Maria Curie-Skłodowska

Před 70 lety, 4. července 1934, zemřela v Sancellemoz ve Francii Marie Curie-Skłodowská, jedna z největších osobností moderní vě-dy – žena, jejíž objevy definitivně změnily tradiční fyziku i chemii.

Marie Skłodowská se narodila 7. listopadu 1857 ve Varšavě, v rodině gymnaziálního profesora. Studovala v Krakově a ve Varšavě, k zájmu o chemii ji nepřivedl nikdo menší než sám D. I. Mendělejev, který se přátelil s jejím otcem. Účast v revolučním kroužku studentů ji však donutila opustit tehdy nesvobodné Polsko a dokončit studia v Paříži. Tady se na univerzitě seznámila se svým budoucím manželem a spolupracovníkem Pierre Curiem.
Čerstvě provdaná Marie Curie pracovala jako asistentka profesora Becquerela právě v době, kdy se zabýval experimenty s fosforescencí a objevil při nich dosud neznámý jev, nazvaný později radioaktivita. Od tohoto okamžiku se hlavní náplní vědeckého úsilí mladé vědkyně stala snaha objevit zdroj záření zachyceného Becquerelem na fotografickou desku. Po úmorné a nekonečné práci – dřevěná kůlna v Lhomondově ulici, která manželům Curiovým sloužila jako laboratoř, by mohla vyprávět o bezesných nocích – se nakonec podařilo získat pouhou desetinu gramu nového, zářícího prvku nazvaného radium. Kvůli této desetince gramu museli zpracovat přes tunu materiálu – smolince přivezeného z Jáchymova. Objevem radia zaplnila jedno z bílých míst Mendělejevovy tabulky, snad jako bezděčný dík za to, že ji její tvůrce přivedl na tak úspěšnou životní dráhu.
Na výzkumu radioaktivity založila Marie Curie-Skłodowská téma své doktorské disertační práce. Skvěle ji obhájila a v roce 1906 byla jmenována profesorkou fyziky, první ženou, která získala profesorskou hodnost na staroslavné pařížské Sorbonně. To už byla držitelkou Nobelovy ceny za fyziku, kterou spolu s manželem a profesorem Becquerelem získala v roce 1903. Další úspěšná bádání ji v roce 1911 znovu přinesla dodnes nejvyšší možné vědecké ocenění, Nobelovu cenu, tentokrát za chemii.
Za splnění svého životního snu zaplatila
„madame Curie“ vysokou cenu. Zemřela na chorobu vyvolanou účinky záření radia, s kterým spojila svůj život. Svým dílem však otevřela dveře novému věku lidstva.
Radioaktivitou se zabývala i druhá „vědecká generace“ rodiny Curiových – dcera Ire`ne a její manžel Frédéric Joliot, který z úcty přijal jméno Curie. Manželé Ire`ne a Frédéric Joliot-Curie věnovali svou pozornost především vyvolání umělé radioaktivity a za svůj objev získali Nobelovu cenu v roce 1935.

Víte, že...
V letošním roce jubilují i dva další významní průkopníci jaderné fyziky? 28. listopadu roku 1954 zemřel italský fyzik Enrico Fermi, který uskutečnil prvou řízenou řetězovou reakci, a právě před sto lety, 22. dubna 1904, se narodil americký vědec Jacob Robert Oppenheimer, pod jehož vedením byla v Los Alamos zkonstruována první atomová bomba.