Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 254

5. září 2017

Velká uhelná lež

Respektovaný německý list Handelsblatt přinesl rozsáhlý článek pod titulkem „Velká uhelná lež“. Informuje v něm o nové uhelné elektrárně, kterou u města Datteln v západním Porúří staví německá společnost Uniper. Nový elektrárenský zdroj o výkonu 1100 megawattů (pro srovnání: zhruba polovina výkonu jaderné elektrárny Temelín), s jehož uvedením do provozu se počítá během prvního pololetí roku 2018, vůbec nezapadá do oficiálně deklarované energetické politiky spolkové vlády sázející jednoznačně na obnovitelné zdroje. Je totiž na uhlí.

Fotogalerie (2)

Obrovská moderní uhelná elektrárna Neurath v Německu (zdroj Adobe Stock)

Při plném výkonu bude spalovat osm až devět tisíc tun uhlí (téměř 200 vagónů) denně. Podle propočtů za rok vypustí do ovzduší zhruba 8,5 milionu tun oxidu uhličitého. Před dvěma lety u Hamburku slavnostně spustili novou uhelku Moorburg s výkonem 1 650 MW, dále blok o výkonu 731 MW v elektrárně Wilhelmshaven a také dva uhelné bloky s výkonem 1 100 MW v elektrárně Neurath, ve které je nyní sedm bloků, a stala se tak svým celkovým výkonem 4 400 MW druhou největší uhelnou elektrárnou v Evropě – pochopitelně s odpovídajícími emisemi. To je pravdivý obraz postupu „zelené“ Energiewende...

Nejen Němci

Elektrárna Datteln není však zdaleka jediný velký uhelný energetický zdroj budovaný v současné době ve světě. Celkem ve dvaašedesáti zemích, hlavně asijských, se aktuálně staví nebo plánuje stavět přes 1 600 uhelných elektráren s úhrnným instalovaným výkonem přes 840 tisíc megawattů.

Vyplývá to z analýzy, kterou ve spolupráci se zahraničními partnery zpracovala německá ekologická organizace Urgewald. Největší program výstavby uhelných elektráren má Čína (280 000 MW). Čína ale současně staví také nejvíc jaderných elektráren a také instalovala nejvíce větrníků.

Na celosvětové těžbě uhlí se Čína sice podílí více než dvěma pětinami, její těžba loni ale klesala již třetí rok po sobě a dosáhla 3 210 milionů tun. Druhé místo ve světě patří Indii (708 milionů tun) na třetím místě jsou USA, kde těžba loni také výrazně klesla na 683 milionů tun. Prezident Donald Trump je ale zastáncem „uhelné renesance“ USA, které se podle jeho představ mají stát dominantní silou ve světové energetice.

Uhlí si tak přinejmenším v asijské energetice ještě nadlouho zachová klíčovou úlohu. V Evropě je sice na ústupu, ale i zde se staví, či plánují nové uhelné elektrárny s celkovým instalovaným výkonem skoro 21 000 MW (deset Temelínů). Nejvíce na Balkáně, konkrétně v Bosně a Hercegovině a v Srbsku, a také v Turecku, kde se však uhelné elektrárny staví v jeho převládající asijské části.

Výstavba uhelných elektráren ve světě (příklady, údaje jsou v megawattech)

Země	Současný výkon	Ve výstavbě či v plánu
Asie
Čína	921 237	280 053
Indie	212 562	174 773
Turecko	16 362	69 492
Indonésie	27 399	45 870
Vietnam	13 394	44 757
Pákistán	190	15 278
Spojené arabské emiráty	0	3870
Afrika
Egypt	0	17 240
Nigérie	0	2 200
Evropa
Polsko	27 761	10 065
Bosna a Hercegovina	2 065	3 500
Německo	53 060	3 120
Srbsko	4 294	2 900

Fosilní paliva (uhlí, ropa, plyn) vyrábějí celosvětově 66,2 % elektřiny, jádro 10,7 %, voda 16,4 %, vítr 3,5 %, ostatní zdroje včetně solárních 3,2 % (údaje z r. 2015). Podle všech prognóz tomu v nejbližších padesáti letech nebude jinak.

Zdroje:

http://www.handelsblatt.com/my/unternehmen/energie/1-600-neue-kraftwerke-geplant-die-grosse-kohle-luege/19990872.html

https://www.wsj.com/articles/world-coal-output-fell-by-record-amount-in-2016-1497375842

https://urgewald.org/artikel/coalexitorg

https://yearbook.enerdata.net/coal-lignite/coal-production-data.html

(red)