Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 221

Porovnání elektráren z hlediska vlivu na životní prostředí

Autoři hodnotí velké elektrárny v USA, vztažené k srovnatelnému výkonu 1000 MW nebo roční výrobě elektřiny 8 800 GWh.

Fotogalerie (4)
Ilustrační foto

U jednotlivých typů elektráren bylo zohledněno reálné roční využití (jaderné – 90 %, olejové (ropné) – 80 %, uhelné a plynové – 75 %, spalující biomasu – 70 %, vodní – 60 %, větrné, fotovoltaické a sluneční tepelné – 20 %). Potřebná plocha byla počítána např. takto: běžná elektrárna na biomasu může mít výkon 30 MW a potřebuje 35 000 akrů (tj. 142 km2) na pěstování energetických plodin. Při přepočtu na výkon 1000 MW je to už 1 165 000 akrů (4 714 km2). Protože roční využití je asi 70 %, zvýšily by se požadavky na půdu na 6 734 km2 (jedná se o ornou půdu). Sluneční tepelná elektrárna věžového typu s polem zrcadel potřebuje při přepočtu na 1000 MW asi 162 km2, fotovoltaická asi 283 km2, postavení větrných vrtulí schopných dodat 8 800 GWh ročně by vyžádalo 648 km2. Vlivy na okolí mohou být jak pozitivní, tak negativní. CO2 produkovaný spalováním fosilních paliv a biomasy podporuje příznivě růst rostlin, vodní přehrady chrání před záplavami, umožňují zavlažování a rekreaci. Naopak zdroje na fosilní paliva vyžadují nákladná a složitá zařízení na odstranění popílku, SO2 a oxidů dusíku. Nejvíce pevných prachových částic vzniká při spalování biomasy. Jaderné elektrárny produkují velmi nebezpečný odpad, ve srovnání s uhelnými však v nepatrném množství, a není tudíž problém jej bezpečně zlikvidovat. Některá kritéria je obtížné vyčíslit, autoři proto do tabulky zvolili hodnocení slovní. Stručné shrnutí – jaderné a plynové elektrárny mají relativně nejmenší dopad na životní prostředí, elektrárny spalující uhlí, ropu a biomasu relativně největší. Pokud čtenáře zajímají podrobnosti, najde je v celém obsáhlém článku: Bezdek, R. H., Wending R. M.: Establishing benchmarks for environmental comparisons, Modern Power Systems, 2006, č. 12, s. 11-14, http://www.modernpowersystems.com/story.asp?storyCode=2045480

dle MPS red.

Poznámka: elektrárny na fosilní paliva se podílejí na výrobě elektřiny v USA 70 %, jaderné 20 %, obnovitelné zdroje 10 %.

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Co nám při prohlížení webu zvedá tlak

Téměř všichni z nás každý den z nejrůznějších důvodů používáme různé webové stránky. Samozřejmě chceme, aby naše uživatelská zkušenost byla pozitivní a pokud možno bezchybná.

Centrum pro testování technologie samořiditelných vozidel

Jaguar Land Rover plánuje spolupracovat s nejrenomovanějšími světovými softwarovými a telekomunikačními společnostmi a firmami zabývajícími se mobilitou na vytvoření tzv.

Chladicí systém ITER

Pro odvod tepla generovaného během provozu tokamaku bude ITER vybaven systémem chladicí vody. Vnitřní povrchy vakuové nádoby (obal a divertor) se musejí chladit na přibližně 240 °C jen několik metrů od plazmatu horkého 150 milionů stupňů.

Zájemci o energetiku mohou poprvé on-line do elektráren ČEZ

Až na dno jaderného reaktoru nebo na vrchol větrné elektrárny! Ani omezení v boji s koronavirem neznamenají stopku návštěvám energetických provozů, alespoň ne těm virtuálním.

Závod o největší větrnou turbínu světa

V současné době probíhá ve světě závod o sestrojení největší větrné turbíny. Odehrává se zejména mezi evropskými, americkými a čínskými výrobci.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail