Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 280

Veličenstvo blesk

Blesk je nejznámějším projevem atmosférické elektřiny.

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Je to vlastně elektrický zkrat, kterým příroda řeší nahromadění elektrostatického náboje. Běžný bouřkový mrak bývá obvykle vysoký 5-12 km, má průměr 5-10 km a vzniká ve výšce 2-5 km nad povrchem země. Vertikální proudění uvnitř mraku může probíhat rychlostí až 100 km/h, přičemž se vzájemně třou vodní kapky a ledové krystalky a dávají tak vznik elektrostatickému náboji. Kladně nabité částice se hromadí nahoře, záporně nabité dole, blíž zemi. Elektrické pole mezi mrakem a zemí může dosáhnout hodnot až stovek kV/m. Při výboji dojde nejprve k tvorbě tzv. kanálu mezi oblakem a zemí tzv. vyhledávacím výbojem o průměru asi 10 m. Vyhledávací výboj vlastně přitáhne výboj od země a uzavře elektrický oblouk. Samotný oblouk pak postupuje rychlostí kolem
100 000 km/s, uvnitř výboje přesahuje teplota 10 000 stupňů Celsia a tlak asi stonásobku běžného atmosférického tlaku. Blesk se může "přetrhnout", to znamená, že po snížení náboje může dojít k jeho přelití uvnitř oblaku a ve vytvořeném kanálu dochází k slabším následným výbojům, kterých může být až několik desítek, takže celkový vývoj blesku může trvat i několik desítek milisekund. Kanálem blesku můžou rychle za sebou probíhat další výboje. Elektrický proud v běžném hlavním blesku dosahuje 20 000 až 50 000 Ampérů, v následném výboji stovek Ampér. Parametry blesku se samozřejmě velmi liší a tím se liší i případný účinek na domy nebo jiné objekty. Plasmové jádro vyhledávacího výboje má průměr asi 1 cm a svou vysokou teplotou může způsobit zážeh. Zážeh může způsobit i vysoká frekvence proudu uvnitř výboje, která může dosahovat desítek MHz. Kdybychom uměli "spoutat" blesk, nepotřebovali bychom elektrárny. Jeden blesk totiž může představovat v tisícině sekundy 1000 kilowatthodin, stačil by tedy zásobovat elektřinou větší domácnost celý rok.

VÍTE, ŽE...

podstatou hromu, který blesk provází, je rázová vlna v bleskovém kanálu a následný vzdušný pohyb při uzavírání kanálu? Na střeše tedy určitě nemáme hromosvod, ale bleskosvod!

 

TIP PRO VÁS

Komu nestačí normální blesk a chtěl by se dozvědět něco zajímavého o kulovém blesku, ať si opatří knížku Podivuhodné přírodní úkazy autora Ivana Štolla z nakladatelství Fragment. Je to moc zajímavé čtení.

 

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Radiotracery, odvaha a cesta proti stereotypům

Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.

Vědci možná rozluštili záhadu da Vinciho DNA

Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.

Leonardo předběhl svou dobu - chápal gravitaci dávno před Einsteinem

Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.

O naší zoufalé potřebě zachovat náš nejcennější zdroj

Přebíráme rozhovor Live Science s Kavehem Madanim, ředitelem Univerzitního institutu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví a držitelem Stockholmské ceny za vodu za rok 2026, o „vodním bankrotu“ ...

Lepidlo z použitého kuchyňského oleje

Chemici vzali použitý kuchyňský olej a vytvořili udržitelné, superpevné lepidlo, které je dostatečně silné na to, aby uneslo desítky kilogramů.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail