Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 288

Česká republika bude mít deset štěpných jaderných reaktorů!

Už dnes jich má devět - šest energetických v Dukovanech a Temelíně, které vyrábějí elektřinu pro třetinu republiky, dva výzkumné v Řeži u Prahy a jeden školní experimentální na fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. A právě zde na jaderné fakultě bude další! Právě dorazilo jaderné palivo a zahajuje se proces povolování. Tento reaktor doplní výukové a výzkumné kapacity prvního školního reaktoru VR-1 "Vrabec" a přinese další významný potenciál ve výchově klíčových jaderných odborníků pro českou jadernou energetiku.

Fotogalerie (5)
Cokoliv kolem jaderných reaktorů vždy vzbudí zájem médií - redaktoři České televize po stranách pózují s prof. Škvorem, doc. Sklenkou, děkanem Jexem a palivovým článkem pro nový reaktor (foto FJFI)

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze se dlouhodobě drží mezi TOP 5 provozovateli výukových jaderných reaktorů ve světě a je držitelem ocenění Best Nuclear Training. Nejnovější fakultní aktivitou v oblasti jaderného vzdělávání je budovaní třetího jaderného experimentálního zařízení – malého výukového reaktoru VR-2. Palivo do reaktoru bylo dovezeno ve čtvrtek 7. 6. 2018 ráno do Prahy a nedočkaví jaderníci z katedry jaderných reaktorů jej hned vybalili a uložili v prostorách staršího bratříčka VR-1.

Dar z Finska

Srdcem a základem každého reaktoru je jaderné palivo. Kolegové z finské Aalto University, kteří dobře znají experimentální jadernou výuku na reaktoru VR-1, se rozhodli podpořit nově budovaný výukový reaktor VR-2 tím nejdůležitějším – jaderným palivem. Palivo získala FJFI ČVUT darem a podílela se jen na jeho transportu do Čech. V nočních hodinách dorazilo palivo do areálu reaktoru VR-1 v Holešovičkách v Praze-Troji a ve 14:00 proběhlo za přítomnosti předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dr. Drábové, prorektora pro vědu a výzkum na ČVUT prof. Škvora a děkana FJFI ČVUT prof. Jexe slavností otevření kontejnerů s palivem. „FJFI ČVUT jako jedna z mála světových univerzit provozuje dva jaderné výukové reaktory – štěpný školní reaktor VR-1 a fúzní reaktor Golem. Oba tyto reaktory spolu s dalšími neutronickými, radiochemickými a dozimetrickými laboratořemi tvoří základ experimentální výuky jaderných oborů. Jsem rád, že budeme mít možnost nabídnout studentům rozšíření experimentálních zařízení,“ uvádí děkan fakulty prof. Jex.

Čeká nás povolovací proces a výstavba

Pro nový reaktor je nyní připraveno více než tisíc proutků z přírodního kovového uranu a malé množství proutků s obohacením 10 %. Podkritický soubor VR-2 bude jaderné zařízení typu lehkovodní reaktor pracující v tepelném spektru. Dalším krokem po dovozu paliva bude zahájení samotného budování reaktoru. První etapou bude umisťování reaktoru. Po získání příslušného povolení od SÚJB bude následovat etapa návrhu, poté etapa výroby a výstavby, a poté etapa uvádění do provozu. Uvedení výukového reaktoru VR-2 do provozu se předpokládá v roce 2022. Za tři až čtyři roky tak bude mít FJFI ČVUT již tři výukové jaderné reaktory a České vysoké učení technické v Praze se tak stane první univerzitou na světě, která bude provozovat tři reaktory zároveň. Všechny se svým zaměřením na experimentální jadernou a reaktorovou fyziku budou i nadále tvořit pilíř jaderného vzdělávání v České republice.

Kontejnery na přepravu půjčil ČEZ

V rámci dlouhodobé spolupráce na vzdělávání zapůjčila Skupina ČEZ kontejnery na přepravu paliva z Finska do Čech. Samotný transport paliva byl možný i díky finanční podpoře projektu „Posílení a rozvoj výzkumu na ČVUT v Praze s využitím výzkumné infrastruktury VR-1- Školní reaktor pro výzkumnou činnost“ (reg. č. CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_013/0001790) z Výzvy č. 02_16_013 pro Výzkumné infrastruktury v prioritní ose 1 OP).

