Uhlík C 14
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Filtr vyrobený z přírodních krystalů by mohl pomoci přeměnit špinavý uhlík na čistší palivo. Populárním průmyslovým „sítem“ jsou krystaly zeolitu, protože jejich nepatrné póry umožňují „proklouznout“ pouze některým molekulám.
Tuto schopnost krystalů zeolitu zkoumá skupina vědců z kanadské University of Alberta z Edmontonu a ze společnosti General Electric. Obrovská ložiska ropných písků v provincii Alberta obsahují až 170 miliard barelů vytěžitelné ropy. Důsledkem získávání ropy z ropných písků je však každoroční uvolňování milionů tun uhlíkových emisí. Velké množství jich vzniká, když se do ložisek vstřikuje přehřátá pára. Pára vytlačuje ropu na povrch, ale současně s sebou sbírá uhlík z ropy a okolních hornin, který pak uniká do atmosféry. Výzkumný tým zjistil, že když špinavá pára proniká krystaly zeolitu, jako je například minerál clinoptilolit, zachytí všechno s výjimkou vody, vodíku, hélia a čpavku. Uhlík zachycený krystaly může být skladován v podzemí nebo průmyslově využit. Díky této technice lze snížit emise o 25 %. Uvedená síta by se mohla uplatnit také v závodech na zplyňování uhlí, kde se dnes k odstranění CO2 používají rozpouštědla. Určitou výzvou zatím zůstává dlouhodobá stabilita a vytvoření spolehlivého utěsnění mezi krystaly.
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.