Velká vlna v přístavu

Cunami – v japonštině toto téměř básnické pojmenování patří jednomu z nejničivějších přírodních úkazů. Označuje obrovskou masu vody, která se vzedme ve formě gigantické vlny. Když dosáhne pobřeží, zůstává po ní jen zmar a zkáza. Vlna vzniká většinou rozkmitem masy mořské vody v důsledku pohybu mořského dna.

Vlnění si můžeme představit jako kruhový pohyb částeček vody. Při podmořském zemětřesení vznikají vlny o velmi velkých vlnových délkách (150 až 600 km), pro které je i oceán s průměrnou hloubkou 5 km mělkou vodou. Taková vlna je na širém moři téměř neznatelná, energie kruhového pohybu částeček se „rozlévá“ do všech stran. Když se dotkne zvedajícího se mořského dna, čelo vlny se začne zpomalovat, rychlost zbytku vodní masy zůstává stejná a vlna se začne vytlačovat směrem vzhůru. Může tak vytvořit vražednou vodní stěnu vysokou až desítky metrů.

Nevíme, kdy udeří

Cunami mají na svědomí mnoho velkých historických katastrof – většinu z 60 000 obětí lisabonského zemětřesení v roce 1755, 36 000 obětí po výbuchu sopky Krakatoa na Jávě v roce 1883, Valdez a další přístavy na Aljašce v roce 1964, 150 000 obětí v Indonésii, Srí Lance a Thajsku po zemětřesení poblíž Sumatry v roce 2004 a možná i zánik civilizace na Krétě po výbuchu sopečného ostrova Thera.

Nedlouho po zemětřesení u Sumatry v roce 2004 se událo v Pacifiku podobné zemětřesení – média lačná katastrofických zpráv číhala s kamerami na Havajských ostrovech. Vědci vypočítali, kdy vlna dorazí ke břehu. „Už, už se blíží! To je ona! To je ona?“ Byla vysoká asi 1 metr a těžko rozeznatelná mezi ostatními vlnami. Naštěstí pro Havaj. Neumíme s jistotou předpovědět, kdy cunami vznikne a kdy ne, její výška není úměrná síle zemětřesení.

Někdy bývá cunami i vícenásobná. Například v roce 1946 po zemětřesení v severní části Tichého oceánu dorazila cunami k 3600 km vzdálené Havaji za 4,5 hodiny. První vlna měřila 5 metrů, ale třetí až 15 m. Ještě v Chile, vzdáleném od epicentra zemětřesení 14 000 km, stoupla voda o 1,6 m. Tato událost, přestože počet 150 obětí nebyl závratný, dala vzniknout celopacifickému systému včasného varování (Pacific Cunami Warning Center).

Největší známá cunami

V zátoce Lituya na Aljašce se 9. července 1958 zachvěla zem a s blízké hory do moře sjelo 30,6 milionů kubických metrů hlíny a kamení. Doslova kus hory spadl do zátoky z výšky 914 metrů. Vznikla lokální cunami s odhadovanou výškou 524 metrů, protože do takové výše nad mořskou hladinou vodní masa vyrvala z kořenů všechny stromy a spláchla ostatní vegetaci v celé zátoce. Šlo o cunami způsobenou sklouznutím masy půdy do vody, nikoli primárně zemětřesením.

Japonsko

V roce 1896 zničila cunami mezi 30. a 40. stupněm severní šířky všechny vesnice, odplavila 100 000 domů a utopila 27 000 lidí. Oběti nejnovější cunami z letošního března se teprve sčítají. Za posledních 10 let udeřila velká cunami na Japonsko devatenáctkrát. Podle poslední zprávy z Tokijské univerzity byla výška cunami z března 2011 přehodnocena na 23 metrů.

National Geophysical Data Center
stránky věnované přírodním katastrofám
http://www.ngdc.noaa.gov

O zemětřesení a cunami jsme aktuálně psali i po události na Jávě v roce 200:
http://www.3pol.cz/cz/rubriky/klasicka-energetika-a-fyzika/756-kdyz-se-trese-zem