Reaktor sám sebe zastaví

Každý provozovaný jaderný reaktor, i ten nejmenší, se musí řídit předpisy zaručujícími jeho bezpečný provoz. Proto je nedílnou součástí jaderného vzdělávání na FJFI ČVUT mimořádný důraz na zabezpečení jaderných reaktorů. „Z pohledu zákona budeme budovat jaderné zařízení s vysokou vnitřní bezpečnostní, jelikož se řadí do kategorie tzv. podkritických souborů. Podkritický reaktor se vždy sám o sobě zastaví, protože nemá dostatek paliva na udržení štěpné reakce. Štěpná řetězová reakce se v tomto typu reaktoru udržuje tím, že se do reaktoru přidávají neutrony z externích zdrojů, např. z radionuklidových zdrojů nebo z neutronových generátorů. My budeme používat několik typů neutronových zdrojů – AmBe, Cf, D-D generátor, D-T generátor,“ vysvětluje doc. Ľubomír Sklenka, vedoucí projektu.

VR-2 bude mít na co navazovat

Školní reaktor VR-1 je již více než 27 let pilířem jaderného vzdělávání v České republice a na Slovensku. V průběhu let se kolem reaktoru vybudovala velmi široká a silná skupinu akademických uživatelů z celého světa i proto, že výuka na reaktoru VR-1 patří do světové špičky i ve srovnání s nejlepšími americkými univerzitami. I proto na reaktor pravidelně přijíždějí američtí studenti z University of Tennessee a z Middlebury Institute of International Studies at Monterey, California, studenti z britské Defence academy a studenti z několika britských univerzit. Na reaktoru VR-1 také pravidelně absolvují výuku studenti ze Slovenska a Německa. Školní reaktor krom toho navštěvují studenti z celého světa v rámci jednorázových stáží a výukových pobytů. Aktuálně v semestru jede VR-1 na 90-95 % své výukové kapacity (někdy i na 100 %) a zájem o výuku u nás se stále zvyšuje. I proto se odborníci z FJFI ČVUT rozhodli pro výstavbu nového jaderného reaktoru VR-2.

Kvalitní jaderní odborníci jsou zárukou pro velké reaktory energetické

České vysoké učení technické v Praze, zejména Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, se dlouhodobě a systematicky věnuje výchově odborníků pro českou a slovenskou jadernou energetiku. Již od svého založení v roce 1955 plní základní úkol pro mírový rozvoj jaderné energie v Československu, resp. České republice – vychovávat jaderné odborníky. Odborníky, kteří na jedné straně mají dostatečně hluboké matematicko-fyzikálně-chemické základy pro pochopení složitých fyzikálních procesů probíhající v jaderných reaktorech, a na druhou stranu inženýrů, kteří rozumí složitým technologickým procesům probíhajícím v jaderných elektrárnách. Nový experimentální soubor umožní České republice a zvláště FJFI ČVUT nabízet nejmodernější, rozsáhlé a komplexní praktické vzdělávání ve fyzice jaderných reaktorů, které je jinak možno nalézt jenom v nejrozvinutějších státech budujících jadernou energetiku jako jeden ze svých energetických pilířů.

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Pracovní místa v solární energetice

Ve světovém solárním průmyslu, tedy ve výrobě, instalaci a údržbě fotovoltaických panelů, má práci skoro 3,4 milionu lidí. To je podle zprávy Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii (IRENA) ve srovnání s rokem 2016 o 8,7 % více.

Respektujme osobní "bublinu"

K výrazným rysům lidské psychiky patří existence a vnímání osobního teritoria a privátních, neviditelných obranných zón (osobních bublin). V odlišných kulturách jsou jejich rozměry různé, liší se také ve větším městě (např. v prostředcích hromadné dopravy!

Světová námořní doprava

V posledních desetiletích se objevují stále větší a větší lodě. Přeprava zboží po mořích se zvyšuje a námořní doprava je důležitým hospodářským odvětvím. Pokud vynecháme lodě pro osobní dopravu a remorkéry, pak moře brázdí na 51 000 komerčních plavidel, ...

Dáte si desítku, nebo dvanáctku? V Čechách této otázce rozumí každý!

Avšak to, že u zrodu různé stupňovitosti piva stál chemik Karel Napoleon Balling, od jehož smrti letos uplynulo 150 let, ví jen málokdo. V roce 1816 podali sládkové a podstarší v Čechách žádost zemskému výboru, aby byla při technickém učilišti založena škola pro "odchovance průmyslu pivovarnického".

Virtuální elektrárny a sdílená elektřina

Začalo to sdílením automobilů (Uber) a bydlení (Airbnb). Nyní je na pořadu dne sdílení elektrické energie. Nový způsob "výroby" a sdílení elektřiny se zkouší v Austrálii.

Nejnovější video

Zrození nového ostrova

Po 53 letech se roku 2015 objevil na Zemi v souostroví Tonga nový ostrov. Turistům se podařilo jeho zrození z hlubin moře natočit. Vulkanická exploze vyvrhla prach do výšky 9 kilometrů. Vědce nyní nesmírně zajímá - představuje totiž krajinu podobnou té na Marsu. Eroze nových hornin může simulovat poměry, jaké byly na Marsu, když ještě na něm byla voda. (Zdroj NASA)

close
detail