Česká energie pro nejmrazivější kouty vesmíru
Sondy zkoumající Sluneční systém potřebují energii. V temnotách měsíčních jeskyní, na prašném povrchu Marsu, v mrazivých hlubinách kosmu, na ledové krustě ...
Více než půl století uplynulo od první myšlenky na využití vody z tajícího ledovce. Právě letos se stává skutečností projekt největší hydroelektrárny Islandu, která využije energii jedné z největších ledovcových řek východní části ostrova. Elektrárna bude mít instalovaný výkon 690 MW a je největším energetickým dílem v dějinách ostrova. Bude zásobovat elektřinou továrnu na výrobu hliníku. Řeka Jőkulsá je přehrazena třemi hrázemi, z nichž největší je 730 m dlouhá a 193 m vysoká. Hráze musejí být odolné vůči častým zemětřesením. Tunel přivádějící vodu na 6 Francisových turbín má 7,5 m v průměru. Celkem bylo v islandském „mladém“ basaltu vyraženo 72 km tunelů. Největší ze tří rezervoárů zachycujících ledovcovou vodu má obsah 2,1 milionů m3.
A pak že globální oteplování nepřináší výhody!
Sondy zkoumající Sluneční systém potřebují energii. V temnotách měsíčních jeskyní, na prašném povrchu Marsu, v mrazivých hlubinách kosmu, na ledové krustě ...
Řada osobních a domácích zařízení by jednoho dne mohla fungovat bez baterií díky vývoji nové solární technologie.
Den kamen proběhne v České republice již 7. listopadu. Jedná se o historicky první ročník celorepublikové akce, která představí nejen zručnost kamnářů, ale i moderní trendy ve vytápění.
Použité jaderné palivo (nesprávně někdy označované za jaderný odpad) by se mohlo využít k výrobě vzácného izotopu nezbytného pro jadernou fúzi.
Může rostoucí vlna technologie stelarátorů pozvednout celý fúzní průmysl? Začátek milénia zastihl vývoj fúze ve znamení rození privátních společností.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.