Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 280

Jak učinit ropné písky zelenějšími

Filtr vyrobený z přírodních krystalů by mohl pomoci přeměnit špinavý uhlík na čistší palivo. Populárním průmyslovým „sítem“ jsou krystaly zeolitu, protože jejich nepatrné póry umožňují „proklouznout“ pouze některým molekulám.

Fotogalerie (1)
Foto: Veronique de Viguerie

Tuto schopnost krystalů zeolitu zkoumá skupina vědců z kanadské  University of Alberta z Edmontonu a ze společnosti General Electric. Obrovská ložiska ropných písků v provincii Alberta obsahují až 170 miliard barelů vytěžitelné ropy. Důsledkem získávání ropy z ropných písků je však každoroční uvolňování milionů tun uhlíkových emisí. Velké množství jich vzniká, když se do ložisek vstřikuje přehřátá pára. Pára vytlačuje ropu na povrch, ale současně s sebou sbírá uhlík z ropy a okolních hornin, který pak uniká do atmosféry. Výzkumný tým zjistil, že když špinavá pára proniká krystaly zeolitu, jako je například minerál clinoptilolit, zachytí všechno s výjimkou vody, vodíku, hélia a čpavku. Uhlík zachycený krystaly může být skladován v podzemí nebo průmyslově využit. Díky této technice lze snížit emise o 25 %. Uvedená síta by se mohla uplatnit také v závodech na zplyňování uhlí, kde se dnes k odstranění CO2 používají rozpouštědla. Určitou výzvou zatím zůstává dlouhodobá stabilita a vytvoření spolehlivého utěsnění mezi krystaly.

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

12. ročník soutěže Vím proč přilákal 184 týmů

Páskový mikrofon, elektromagnetický akcelerátor nebo balónek, který nepraskl. To jsou některá z témat vítězných videí žáků základních a středních ...

Tři prázdninové exkluzivní exkurze: Lipno, okolí Hněvkovic a virtuálně do Temelína

Kromě obvykle celoročně otevřených infocenter ČEZ bude možné letos o prázdninách přidat tři další exkurzní programy. Zavedou návštěvníky do běžně nepřístupné vodní ...

ÚDiF: Když fyzika ožívá na jevišti

Představ si, že přijdeš do divadla. Usadíš se do sedačky, světla zhasnou… a místo klasického představení začne show plná výbuchů, laserů, tekutého dusíku a nečekaných pokusů.

Uhlík C 14

Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.

Mořská sasanka ví, jak má vypadat

Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail