Před pětadvaceti lety vyrobil Temelín první elektřinu
Přesně před 25. lety, 21. prosince 2000 o půl deváté večer, připojili energetici nejvýkonnější český zdroj k přenosové soustavě. Historické chvíle se účastnili vrcholní ...
Filtr vyrobený z přírodních krystalů by mohl pomoci přeměnit špinavý uhlík na čistší palivo. Populárním průmyslovým „sítem“ jsou krystaly zeolitu, protože jejich nepatrné póry umožňují „proklouznout“ pouze některým molekulám.
Tuto schopnost krystalů zeolitu zkoumá skupina vědců z kanadské University of Alberta z Edmontonu a ze společnosti General Electric. Obrovská ložiska ropných písků v provincii Alberta obsahují až 170 miliard barelů vytěžitelné ropy. Důsledkem získávání ropy z ropných písků je však každoroční uvolňování milionů tun uhlíkových emisí. Velké množství jich vzniká, když se do ložisek vstřikuje přehřátá pára. Pára vytlačuje ropu na povrch, ale současně s sebou sbírá uhlík z ropy a okolních hornin, který pak uniká do atmosféry. Výzkumný tým zjistil, že když špinavá pára proniká krystaly zeolitu, jako je například minerál clinoptilolit, zachytí všechno s výjimkou vody, vodíku, hélia a čpavku. Uhlík zachycený krystaly může být skladován v podzemí nebo průmyslově využit. Díky této technice lze snížit emise o 25 %. Uvedená síta by se mohla uplatnit také v závodech na zplyňování uhlí, kde se dnes k odstranění CO2 používají rozpouštědla. Určitou výzvou zatím zůstává dlouhodobá stabilita a vytvoření spolehlivého utěsnění mezi krystaly.
Přesně před 25. lety, 21. prosince 2000 o půl deváté večer, připojili energetici nejvýkonnější český zdroj k přenosové soustavě. Historické chvíle se účastnili vrcholní ...
Třípól doporučuje audioknihu Zpráva z Hádu, autorky Edity Dufkové, členky redakční rady! Jednou z rubrik našeho časopisu je Sci-fi, neboť dobré sci-fi příběhy vždy čerpají z vědy ...
Výzkumníci EMBL, Evropské mikrobiální laboratoře, vyvinuli nový nástroj založený na umělé inteligenci, který prostřednictvím molekulárních laserových značek ...
Rychlostí chůze trvá dosažení lokality ITER z Berre-l’Étang, vzdáleného 70 kilometrů, přibližně 16 hodin. Pokud ale plánujete cestovat pouze mezi 22:30 a časnými ranními hodinami následujícího ...
Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.