Biografie

Článků v rubrice: 187

Díky, pane profesore

Koncem roku 2004 oslavil pan profesor Jaroslav Číhalík (*1924) vzácné životní jubileum a my všichni okolo časopisu Třetí pól mu k němu srdečně blahopřejeme.

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Pan profesor zároveň požádal o uvolnění z redakční rady našeho časopisu, neboť přestože je stále ve skvělé fyzické a především duševní kondici, své četné aktivity se přece jen snaží omezovat. Jeho přání nelze než respektovat, a i když se s ním loučíme neradi, pevně věříme jeho slibu, že bude s Třetím pólem spolupracovat dál, byť neformálně.
Profesor Číhalík vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a na této škole pak zůstal jako pedagog dodnes. Zaměřil se na analytickou chemii a zabýval se především stopovou analýzou toxických látek v životním prostředí. To jej pak zcela logicky přivedlo k širšímu zájmu o životní prostředí a k organizování výuky v tomto oboru na Přírodovědecké fakultě. V řádném studiu i v četných postgraduálních kursech vychoval stovky odborníků, kteří se dnes věnují práci v tomto stěžejním oboru pro
život na naší planetě.
Členem redakční rady časopisu Třetí pól je od samého počátku, stál u jeho zrodu a zásadně ovlivnil jeho náplň. Za všechno jeho úsilí mu ze srdce děkujeme a těšíme se, že s jeho příspěvky a doporučeními se budeme na stránkách časopisu setkávat ještě dlouho. Mnoho zdraví přeje redakce.

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Nejstarší elektrárna Vltavské kaskády, Vrané nad Vltavou, slaví 90 let

Elektrárna spolehlivě vyrábí bezemisní elektřinu už od roku 1936 a slaví letos devadesátiny. Každoročně vyrobí přibližně 60 milionů kWh bezemisní elektřiny, což pokryje ročně spotřebu až 20 tisíc domácností.

Nekonečný tunel pro konečné plazma

Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.

Vědci v laboratoři vytvořili miniaturní analog černé díry

Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.

Větrné elektrárny ve střední Evropě: přehled, přínosy a limity

Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně slaví 30 let

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail