Mořská sasanka ví, jak má vypadat
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Texaská univerzita vyvíjí nové kondenzátory, tzv. ultrakapacitory, založené na principu grafenových vrstev. Grafen je název pro nový materiál na bázi uhlíku. Je tvořen plochými molekulami o šířce jednoho atomu uhlíku, patří do skupiny fullerenů. Jeho pomocí lze vytvořit atomární tenké vrstvy.
Jeden gram takového materiálu je možné rozprostřít na ploše až 2630 m2 (cca polovina fotbalového hřiště!). Elektrická vodivost grafenu je až stokrát lepší než vodivost křemíku, jeho použití by tedy doslova znamenalo revoluci ve výrobě transistorů a dalších součástek. Při použití v elektrolytických kondenzátorech se díky němu významně zvýší plocha, která je v kontaktu s elektrolytem. Tým texaských vědců zkoumá chemické modifikace grafenu a nové kombinace elektrolytů. Oproti dnes komerčně používaným kondenzátorům se očekává až dvojnásobné zvýšení jejich kapacity.
Technologie ultrakapacitorů založených na bázi grafenu by významně zlepšila životnost, výkon a užitnou hodnotu baterií do mobilních telefonů, notebooků, elektrických automobilů, vlaků, tramvají atd. Uvažuje se, že by mohla řešit i problém skladování energie z větrných elektráren (vítr fouká kdy chce a ne kdy to spotřeba energie vyžaduje – rozvoji větrných elektráren by tedy řešení problému skladování elektrické energie velmi pomohlo).
Projekt je podpořila Universita v Texasu a Austinu a grant Korejské nadace pro výzkum.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Přebíráme rozhovor Live Science s Kavehem Madanim, ředitelem Univerzitního institutu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví a držitelem Stockholmské ceny za vodu za rok 2026, o „vodním bankrotu“ ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.