Začaly tikat první jaderné hodiny na světě
Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj.
Filtr vyrobený z přírodních krystalů by mohl pomoci přeměnit špinavý uhlík na čistší palivo. Populárním průmyslovým „sítem“ jsou krystaly zeolitu, protože jejich nepatrné póry umožňují „proklouznout“ pouze některým molekulám.
Tuto schopnost krystalů zeolitu zkoumá skupina vědců z kanadské University of Alberta z Edmontonu a ze společnosti General Electric. Obrovská ložiska ropných písků v provincii Alberta obsahují až 170 miliard barelů vytěžitelné ropy. Důsledkem získávání ropy z ropných písků je však každoroční uvolňování milionů tun uhlíkových emisí. Velké množství jich vzniká, když se do ložisek vstřikuje přehřátá pára. Pára vytlačuje ropu na povrch, ale současně s sebou sbírá uhlík z ropy a okolních hornin, který pak uniká do atmosféry. Výzkumný tým zjistil, že když špinavá pára proniká krystaly zeolitu, jako je například minerál clinoptilolit, zachytí všechno s výjimkou vody, vodíku, hélia a čpavku. Uhlík zachycený krystaly může být skladován v podzemí nebo průmyslově využit. Díky této technice lze snížit emise o 25 %. Uvedená síta by se mohla uplatnit také v závodech na zplyňování uhlí, kde se dnes k odstranění CO2 používají rozpouštědla. Určitou výzvou zatím zůstává dlouhodobá stabilita a vytvoření spolehlivého utěsnění mezi krystaly.
Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj.
MAAE zahajuje nový koordinovaný výzkumný projekt (CRP) s cílem posoudit stravitelnost bílkovin a aminokyselin z alternativních zdrojů bílkovin v potravě, a tím podpořit adekvátní ...
Když na Zemi stlačíte dvě kovové desky k sobě, nic se nestane. Ale pokud tytéž desky vezmete do vesmírného vakua, mohou se spojit do jednoho kusu kovu.
Generální ředitel MAAE Rafael Mariano Grossi a japonský ministr životního prostředí Hirotaka Išihara podepsali v Tokiu dne 23. června 2026 memorandum o spolupráci o řízené recyklaci a ...
V roce 2033 by mělo mít Česko čtvrtou velkou přečerpávací elektrárnu. Po Dlouhých stráních, Dalešicích a Štěchovicích bude možné uskladňovat elektrickou energii ve vodě také na Orlíku.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.