Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 305

Čína plánuje první jadernou teplárnu

Čínská společnost China General Nuclear (CGN) a univerzita Tsinghua zpracovávají studii proveditelnosti výstavby první demonstrační jaderné teplárny pro dálkové vytápění, která bude vybavena čínským reaktorem NHR 200-II. Stejný reaktor v případě potřeby může dodávat teplo pro odsolování mořské vody nebo v kogeneraci vyrábět elektřinu. V rámci studie bude vybrána lokalita, vypracovány havarijní plány, zajištěna komunikace s veřejností, atd.

Fotogalerie (1)
Technické schéma reaktoru. 1 - primární výměník tepla, 2 - prostor pro stoupání ohřáté vody, 3 - biologické stínění, 4 - kontejnment, 5 - tlaková nádoba, 6 - aktivní zóna. (Zdroj: IAEA)

První výzkumy zahájila Čína již v 80. letech. V topné sezóně 1983-84 použil Institute of Nuclear Energy and Technology (INET) svůj zkušební reaktor bazénového typu k dodávce tepla pro budovy univerzity Tsinghua. Později byl vyvinut experimentální reaktor NHR 5 o tepelném výkonu 5 MW. Výstavba byla zahájena v roce 1986 a ukončena o tři roky později. Větší demonstrační reaktor NHR 200-II s výkonem 200 MW vznikl díky zkušenostem s reaktorem NHR 5 a je příslušnými orgány považován za zralou technologii. V 90. letech byl podroben bezpečnostním inspekcím. Jeho koncepce nabízí vysokou bezpečnost a možnosti širokého uplatnění, a to k výrobě elektřiny, k dálkovému vytápění domů, k dodávkám technologického tepla pro průmysl a k zásobování odlehlých oblastí energiemi. Díky vysoké bezpečnosti se může budovat v blízkosti center spotřeby. Další výhodou je to, že v případě jeho hromadné výroby by se zjednodušila výstavba a trvala by jen dva až tři roky.

Charakteristika

Reaktor je vodou chlazený s přirozenou cirkulací, s integrovaným primárním okruhem, může být provozován jak pod tlakem, tak v lehce varném režimu, má 6 parogenerátorů, dvojitý kontejnment, odstavuje se gravitačním pádem regulačních tyčí nebo injektáží kyseliny borité (za provozu bór neobsahuje), mezi primárním a sekundárním okruhem má vřazenou ještě jednu smyčku (intermediální) určenou k výrobě páry pro turbínu nebo odsolovací zařízení v případě, že nepůjde jen o teplárnu, ale o kombinované použití. Vložený chladicí okruh také zabrání výskytu radioaktivity v okruhu určeném pro vytápění.

Další parametry

Vstupní a výstupní teplota vody v aktivní zóně     145/210 oC

Průtok aktivní zónou                                                2376 t/h

Tlak ve vloženém okruhu                                         3 MPa

Vstupní a výstupní teplota ve vlož. okruhu                        95/145 oC

Průtok ve vloženém okruhu                                     3400 t/h

Teplota v topném okruhu                                        130/80 oC

Počet palivových tyčí                                                96

Obohacení paliva                                                      1,8 - 3 %

 

Při kogeneraci je schopen ke 200 MW tepelným dodávat 14 MW elektrických. Výstupní teplota páry pro turbínu je 130 - 140 oC. Při použití k odsolování by produkoval 120 000 m3 pitné vody denně, krychlový metr za 1 USD. V 90. létech se náklady na jeho postavení odhadovaly na 120 milionů dolarů.

Čínská vláda dává čisté jaderné energii při dodávkách tepla jasnou prioritu, neboť bude znamenat nižší spotřebu uhlí, menší znečišťování ovzduší a rozvoj čistého vytápění v severních oblastech.

Zdroje:

http:www.world-nuclear-news.org/NN-China-plans-demonstration-nuclear-heating-project-1202184.html

http://www.uxc.com/smr/Library%5CDesign%20Specific/NHR-200/Papers/1994%20-%20The%20200%20MW%20NHR%20and%20its%20Possible%20Application%20in%20Seawater%20Desalination.pdf

http://www.iaea.org/inis/collection/NCLCollectionStore/_Public/29/009/29009800.pdf

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Průlom v oblasti jaderných baterií

Jae W. Kwon a jeho vědecký tým z University v Missuri vyvinul novou generaci baterií na bázi beta záření. Tato baterie může být potenciálně využitelná jak v kosmických aplikacích, tak třeba i v automobilech.

100 % elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2050?

Čisté energetické technologie dosáhly v posledním desetiletí značného pokroku. Ale mohly by vůbec stoprocentně pokrýt výrobu elektřiny? Jak? V roce 2017 byly ve světě vybudovány sluneční elektrárny o výkonu 98 GW, z toho více než polovina  v Číně – 53 GW.

Až ITER zapálí první plazma

Termínem „první plazma“ se ve výzkumu termojaderného plazmatu nazývá okamžik, kdy se vyčerpá vakuová komora, fungují potřebné pomocné systémy (magnetická pole, nezbytné diagnostiky, napouštění pracovního plynu atd.) a zapálí se výboj. Bezesporu významný okamžik v historii experimentálního zařízení.

Kdo určuje, který energetický zdroj je „zelený“?

Investoři poslední dobou utrácejí velké peníze na zelené projekty. Proč? Vysoká návratnost investic do zelených projektů přitahuje obrovské toky peněz. Otázka zní, zda by mohl trh uspět tam, kde vlády většinou selhávají.

Cestování Norskem jen na elektřinu

V Norsku bylo nedávno předvedeno dvousedadlové letadlo na elektrický pohon od společnosti Avinor. Tím země zahájila přibližování k roku 2040, kdy chce mít na tento pohon všechna domácí letadla. Vyvolalo to velkou diskusi, neboť letectví zatím elektrifikované není.

Nejnovější video

Zrození nového ostrova

Po 53 letech se roku 2015 objevil na Zemi v souostroví Tonga nový ostrov. Turistům se podařilo jeho zrození z hlubin moře natočit. Vulkanická exploze vyvrhla prach do výšky 9 kilometrů. Vědce nyní nesmírně zajímá - představuje totiž krajinu podobnou té na Marsu. Eroze nových hornin může simulovat poměry, jaké byly na Marsu, když ještě na něm byla voda. (Zdroj NASA)

close
detail