Jak vznikly brambory? Náhodou.
Vědci tvrdí, že konečně odhalili původ jednoho z našich nejoblíbenějších zdrojů sacharidů a třetího nejdůležitějšího zdroje lidské výživy na světě, bramboru.
Blesk je nejznámějším projevem atmosférické elektřiny.
Je to vlastně elektrický zkrat, kterým příroda řeší nahromadění elektrostatického náboje. Běžný bouřkový mrak bývá obvykle vysoký 5-12 km, má průměr 5-10 km a vzniká ve výšce 2-5 km nad povrchem země. Vertikální proudění uvnitř mraku může probíhat rychlostí až 100 km/h, přičemž se vzájemně třou vodní kapky a ledové krystalky a dávají tak vznik elektrostatickému náboji. Kladně nabité částice se hromadí nahoře, záporně nabité dole, blíž zemi. Elektrické pole mezi mrakem a zemí může dosáhnout hodnot až stovek kV/m. Při výboji dojde nejprve k tvorbě tzv. kanálu mezi oblakem a zemí tzv. vyhledávacím výbojem o průměru asi 10 m. Vyhledávací výboj vlastně přitáhne výboj od země a uzavře elektrický oblouk. Samotný oblouk pak postupuje rychlostí kolem
100 000 km/s, uvnitř výboje přesahuje teplota 10 000 stupňů Celsia a tlak asi stonásobku běžného atmosférického tlaku. Blesk se může "přetrhnout", to znamená, že po snížení náboje může dojít k jeho přelití uvnitř oblaku a ve vytvořeném kanálu dochází k slabším následným výbojům, kterých může být až několik desítek, takže celkový vývoj blesku může trvat i několik desítek milisekund. Kanálem blesku můžou rychle za sebou probíhat další výboje. Elektrický proud v běžném hlavním blesku dosahuje 20 000 až 50 000 Ampérů, v následném výboji stovek Ampér. Parametry blesku se samozřejmě velmi liší a tím se liší i případný účinek na domy nebo jiné objekty. Plasmové jádro vyhledávacího výboje má průměr asi 1 cm a svou vysokou teplotou může způsobit zážeh. Zážeh může způsobit i vysoká frekvence proudu uvnitř výboje, která může dosahovat desítek MHz. Kdybychom uměli "spoutat" blesk, nepotřebovali bychom elektrárny. Jeden blesk totiž může představovat v tisícině sekundy 1000 kilowatthodin, stačil by tedy zásobovat elektřinou větší domácnost celý rok.
podstatou hromu, který blesk provází, je rázová vlna v bleskovém kanálu a následný vzdušný pohyb při uzavírání kanálu? Na střeše tedy určitě nemáme hromosvod, ale bleskosvod!
Komu nestačí normální blesk a chtěl by se dozvědět něco zajímavého o kulovém blesku, ať si opatří knížku Podivuhodné přírodní úkazy autora Ivana Štolla z nakladatelství Fragment. Je to moc zajímavé čtení.
Vědci tvrdí, že konečně odhalili původ jednoho z našich nejoblíbenějších zdrojů sacharidů a třetího nejdůležitějšího zdroje lidské výživy na světě, bramboru.
Umělá inteligence se často spojuje se startupy, investicemi a technologickými experimenty. Jenže realita se postupně posouvá. Největší ekonomický přínos dnes AI nepřináší novým ...
Satelity GRACE detekovaly v letech 2006 až 2008 podivný gravitační signál. Vědci, kteří záznamy postupně prozkoumávají, objevili anomálii v gravitačním poli Země, pravděpodobně způsobenou ...
Z průzkumu mezi 197 respondenty zajímajícími se o SMR (Small Modular Reactors) uvedlo 45 % jako největší faktor omezující nasazení SMR riziko FOAK – First of a Kind, tedy že to budou prototypy, ...
Nedávný laboratorní experiment ukázal, že kofein může zvyšovat rezistenci Escherichia coli vůči antibiotikům. Zda se tento objev vztahuje i na skutečné infekce u lidí, zatím není známo.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.