskády. Provoz Kamýku je nezbytný pro efektivní funkci vodní elektrárny Orlík.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.