Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 254

Jak dlouho by trvalo propadnout skrz Zemi?

Možná vám učitel ve škole při fyzice položil záludnou otázku: představte si tunel provrtaný od pólu k pólu skrz střed planety Země – jak dlouho byste padali takovým tunelem až na druhou stranu Země? A obvykle výpočtem, beroucím v úvahu zemské zrychlení do středu Země (pohybovali byste se rychlostí až 8 km za sekundu) a pak zpomalení od středu, vyjde něco okolo 42 minut.

Fotogalerie (1)
Cesta do středu Země a na druhé straně ven (ilustrace autorka)

Zanedbáme-li odpor vzduchu, zrychlení získané počátečním pádem by vás vyneslo až na druhou stranu. Tam byste se museli rychle vyhoupnout na pevnou zem, jinak byste mohli spadnout zpátky do díry a pendlovat v ní sem a tam. Polovinu cesty vás gravitace urychluje, pak zpomaluje.

Poprvé byla tato nerealistická úloha vyslovena pravděpodobně v roce 1966. Samozřejmě, že provrtat se 12 742 kilometrů skrz zemské jádro je nemožné, ale je tu ještě jeden nerealistický fyzikální předpoklad – totiž, že považujeme Zemi za homogenní těleso, jako třeba kulečníkovou kouli. Použijeme-li přesnější model, zjistíme, že průchod Zemí bychom zvládli za 38 minut a 11 sekund. Přesnější výpočet se zakládá na rozlišení vnitřní struktury Země, tak, jak nás o ní informuje seizmologie. Zatímco zemská kůra má hustotu méně než 3 g/cm3, zemské jádro má asi 13 g/cm3. Hustota planety neroste stejnoměrně. Ostrý padesátiprocentní nárůst hustoty nastává na rozhraní pláště a vnějšího jádra v hloubce asi 2 900 km.

Díra do pekla

Bývalý Sovětský svaz mezi lety 1970 a 1992 vrtal nejhlubší vrt do zemské kůry. Dosáhl hloubky 12 261 m a zapsal se do Guinessovy knihy rekordů jako nejhlubší vrt na světě. Leží na poloostrově Kola u města Zapoljarnyj na geologickém území tzv. Baltského štítu. Také se mu říká Díra do pekla, protože z hlubin země se prý ozývaly zvuky podobné nářkům. Později se zjistilo, že šlo o podvrh soundtracku k filmu Baron Blood. Vrt sloužil čistě geologickým výzkumům litosféry. I tento rekordní vrt představuje jen 0,1 % délky potřebné pro provrtání Země.

Podle http://www.livescience.com.

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Nové jaderné projekty pro Evropu

Nejen Česká republika, která v právě probíhajícím výběrovém řízení poptává 4 nové jaderné bloky, ale i další evropské země plánují rozvoj jaderné energetiky.

Solární rok 2023

Vývoj solární energetiky v roce 2023 v Česku opět výrazně přidal na rychlosti. Podle dat Solární asociace se postavil téměř 1 gigawatt nových fotovoltaických elektráren (FVE), celkem jich vzniklo skoro 83 000.

Přehled současného stavu SMR ve světě

O  SMR, malých modulárních reaktorech, jsme již psali několikrát. Ze souhrnného materiálu NEA (Jaderné energetické agentury OECD) jsme pro čtenáře Třípólu vybrali přehledy jednotlivých projektů (stav v r.

Co s vysloužilými fotovoltaickými panely, turbínami a bateriemi?

Růst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a růst počtu elektrických vozidel (EV) je klíčem ke globálnímu snížení závislosti na fosilních palivech, snížení ...

Co nám vodní houby mohou říci o vývoji mozku

Když čtete tyto řádky, pracuje vysoce sofistikovaný biologický stroj – váš mozek. Lidský mozek se skládá z přibližně 86 miliard neuronů a řídí nejen tělesné funkce od vidění ...

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail