Biografie

Článků v rubrice: 183

Maria Curie-Skłodowska

Před 70 lety, 4. července 1934, zemřela v Sancellemoz ve Francii Marie Curie-Skłodowská, jedna z největších osobností moderní vě-dy – žena, jejíž objevy definitivně změnily tradiční fyziku i chemii.

Fotogalerie (1)
Maria Curie-Skłodowska a Pierre Curie

Marie Skłodowská se narodila 7. listopadu 1857 ve Varšavě, v rodině gymnaziálního profesora. Studovala v Krakově a ve Varšavě, k zájmu o chemii ji nepřivedl nikdo menší než sám D. I. Mendělejev, který se přátelil s jejím otcem. Účast v revolučním kroužku studentů ji však donutila opustit tehdy nesvobodné Polsko a dokončit studia v Paříži. Tady se na univerzitě seznámila se svým budoucím manželem a spolupracovníkem Pierre Curiem.
Čerstvě provdaná Marie Curie pracovala jako asistentka profesora Becquerela právě v době, kdy se zabýval experimenty s fosforescencí a objevil při nich dosud neznámý jev, nazvaný později radioaktivita. Od tohoto okamžiku se hlavní náplní vědeckého úsilí mladé vědkyně stala snaha objevit zdroj záření zachyceného Becquerelem na fotografickou desku. Po úmorné a nekonečné práci – dřevěná kůlna v Lhomondově ulici, která manželům Curiovým sloužila jako laboratoř, by mohla vyprávět o bezesných nocích – se nakonec podařilo získat pouhou desetinu gramu nového, zářícího prvku nazvaného radium. Kvůli této desetince gramu museli zpracovat přes tunu materiálu – smolince přivezeného z Jáchymova. Objevem radia zaplnila jedno z bílých míst Mendělejevovy tabulky, snad jako bezděčný dík za to, že ji její tvůrce přivedl na tak úspěšnou životní dráhu.
Na výzkumu radioaktivity založila Marie Curie-Skłodowská téma své doktorské disertační práce. Skvěle ji obhájila a v roce 1906 byla jmenována profesorkou fyziky, první ženou, která získala profesorskou hodnost na staroslavné pařížské Sorbonně. To už byla držitelkou Nobelovy ceny za fyziku, kterou spolu s manželem a profesorem Becquerelem získala v roce 1903. Další úspěšná bádání ji v roce 1911 znovu přinesla dodnes nejvyšší možné vědecké ocenění, Nobelovu cenu, tentokrát za chemii.
Za splnění svého životního snu zaplatila
„madame Curie“ vysokou cenu. Zemřela na chorobu vyvolanou účinky záření radia, s kterým spojila svůj život. Svým dílem však otevřela dveře novému věku lidstva.
Radioaktivitou se zabývala i druhá „vědecká generace“ rodiny Curiových – dcera Ire`ne a její manžel Frédéric Joliot, který z úcty přijal jméno Curie. Manželé Ire`ne a Frédéric Joliot-Curie věnovali svou pozornost především vyvolání umělé radioaktivity a za svůj objev získali Nobelovu cenu v roce 1935.

Víte, že...
V letošním roce jubilují i dva další významní průkopníci jaderné fyziky? 28. listopadu roku 1954 zemřel italský fyzik Enrico Fermi, který uskutečnil prvou řízenou řetězovou reakci, a právě před sto lety, 22. dubna 1904, se narodil americký vědec Jacob Robert Oppenheimer, pod jehož vedením byla v Los Alamos zkonstruována první atomová bomba.

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Co nám při prohlížení webu zvedá tlak

Téměř všichni z nás každý den z nejrůznějších důvodů používáme různé webové stránky. Samozřejmě chceme, aby naše uživatelská zkušenost byla pozitivní a pokud možno bezchybná.

Centrum pro testování technologie samořiditelných vozidel

Jaguar Land Rover plánuje spolupracovat s nejrenomovanějšími světovými softwarovými a telekomunikačními společnostmi a firmami zabývajícími se mobilitou na vytvoření tzv.

Chladicí systém ITER

Pro odvod tepla generovaného během provozu tokamaku bude ITER vybaven systémem chladicí vody. Vnitřní povrchy vakuové nádoby (obal a divertor) se musejí chladit na přibližně 240 °C jen několik metrů od plazmatu horkého 150 milionů stupňů.

Zájemci o energetiku mohou poprvé on-line do elektráren ČEZ

Až na dno jaderného reaktoru nebo na vrchol větrné elektrárny! Ani omezení v boji s koronavirem neznamenají stopku návštěvám energetických provozů, alespoň ne těm virtuálním.

Závod o největší větrnou turbínu světa

V současné době probíhá ve světě závod o sestrojení největší větrné turbíny. Odehrává se zejména mezi evropskými, americkými a čínskými výrobci.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail