Polsko se připravuje na jadernou energetiku

Aby Polsko uspokojilo rostoucí poptávku po energii a zároveň se snažilo o plnění cílů v oblasti ochrany klimatu, musí postavit nové zdroje energie. To otevírá příležitost zavést jadernou energii, říká ministr energetiky Kryštof Tchórzewski. Aby nebylo Polsko závislé na Sovětském svazu, později Rusku, postavilo v minulosti svou energetiku na uhlí, kterého má dostatečné zásoby. „Potřebovali jsme uspokojit poptávku po energii a zajistit hospodářský růst,“ řekl Tchórzewski. „To byla naše priorita.“ Po přistoupení Polska k Evropské unii v roce 2004 vložila země mnoho investic do vylepšení energetiky, odvětví tak bylo schopno uspokojit rostoucí poptávku. „Ale pak jsme začali přemýšlet o energetickém mixu a začali znovu debatovat o jaderné energii. Nyní přihlížíme navíc ke klimatické politice EU. Polsko se rychle rozvíjí, hospodářství roste a potřebujeme udržitelný růst.“

Veřejné vnímání životního stylu a zdravotních problémů se změnilo

„Předpokládáme, že do roku 2030 se poptávka po energii zvýší o 20 %, možná dokonce o 25 %, takže nám nebude stačit pouze modernizovat stávající elektrárny. Budeme muset přidat další zdroje a zde se otevře prostor pro jadernou energii. Proto změníme náš energetický mix. Potřebujeme konvenční energii na podporu obnovitelných zdrojů energie a zde je jaderná energie s nulovými emisemi zárukou dosažení stanovených cílů. Jaderná energie je také důležitá pro rozvoj nejmodernějších technologií.“

Návrh nové energetické politiky

První polská jaderná elektrárna má být v provozu do roku 2033, stojí v návrhu dokumentu Polská energetická politika do roku 2040 (PEP2040), který vydalo ministerstvo energetiky v listopadu 2018. Dokument předpokládá 6 až 9 GW jaderné kapacity v provozu do roku 2043, což představuje přibližně 10 % výroby elektřiny v Polsku. Cílem této politiky je snížit podíl uhlí na polském energetickém mixu ze současných 80 % na 30 % do roku 2040. Podle plánu budou obnovitelné zdroje energie do roku 2030 pokrývat 21 %. Jaderné elektrárny zajišťují stabilní výrobu energie s nulovými emisemi znečišťujících látek. Zároveň je možné diverzifikovat strukturu výroby energie za přiměřenou cenu - vysoké investiční výdaje na jadernou elektrárnu kompenzují nízké variabilní výrobní náklady. Podle časového harmonogramu uvedeného v dokumentu bude nejprve formulován finanční model pro projekt jaderné energetiky. Výběr místa pro první elektrárnu se předpokládá v roce 2020, výběr technologie a generální dodavatel v následujícím roce. Program rozvoje lidských zdrojů potřebných pro program jaderné energie by začal v roce 2019. První elektrárna s kapacitou od 1,0 do 1,5 GW bude dokončena do roku 2033. Do roku 2043 bude uvedeno do provozu až šest reaktorů o celkové kapacitě 6 až 9 GW. Pro první reaktory se zvažují dvě možná místa v severním Polsku - Lubiatowo-Kopalino a Zarnowiec, kde se už počátkem osmdesátých let jaderná elektrárna začala stavět, ale kvůli nedostatku financí nebyla dokončena.

Úvaha nejen o Polsku

Josef Sobolewski, ředitel odboru jaderné energetiky na polském ministerstvu energetiky, uveřejnil v souvislosti s jadernou energetikou zajímavý článek na webu Wszystko Co Najważniejsze. Přinášíme čtenářům zkrácený překlad:

Porovnání Polska, Německa a Francie

V září 2018 jsem se zúčastnil generální konference MAAE, kde jsem na vědeckém fóru představil argumenty pro rozvoj jaderné energie jako faktoru ochrany klimatu v zemi s jedněmi z nejvyšších emisí CO₂ v Evropě na jednotku výroby energie. Místo opakování běžných výroků z mnoha zpráv jsem se  jako fyzik z povolání rozhodl zaměřit na fakta. Na základě údajů Evropské agentury pro životní prostředí jsem porovnal historické údaje o emisích pro Polsko, Německo a Francii. Výsledky, i když jsou pro mě zřejmé, mohou mnoha lidem připadat šokující. Zjistil jsem, že Polsko snížilo za posledních 20 let své emise téměř o stejné množství jako Německo, jehož celkové investice do obnovitelných zdrojů překročily 250 miliard eur. Samozřejmě mluvíme o poněkud odlišných úrovních. Německé emise na jednotku pohonných hmot jsou asi polovinou emisí polských, ale nezapomínejme, že v Polsku jsme měli zcela odlišný výchozí bod. Obraz je ještě zajímavější při pohledu na Francii. Německo, jež sice vede ve vývoji obnovitelných zdrojů energie,má ve skutečnosti desetkrát vyšší emise než Francie, která se spoléhá na jadernou výrobu energie. A přicházíme k zajímavým zjištěním a otázkám. Jak je možné, že země, která tak výrazně investuje do obnovitelných zdrojů, skončí s poměrem podobným polskému? Pro odborníky na výrobu energie je odpověď jednoduchá - nestabilní zdroje energie dosahují určitého stupně nasycení v energetickém mixu, a to tak, že jejich další vývoj už nevede k efektivnímu zvýšení podílu na celkové výrobě energie. Elektřina se vyrábí v množství, které lze právě v daném okamžiku použít, neboť možnosti jejího skladování jsou obecně zanedbatelné. Energetický systém se nemůže napájet pouze z obnovitelných zdrojů bez dodávek ze zdrojů stabilních. To v případě Německa zajišťují lignitové elektrárny, které jsou ovšem největšími producenty emisí. Dokonce víme, že náš západní soused vytěžuje nové lignitové doly!

Německo si je již vědomo, že cílů pro snížení emisí CO₂ stanovených pro rok 2020 nedosáhne a propad bude značný. Odkládá uzavření uhelných elektráren a staví plynovod Nord Stream 2 z Ruska. Za předpokladu, že utlumí uhelné a jaderné elektrárny, je plyn jedinou možností, jak emisesnížit,  proto je Německo tak odhodláno plynovod Nord Stream dokončit.

Svatý grál energie neexistuje

Nedávno přijel do Varšavy přednášet německý expert na větrnou energii, poradce německého ministra hospodářství. Jeho sdělení bylo jasné: větrná energie nemůže být základem energetického systému, a to ani na moři. Také vysvětlil, proč Svatý grál z obnovitelných zdrojů energie - zásobník energie schopný vyplňovat mezery v případě, že vítr přestane na celý den po celé zemi foukat - nelze postavit. Což znamená, že neexistuje. A nezapomeňte, že bezvětří může trvat i několik týdnů.

Bohatí si mohou dovolit plýtvat?

Nyní se podívejme na Francii, která získává 75 % své energie z jaderných elektráren. Zbytek vyrobený tepelnými elektrárnami produkuje v průměru desetkrát méně CO₂ na jednotku výkonu než sousední Německo. Stávající prezident opustil plán svého předchůdce, který se na vlně zelených ideologií zavázal snížit podíl jaderné energie na 50 %. Aby uklidnil větrnou lobby, schválil výstavbu pobřežních větrných elektráren s garantovanou cenou pětkrát dražší než je cena jaderné energie. Nu, bohatí si mohou dovolit víc. Evropská unie by se měla sama sebe ptát, zda zvolená nebo skutečně vynucená cesta rozvoje obnovitelné energie skutečně vede k ochraně klimatu: snižuje emise CO₂ , nebo vede k ziskům v něčím podnikání? Myslím, že platí to druhé. Možná, že na začátku byl vývoj větrné energie řízen ekologickými úvahami, ale obrovské dotace přeměnily tento způsob výroby energie na velmi výnosný podnik. Před několika lety jsem četl článek jednoho z poradců, že „větrná turbína není větrná elektrárna, ale vynikající finanční nástroj.“ Těžko najít jiný nástroj, který zaručuje takové zisky na mnoho let. Dobrý byznys má také výkonnou lobby. Jak jinak lze vysvětlit, že ustanovení koaliční dohody SPD-CDU, která výslovně hovoří o „vývozu“ Energiewende, a v tomtéž dokumentu zdůrazňuje rozhodnutí zablokovat využití finančních prostředků z rozpočtu EU na rozvoj jaderné energie. Takže Německo může využít polské finanční prostředky vkládané do EU na rozvoj obnovitelných zdrojů v Německu, ale Polsko nemůže využít své příspěvky na jadernou energii? Ptejme se, kdo z rozvoje obnovitelné energie získá nejvíce zisků. Jasně, že to není klima. Kromě průmyslových odvětví a finančních trhů souvisejících s obnovitelnými zdroji energie nejvíc profitují dodavatelé zemního plynu. Na LNG bych příliš nespoléhal, protože asijské země nás vždy budouschopny přeplatit, navíc mají větší spotřebu, která  dál poroste.

Polovinu energie bez emisí v EU vyrábí jádro

Pokud by EU opravdu chtěla chránit klima tím, že sníží emise CO₂, cílila by na snížení emisí co nejúčinněji, bez ohledu na použitou technologii. Nejúčinnější dostupnou technologií je jaderné štěpení (technologie fúze má ještě dlouhou cestu ke komerčnímu využití). Jaderná elektrárna má vysoké investiční náklady, ale díky dlouhé životnosti a nízkým variabilním nákladům vyrábí elektřinu velmi levně. K dispozici je bez ohledu na povětrnostní podmínky a zaručuje tak energetickou bezpečnost. Polovinu energie bez emisí v EU vyrábějí jaderné elektrárny. Ale jaderná energie má oponenty, zejména ideologicky podmíněné, jejichž argument zní „ne, protože ne“. Většinou hlásají nepravdy nebo klamavá prohlášení, zhusta nevědí, o čem mluví, a bohužel jsou také schopni hrát na emoce. To je ovšem problém západních zemí, zcela bezvýznamný proti rostoucí síle Asie, která jadernou energii dynamicky rozvíjí. Za posledních 30 let výrazně zpomalil vývoj jaderné energetiky v tzv. „prvním světě“..Na vině bylo nejprve selhání elektrárny v Černobylu (vědomě vyvolané zaměstnanci elektrárny), pozdější  oživení jaderné energetiky pak zastavila cunami a následná havárie elektrárny v Japonsku.. Přestože ve Fukušimě nikdo na záření neumřel, odpůrci jaderné energie využili nehodu na vybudování masivní kampaně proti jádru a brání jeho ekonomicky životaschopnému rozvoji. To se samozřejmě nevztahuje na rozvojové země. A přitom mají nové jaderné technologie mnohem širší uplatnění, než jen výrobu elektřiny. Umožňují výrobu tepla k vytápění nebo pro průmysl a chemické provozy, umožňují dosažení teplot pro účinnou pyrolýzu vody, což vede k vytvoření palivového vodíku - jednoho z nejslibnějších zdrojů. A to vše s nulovými emisemi do atmosféry. Jako „první svět“ začínáme zaostávat.

Klimatické zprávy hovoří jasně

Nedávno bylo zveřejněno několik zpráv o změně klimatu, které jednoznačně poukazují na potřebu rozvíjet jadernou energii jako jediné skutečné opatření proti oteplování. Zpráva Mezinárodní energetické agentury ze začátku roku 2018 zdůraznila nestranným a vyváženým způsobem potřebu intenzivního rozvoje jaderné energie. A překvapivě i  nedávná studie Mezivládního panelu pro změnu klimatu je ze všech scénářů vedoucích k omezení průměrného nárůstu teploty označila za nejúčinnější významný rozvoj jaderné energie. Možná nastal čas uvažovat o změnách politiky EU a o nahrazení „obnovitelné energie“ za „čistou energii“?

http://www.world-nuclear-news.org/Articles/Viewpoint-There-is-no-Holy-Grail-of-energy

https://wszystkoconajwazniejsze.pl/jozef-sobolewski-there-is-no-holy-grail-of-energy/