Jak se daří stelarátorům v éře startupů?
Může rostoucí vlna technologie stelarátorů pozvednout celý fúzní průmysl? Začátek milénia zastihl vývoj fúze ve znamení rození privátních společností.
Power Reactor Inherently Safe Module (PRISM) je nový typ jaderného reaktoru čtvrté generace. Jeho autorem je americko-japonská firma GE-Hitachi. Reaktor umožňuje spalovat plutonium – proto se o něj zajímá například Spojené království (UK), kde zásoby plutonia vloni dosáhly 112 tun a britská vláda musí každoročně vydávat okolo 94 milionů eur na jejich bezpečné uložení a ochranu.
GE-Hitachi Prism, reaktor čtvrté generace, je modulární rychlý reaktor chlazený kapalným sodíkem s výkonem 311 MW. Projekt počítá s dvojicí reaktorů připojených na dvojici turbín s celkovým výkonem 622 MW. Spaluje plutonium a uran z recyklovaného použitého paliva. UK počítá se třemi takovými jednotkami o celkovém výkonu 1 866 MW. Předběžně se uvažuje, že by stál v Sellafieldu, kde se také skladuje většina britského plutonia. Na lokalitě by zároveň mohlo pracovat moderní recyklační centrum, kde by se elektrometalurgickým procesem z použitého paliva z britských jaderných elektráren extrahoval uran, plutonium a další transurany. (O prvním velkém přepracovacím závodu THORP v Sellafieldu jsme psali v Třípólu v roce 2005: www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-energetika/596-thorp-kroceni-radioaktivity).
Díky přepracování by k uložení zbyl jako radioaktivní odpad jen zlomek z použitého paliva. Nutnost délky skladování kvůli radioaktivitě by také klesla z nynějších 300 000 let jen na asi 300 let. V srpnu 2013 o možnosti využití plutonia jednala Agentura pro vyřazování jaderných zařízení (UK’s Nuclear Decommissioning Authority). Závěrem diskuse bylo, že „znovuvyužití plutonia v podobě MOX (mixed oxide fuel) je nejvhodnějším způsobem jeho využití a likvidace“ (o palivu MOX jsme v Třípólu psali v článku www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-energetika/536-co-je-to-mox). David J. C. MacKay, vedoucí vědecký pracovník britského centra DECC (The Department of Energy & Climate Change – Oddělení pro energetiku a klimatickou změnu) uvedl, že uskladněné britské plutonium obsahuje dostatek energie pro zásobování celého státu na 500 let.
PRISM je desetkrát větší a na rozdíl od svého předchůdce, který měl chladicí smyčky, je bazénový, tj. palivové články jsou zanořeny v chladivu, což zlepšuje přestup tepla. Pracuje při teplotách vyšších než 500 °C. Jednotlivé bazénové moduly jsou umístěny pod úrovní terénu a obsahují celý primární okruh se sodíkovým chladivem. Reaktorová nádoba také obsahuje vzduchový chladicí systém, který je schopen samočinně fungovat v případě havárie se ztrátou chladiva a zamezit tak přehřátí aktivní zóny.
Reaktor je tzv. pasivně bezpečný, to znamená, že bezpečnostní opatření jsou založena na přírodních fyzikálních zákonech a omezují tak nebezpečí lidské chyby. Tepelný výkon je 840 MW, elektrický 311 MW. Reaktor má meziokruh sodíkového chladiva, který přenáší tepelnou energii z chladiva aktivní zóny na sodíkovou smyčku, sekundární sodíkový chladicí okruh pak ve výměníku sekundární sodík-voda mění v terciárním chladicím okruhu vodu na páru, která pohání parní turbínu.
Reaktor PRISM používá kovové palivo – slitinu zirkonu, uranu a plutonia (obsah plutonia bude asi 20 %). Palivové soubory dlouhé 3 m a vážící 500 kg obtéká kapalný sodík za atmosférického tlaku, což zajistí vysoce účinný přestup tepla z paliva do chladiva. V jednom modulu je asi 100 palivových souborů. Délka kampaně je 6 let, každé dva roky se obmění asi třetina paliva.Životnost reaktoru je projektovaná na 60 let.
| Výkon: | MW (elektrický) | MW (tepelný) | v provozu |
|---|---|---|---|
| USA | |||
| EBR 1 | 0.2 | 1.4 | 1951-63 |
| EBR II (E) | 20 | 62.5 | 1963-94 |
| Fermi 1 (E) | 66 | 200 | 1963-72 |
| SEFOR | 20 | 1969-72 | |
| Fast Flux Test Facility (E) | 400 | 1980-93 | |
| UK | |||
| Dounreay FR (E) | 15 | 65 | 1959-77 |
| Prototype FR (D) | 270 | 650 | 1974-94 |
| Francie | |||
| Rapsodie (E) | 40 | 1966-82 | |
| Phenix* (D) | 250 | 563 | 1973-2009 |
| Superphenix (C) | 1240 | 3000 | 1985-98 |
| Německo | |||
| KNK 2 (E) | 21 | 58 | 1977-91 |
| Indie | |||
| FBTR (E) | 40 | 1985- | |
| PFBR (D) | 500 | 1250 | 2012- |
| Japonsko | |||
| Joyo (E) | 140 | 1978- | |
| Monju (D) | 280 | 714 | 1994-96, 2010- |
| Kazachstán | |||
| BN-350* (D) | 135 | 750 | 1972-99 |
| Rusko | |||
| BN 1/2 | 1/0.1 | 1950s | |
| BR 5/10 Obninsk (E) | 5/8 | 1959-71, 1973- | |
| BOR 60 Dimitrovgrad (E) | 12 | 55 | 1969- |
| BN-600* Beloyarsk 3 (D) | 600 | 1470 | 1980- |
| BN-800 Beloyarsk 4 (C) | 880 | 2000 | 2014- |
| Čína | |||
| CEFR (E) | 20 | 65 | 2010- |
Může rostoucí vlna technologie stelarátorů pozvednout celý fúzní průmysl? Začátek milénia zastihl vývoj fúze ve znamení rození privátních společností.
Dominantním faktorem obezity v bohatších společnostech není snížená fyzická aktivita, ale zvýšený příjem kalorií. Potvrdila to data z databáze výživy MAAE.
Průmyslový odpad se může proměnit v horninu za pouhých 35 let. To je něco úplně jiného, než tisíce nebo miliony let, po které vznikají běžné horniny.
Keratin, který se dá získat nejen z ovčí vlny, ale i dalších chlupů či vlasů, by se podle nové studie mohl použít k opravě skloviny a prevenci zubního kazu. Brzy by se mohl objevit i ve vaší zubní ordinaci.
Za materiál, který bude pokrývat vnitřní stěny vakuové komory tokamaku ITER, bylo standardně považováno beryllium, s výjimkou tepelně nejvíce namáhaného údolí komory ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.