Fúzní omyly….
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Do Arménie dorazilo zařízení pro vyžíhání tlakové nádoby reaktoru, které jí téměř vrátí její původní vlastnosti. Jde o součást velké modernizace, která umožní podstatným způsobem prodloužit provoz jaderného reaktoru VVER-440 v Arménii.
Modernizaci, která zahrnuje všechny součásti 2. bloku Mecamorské jaderné elektrárny, provádí společnost Rusatom Service (součást ruské korporace pro atomovou energii Rosatom) a jsou do ní zapojeny i české firmy. Vlastní žíhání proběhne v roce 2021 a z 80 až 85 procent navrátí oceli reaktorové nádoby vlastnosti, které měla, když vyjela z výrobního podniku. „Jedná se o důležitou a velmi vědecky a technologicky náročnou operaci, která zvyšuje bezpečnost jaderného bloku. Žíháním z velké části obnovíme vlastnosti kovu tlakové nádoby a díky tomu bude možné jaderný blok dále bezpečné provozovat,“ uvádí ředitel projektu prodlužování provozu Mecamorské elektrárny za ruskou stranu Jurij Sviriděnko.
Jak probíhá žíhání
Během provozu je reaktorová nádoba tepelně namáhána výraznými změnami teploty během provozu a během odstávek. Dále také ocel degraduje působením neutronů, které vylétají z aktivní zóny. Před žíháním bude z nádoby vyjmuto jaderné palivo a potom bude celá nádoba nahřáta na 475 °C. Při této teplotě bude udržována několik dní a nakonec bude pozvolna chladnout. Tím se ocel stane houževnatější a méně křehkou. Jde o opačný proces než je například kalení nože, který tím získává na pevnosti, ale zároveň křehne.
Při modernizaci jaderky můžete vyměnit všechno - jen tlakovou nádobu ne
Podobným technologickým procesem prochází reaktorová nádoba během výroby. Také je nahřáta a vychládá, aby se odstranily vnitřní změny v kovu, ke kterým došlo během svařování nádoby z jednotlivých prstenců. Reaktor, který byl namontován do jaderného bloku, však už není možné vyjmout a odvézt do velké pece, takže je potřeba speciální vybavení. Zařízení vyvinuly ruský Kurčatovův institut a konstruktér reaktorů VVER, společnost OKB Gidropress (součást Rosatomu).
Není to první žíhání
Žíhání reaktoru proběhlo poprvé v roce 1987 ve 3. bloku Novovoroněžské jaderné elektrárny s reaktorem VVER-440. Později bylo provedeno v rámci prodlužování provozu v blocích s reaktory VVER-440 v Rusku, na Ukrajině, v Bulharsku a ve Finsku. Vyžíhány byly i dva bloky slovenské jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice V1.
Česká stopa ve světě
Do velké modernizace 2. bloku Mecamorské elektrárny jsou zapojeny i české firmy. Společnosti Škoda JS a ZAT společně dodávaly řídicí systémy pro primární okruh, konkrétně systém řízení pohonů regulačních kazet, který řídí výkon reaktoru. Zakázka měla hodnotu 100 milionů korun.
Jaderná elektrárna Mecamor
Arménsky Mecamor atomakayan - je jedinou jadernou elektrárnou nejen v Arménii, ale i v celé oblasti Jižního Kavkazu. Leží u města Mecamor přibližně 30 kilometrů západně od hlavního města Jerevanu. Byla postavena v 70. letech se dvěma bloky VVER 440/270. Po zemětřesení v roce 1988 byla elektrárna odstavena, ale po problémech s dodávkami elektřiny pro Arménii vláda v roce 1993 rozhodla znovu spustit druhý blok. Nyní prochází komplexní modernizací, která umožní jeho další bezpečný provoz. Pokrývá zhruba třetinu výroby elektřiny v zemi a i nadále zůstává klíčovým energetickým zdrojem v regionu.
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“.
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.