Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 220

Veličenstvo blesk

Blesk je nejznámějším projevem atmosférické elektřiny.

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Je to vlastně elektrický zkrat, kterým příroda řeší nahromadění elektrostatického náboje. Běžný bouřkový mrak bývá obvykle vysoký 5-12 km, má průměr 5-10 km a vzniká ve výšce 2-5 km nad povrchem země. Vertikální proudění uvnitř mraku může probíhat rychlostí až 100 km/h, přičemž se vzájemně třou vodní kapky a ledové krystalky a dávají tak vznik elektrostatickému náboji. Kladně nabité částice se hromadí nahoře, záporně nabité dole, blíž zemi. Elektrické pole mezi mrakem a zemí může dosáhnout hodnot až stovek kV/m. Při výboji dojde nejprve k tvorbě tzv. kanálu mezi oblakem a zemí tzv. vyhledávacím výbojem o průměru asi 10 m. Vyhledávací výboj vlastně přitáhne výboj od země a uzavře elektrický oblouk. Samotný oblouk pak postupuje rychlostí kolem
100 000 km/s, uvnitř výboje přesahuje teplota 10 000 stupňů Celsia a tlak asi stonásobku běžného atmosférického tlaku. Blesk se může "přetrhnout", to znamená, že po snížení náboje může dojít k jeho přelití uvnitř oblaku a ve vytvořeném kanálu dochází k slabším následným výbojům, kterých může být až několik desítek, takže celkový vývoj blesku může trvat i několik desítek milisekund. Kanálem blesku můžou rychle za sebou probíhat další výboje. Elektrický proud v běžném hlavním blesku dosahuje 20 000 až 50 000 Ampérů, v následném výboji stovek Ampér. Parametry blesku se samozřejmě velmi liší a tím se liší i případný účinek na domy nebo jiné objekty. Plasmové jádro vyhledávacího výboje má průměr asi 1 cm a svou vysokou teplotou může způsobit zážeh. Zážeh může způsobit i vysoká frekvence proudu uvnitř výboje, která může dosahovat desítek MHz. Kdybychom uměli "spoutat" blesk, nepotřebovali bychom elektrárny. Jeden blesk totiž může představovat v tisícině sekundy 1000 kilowatthodin, stačil by tedy zásobovat elektřinou větší domácnost celý rok.

VÍTE, ŽE...

podstatou hromu, který blesk provází, je rázová vlna v bleskovém kanálu a následný vzdušný pohyb při uzavírání kanálu? Na střeše tedy určitě nemáme hromosvod, ale bleskosvod!

 

TIP PRO VÁS

Komu nestačí normální blesk a chtěl by se dozvědět něco zajímavého o kulovém blesku, ať si opatří knížku Podivuhodné přírodní úkazy autora Ivana Štolla z nakladatelství Fragment. Je to moc zajímavé čtení.

 

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Češi jsou nakloněni technologickému vylepšení člověka

Podle aktuálního průzkumu by si drtivá většina Čechů (95 %) přála vylepšit své tělo, pokud by to bylo možné. Spousta respondentů se ale také domnívá, že augmentace lidského ...

Den s experimentální fyzikou 2020

Zajímá Tě fyzika? Chtěl(a) by ses dozvědět víc o tom, jak probíhá skutečný výzkum nebo dokonce jak se do něj můžeš osobně zapojit při budoucím studiu?

Omlazení elektrárny Slapy

Vodní elektrárna Slapy je ze dvou třetin jako nová. Úspěšná komplexní zkouška završila dlouhodobou modernizaci soustrojí TG1, vůbec nejrozsáhlejší v dosavadní ...

Fyziklání online 2020

Zajímá vás fyzika nebo si myslíte, že jste lepší než Vaši vrstevníci z domova i ze zahraničí? Rádi řešíte různorodé fyzikální problémy ...

Podzimní soustředění FYKOSu v Kořenově

I přes nepříznivou situaci se organizátoři Fyzikálního Korespondenčního Semináře (FYKOS) rozhodli uspořádat tradiční podzimní soustředění.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail