Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 202

Velká uhelná lež

Respektovaný německý list Handelsblatt přinesl rozsáhlý článek pod titulkem „Velká uhelná lež“. Informuje v něm o nové uhelné elektrárně, kterou u města Datteln v západním Porúří staví německá společnost Uniper. Nový elektrárenský zdroj o výkonu 1100 megawattů (pro srovnání: zhruba polovina výkonu jaderné elektrárny Temelín), s jehož uvedením do provozu se počítá během prvního pololetí roku 2018, vůbec nezapadá do oficiálně deklarované energetické politiky spolkové vlády sázející jednoznačně na obnovitelné zdroje. Je totiž na uhlí.

Fotogalerie (2)
Obrovská moderní uhelná elektrárna Neurath v Německu (zdroj Adobe Stock)

Při plném výkonu bude spalovat osm až devět tisíc tun uhlí (téměř 200 vagónů) denně. Podle propočtů za rok vypustí do ovzduší zhruba 8,5 milionu tun oxidu uhličitého. Před dvěma lety u Hamburku slavnostně spustili novou uhelku Moorburg s výkonem 1 650 MW, dále blok o výkonu 731 MW v elektrárně Wilhelmshaven a také dva uhelné bloky s výkonem 1 100 MW v elektrárně Neurath, ve které je nyní sedm bloků, a stala se tak svým celkovým výkonem 4 400 MW druhou největší uhelnou elektrárnou v Evropě – pochopitelně s odpovídajícími emisemi. To je pravdivý obraz postupu „zelené“ Energiewende...

Nejen Němci

Elektrárna Datteln není však zdaleka jediný velký uhelný energetický zdroj budovaný v současné době ve světě. Celkem ve dvaašedesáti zemích, hlavně asijských, se aktuálně staví nebo plánuje stavět přes 1 600 uhelných elektráren s úhrnným instalovaným výkonem přes 840 tisíc megawattů.

Vyplývá to z analýzy, kterou ve spolupráci se zahraničními partnery zpracovala německá ekologická organizace Urgewald. Největší program výstavby uhelných elektráren má Čína (280 000 MW). Čína ale současně staví také nejvíc jaderných elektráren a také instalovala nejvíce větrníků.

Na celosvětové těžbě uhlí se Čína sice podílí více než dvěma pětinami, její těžba loni ale klesala již třetí rok po sobě a dosáhla 3 210 milionů tun. Druhé místo ve světě patří Indii (708 milionů tun) na třetím místě jsou USA, kde těžba loni také výrazně klesla na 683 milionů tun. Prezident Donald Trump je ale zastáncem „uhelné renesance“ USA, které se podle jeho představ mají stát dominantní silou ve světové energetice.

Uhlí si tak přinejmenším v asijské energetice ještě nadlouho zachová klíčovou úlohu. V Evropě je sice na ústupu, ale i zde se staví, či plánují nové uhelné elektrárny s celkovým instalovaným výkonem skoro 21 000 MW (deset Temelínů). Nejvíce na Balkáně, konkrétně v Bosně a Hercegovině a v Srbsku, a také v Turecku, kde se však uhelné elektrárny staví v jeho převládající asijské části.

Výstavba uhelných elektráren ve světě (příklady, údaje jsou v megawattech)

Země

Současný výkon

Ve výstavbě či v plánu

Asie

 

 

Čína

921 237

280 053

Indie

212 562

174 773

Turecko

16 362

69 492

Indonésie

27 399

45 870

Vietnam

13 394

44 757

Pákistán

190

15 278

Spojené arabské emiráty

0

3870

Afrika

Egypt

0

17 240

Nigérie

0

2 200

Evropa

Polsko

27 761

10 065

Bosna a Hercegovina

2 065

3 500

Německo

53 060

3 120

Srbsko

4 294

2 900

Fosilní paliva (uhlí, ropa, plyn) vyrábějí celosvětově 66,2 % elektřiny, jádro 10,7 %, voda 16,4 %, vítr 3,5 %, ostatní zdroje včetně solárních 3,2 % (údaje z r. 2015). Podle všech prognóz tomu v nejbližších padesáti letech nebude jinak.

Zdroje:

http://www.handelsblatt.com/my/unternehmen/energie/1-600-neue-kraftwerke-geplant-die-grosse-kohle-luege/19990872.html

https://www.wsj.com/articles/world-coal-output-fell-by-record-amount-in-2016-1497375842

https://urgewald.org/artikel/coalexitorg

https://yearbook.enerdata.net/coal-lignite/coal-production-data.html

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Tokamak SPARC

Když jsem v jedné z kapitol knížky Soukromý kapitál ve výzkumu řízené termojaderné fúze (vydané Akademií věd ČR v roce 2017) psal o tom, že známý MIT (Massachusets Institute of Technology) se snaží z "laboratorní novinky osmdesátých let minulého století“ ...

Příběh kurare - letící smrti

Píše se rok 1932 a Richard Gill pozoruje v amazonském pralese Indiána z kmene Canelo, jak odebírá z ohniště kotlík, z něhož odchází pára. Obsah v kotlíku se vařil na mírném ohni po dobu několika dní a nyní je hotov.

První krok na cestě k umělým svalům

Vědcům z Heyrovského ústavu se podařilo ovládat pohyb uhlíkové nanorole – materiálu, který může v budoucnu nahradit práci svalů v lidském těle. Experimentálně dokázali do této doby pouze teoreticky předpokládaný jev – rozvinování a svinování uhlíkové nanorole.

Čína plánuje první jadernou teplárnu

Čínská společnost China General Nuclear (CGN) a univerzita Tsinghua zpracovávají studii proveditelnosti výstavby první demonstrační jaderné teplárny pro dálkové vytápění, která bude vybavena čínským reaktorem NHR 200-II.

Radiační neštěstí v Goianii

Jsou různé druhy havárií, některé mají co do činění s radioaktivitou. A nemusí jít zdaleka o jaderný reaktor. K nejhorším radiačním nehodám vůbec patří  tzv. Goiânia accident, který začal 13. září 1987 v brazilském státě Goiás.

Nejnovější video

Zrození nového ostrova

Po 53 letech se roku 2015 objevil na Zemi v souostroví Tonga nový ostrov. Turistům se podařilo jeho zrození z hlubin moře natočit. Vulkanická exploze vyvrhla prach do výšky 9 kilometrů. Vědce nyní nesmírně zajímá - představuje totiž krajinu podobnou té na Marsu. Eroze nových hornin může simulovat poměry, jaké byly na Marsu, když ještě na něm byla voda. (Zdroj NASA)

close
detail