Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 280

Porovnání elektráren z hlediska vlivu na životní prostředí

Autoři hodnotí velké elektrárny v USA, vztažené k srovnatelnému výkonu 1000 MW nebo roční výrobě elektřiny 8 800 GWh.

Fotogalerie (4)
Ilustrační foto

U jednotlivých typů elektráren bylo zohledněno reálné roční využití (jaderné – 90 %, olejové (ropné) – 80 %, uhelné a plynové – 75 %, spalující biomasu – 70 %, vodní – 60 %, větrné, fotovoltaické a sluneční tepelné – 20 %). Potřebná plocha byla počítána např. takto: běžná elektrárna na biomasu může mít výkon 30 MW a potřebuje 35 000 akrů (tj. 142 km2) na pěstování energetických plodin. Při přepočtu na výkon 1000 MW je to už 1 165 000 akrů (4 714 km2). Protože roční využití je asi 70 %, zvýšily by se požadavky na půdu na 6 734 km2 (jedná se o ornou půdu). Sluneční tepelná elektrárna věžového typu s polem zrcadel potřebuje při přepočtu na 1000 MW asi 162 km2, fotovoltaická asi 283 km2, postavení větrných vrtulí schopných dodat 8 800 GWh ročně by vyžádalo 648 km2. Vlivy na okolí mohou být jak pozitivní, tak negativní. CO2 produkovaný spalováním fosilních paliv a biomasy podporuje příznivě růst rostlin, vodní přehrady chrání před záplavami, umožňují zavlažování a rekreaci. Naopak zdroje na fosilní paliva vyžadují nákladná a složitá zařízení na odstranění popílku, SO2 a oxidů dusíku. Nejvíce pevných prachových částic vzniká při spalování biomasy. Jaderné elektrárny produkují velmi nebezpečný odpad, ve srovnání s uhelnými však v nepatrném množství, a není tudíž problém jej bezpečně zlikvidovat. Některá kritéria je obtížné vyčíslit, autoři proto do tabulky zvolili hodnocení slovní. Stručné shrnutí – jaderné a plynové elektrárny mají relativně nejmenší dopad na životní prostředí, elektrárny spalující uhlí, ropu a biomasu relativně největší. Pokud čtenáře zajímají podrobnosti, najde je v celém obsáhlém článku: Bezdek, R. H., Wending R. M.: Establishing benchmarks for environmental comparisons, Modern Power Systems, 2006, č. 12, s. 11-14, http://www.modernpowersystems.com/story.asp?storyCode=2045480

dle MPS red.

Poznámka: elektrárny na fosilní paliva se podílejí na výrobě elektřiny v USA 70 %, jaderné 20 %, obnovitelné zdroje 10 %.

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

3D tisk v roce 2026

Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.

Co vše se připravuje v JE Dukovany pro nové bloky

Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...

Záhada „temného kyslíku“: revoluce, nebo omyl?

Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.

12. ročník soutěže Vím proč přilákal 184 týmů

Páskový mikrofon, elektromagnetický akcelerátor nebo balónek, který nepraskl. To jsou některá z témat vítězných videí žáků základních a středních ...

Tři prázdninové exkluzivní exkurze: Lipno, okolí Hněvkovic a virtuálně do Temelína

Kromě obvykle celoročně otevřených infocenter ČEZ bude možné letos o prázdninách přidat tři další exkurzní programy. Zavedou návštěvníky do běžně nepřístupné vodní ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail