Co se právě děje pod Temelínem
V hloubi podzemních chodeb pod Jadernou elektrárnou Temelín probíhá technicky náročná modernizační akce. Specialisté zde postupně vyměňují stovky metrů bezpečnostního potrubí, ...
Pouštní jaderná elektrárna cca 55 km od Phoenixu, hlavního města Arizony, se jmenuje podle symbolu státu Arizona – stromu Parkinsonia florida lidově zvaného „zelený kolík“, španělsky „palo verde“. Od roku 1985, resp. 1987, jsou zde v provozu tři bloky PWR, dnes o výkonu 3 x 1310 MW. Reaktory od firmy Combuscion Engineering jsou se dvěma parogenerátory a jedním turbogenerátorem umístěné v plnotlakých kontejmentech. Zvláštostí této pouštní elektrárny je systém chlazení a vodní hospodářství vůbec.
Palo Verde je největší elektrárnou Spojených států z hlediska čisté produkce. Průměrná výroba 3,3 GW stačí pro zásobování 4 milionů lidí elektřinou. Je také jedinou velkou jadernou elektrárnou na světě, která neleží u moře nebo velké řeky. Pro chlazení kondenzátorů nakupuje odpadní vodu z města Phoenix se 3 miliony obyvatel a od několika dalších měst. Pro ochlazení elektrárny o celkovém výkonu 3 940 MW je třeba více než 76 000 000 m³ vody ročně, za sekundu elektrárna spotřebuje 2,4 m3 vody. Pro chlazení s totálním odpařením se používají ventilátorové chladicí věže. Elektrárna neprodukuje žádnou odpadní vodu, vše se odpaří do vzduchu – pouštní teplota 20-45 oC zde dělá své. Zásobní bazény o rozloze cca 40 akrů stačí na týden provozu. Pro technologickou a pitnou vodu elektrárna využívá několik vrtů.
Elektrárna nedávno získala od Národní regulační komise (NRC, obdoba našeho SÚJB) licenci na prodloužení provozu o 20 let, tj. celkem na 60 let. Podle pravidel NRC je to maximum. S tím je spojena výměna parogenerátorů za novější a zvýšení výkonu. Na jednom bloku jsou již parogenerátory vyměněné a na dalších výměna začala. Oba parogenerátory bloku se vyměnují najdenou během jedné 75denní odstávky. Výměnu realizuje 900 pracovníků italské firmy Ansaldo.
O stavbě jaderných elektráren uvažují i země trpící nedostatkem vody. Často je pro ně jaderná energetika vítanou cestou jak nejen získat levně elektřinu, ale i pitnou vodu – odsolování mořské vody je energeticky velmi náročné. Spojené Arabské Emiráty už jaderku staví, uvažuje o ní i Jordánsko, které ale má k moři jen velmi omezený přístup. Inspiruje se právě Arizonou a konzultuje systémy budoucího chlazení s odborníky z Palo Verde. Uvažovaná jordánská elektrárna 40 km severovýchodně od Ammánu by tak mohla zužitkovat odpadní vodu z hlavního města stejně, jako Palo Verde.
Licence jaderných reaktorů na další roky provozu posuzuje a žádosti obnovuje NRC od roku 2 000. Původně se doba provozu plánovala podle ekonomických měřítek jen na amortizaci vložených prostředků. Ukazuje se však, že jaderné reaktory jsou ve výborné kondici a mohou být provozované mnohem déle. K roku 2014 už má prodlouženou licenci o dalších 20 let 72 amerických reaktorů, všechny tři „pouštní“ reaktory Palo Verde jsou mezi nimi.
Elektrárna Palo Verde za 5,9 miliard dolarů se stavěla 12 let. Zaměstnává více než 2 000 stálých zaměstnanců a cca 1 000 příležitostných dodavatelů. Provozní náklady elektrárny představují 1,33 centů na kWh, což je méně než náklady na provoz uhelné (2,26 centů za kWh) nebo plynové elektrárny (4,54 centů za kWh) v daném regionu. Ekonomický přínos elektrárny pro ekonomiku Arizony činí 1,8 miliardy dolarů ročně.
V hloubi podzemních chodeb pod Jadernou elektrárnou Temelín probíhá technicky náročná modernizační akce. Specialisté zde postupně vyměňují stovky metrů bezpečnostního potrubí, ...
Když se řekne radioaktivita, většina lidí si vybaví jaderné elektrárny, Černobyl nebo varovné symboly na žlutém pozadí. Jenže radioaktivita je přirozenou součástí našeho světa ...
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“.
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.