Biografie

Článků v rubrice: 183

Viktor Kaplan – výročí

Roku 1912, tedy před 90 lety, se v Brně zrodil nový typ vrtulové vodní turbíny s nástavnými lopatkami a axiálním přívodem vody. Ta se pak pod jménem svého konstruktéra – jako Kaplanova turbína – stala jedním z pilířů moderní hydroenergetiky.

Fotogalerie (1)
Viktor Kaplan (Zdroj Shutterstock)

Ing. Viktor Kaplan se narodil 27. listopadu 1876 v Mürzzuschlagu ve Štýrsku. Jeho otec pracoval jako úředník na železnici, rodina byla německá (z jazykového hlediska), výstižněji rakouská, prostě byli občany rozlehlé a mnohonárodnostní habsburské monarchie. Mladý Viktor vystudoval vídeňskou techniku a v roce 1901 začal pracovat v turbínovém oddělení proslulých strojíren v Leobersdorfu. Už po dvou letech však odešel na brněnskou techniku, kde se během deseti let stal sám řádným profesorem.
Kaplan prováděl stovky pokusů, aby vystihl nejvhodnější parametry klasických Francisových turbín a modifikoval je pro širokou škálu vodních spádů a množství vody. Od roku 1912 začal uplatňovat řadu vlastních patentů a převratných originálních řešení.
První turbínu podle výpočtů a návrhů ing. Kaplana postavila brněnská firma Ignác Storek roku 1919. Dosahovala vynikající účinnosti - až 86 %. Brzy následovaly další, plnou satisfakci však Kaplan získal spuštěním své turbíny o výkonu 8 243 kW (s průměrem oběžného kola 5,8 m - tehdy největší na světě) v hydroelektrárně Lilla Edet ve Švédsku roku 1925.
Ing. Viktor Kaplan zemřel 23. srpna 1934 na svém letním sídle Rochuspoint v Rakousku. Jeho jméno a především zásluhy dodnes připomínají tisíce turbín, které se začaly rodit právě před 90 lety.

Výrazným znakem Kaplanových turbín je možnost nastavování lopatek rozváděcího i oběžného kola podle průtočného množství. Aby nedocházelo k víření vody, které ohrožuje hladký chod turbíny, má oběžné kolo jen čtyři lopatky. Kaplanovy turbíny jsou nejvýhodnější pro velký průtok vody a malé spády - to znamená především pro elektrárny na přehradních jezerech velkých řek. Na obrázku je kaplanova turbína pro vodní elektrárnu Gabčíkovo na Dunaji.

Víte, že...

...otcem názvu turbína je francouzský inženýr Claude Bourdin (1790-1873)? Nazval tak (podle latinského turbo = kroužiti) svůj rotační vodní motor, který sestrojil roku 1826. První provozuschopnou vodní turbínu (o výkonu asi 4,5 W) postavil jeho žák, důlní inženýr Benoit Fourneyron (1802/1-1867). Fourneyronovy turbíny dosahovaly účinnosti okolo 80 % a brzy se začaly používat k pohonu strojů v tkalcovnách a dalších provozech. Francouzská akademie věd, tehdy nejpřednější světová vědecká instituce, se roku 1838 netajila chválou: "Je známo, jak se Fourneyronovi podařilo vytrvalým studiem a úsilím zdokonaliti všechny části a tak sestrojiti motor, který možno pro jeho eleganci a jednoduchost srovnat po všech stránkách se zázračným motorem, výsledkem čtyřicetileté práce génia, jakým byl James Watt." Od Fourneyronova narození uplynulo právě 200 let.

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Lechtat draka se nevyplácí

Devatenácté století končí. Svět je opojen elektřinou a jinými technickými zázraky. Jules Verne o překot vydává romány, v nichž hrdinové ovládají balóny, ...

Co nám při prohlížení webu zvedá tlak

Téměř všichni z nás každý den z nejrůznějších důvodů používáme různé webové stránky. Samozřejmě chceme, aby naše uživatelská zkušenost byla pozitivní a pokud možno bezchybná.

Centrum pro testování technologie samořiditelných vozidel

Jaguar Land Rover plánuje spolupracovat s nejrenomovanějšími světovými softwarovými a telekomunikačními společnostmi a firmami zabývajícími se mobilitou na vytvoření tzv.

Chladicí systém ITER

Pro odvod tepla generovaného během provozu tokamaku bude ITER vybaven systémem chladicí vody. Vnitřní povrchy vakuové nádoby (obal a divertor) se musejí chladit na přibližně 240 °C jen několik metrů od plazmatu horkého 150 milionů stupňů.

Zájemci o energetiku mohou poprvé on-line do elektráren ČEZ

Až na dno jaderného reaktoru nebo na vrchol větrné elektrárny! Ani omezení v boji s koronavirem neznamenají stopku návštěvám energetických provozů, alespoň ne těm virtuálním.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail