3D tisk v roce 2026
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Na konci loňského roku oslavil 55 let od svého spuštění náš první jaderný reaktor. Československo se v roce 1957 stalo devátou zemí světa, která úspěšně spustila řetězovou štěpnou reakci. Šlo o experimentální reaktor VVR-S v Řeži u Prahy.
Spuštění jaderného reaktoru tehdy byla otázka nejen technická, ale také politická. V roce 1955 uzavřelo Československo smlouvu se Sovětským Svazem o dodání pokusného reaktoru. Rusko si ze svých podrobených socialistických zemí vybralo Československo pro jeho vysokou úroveň průmyslu a vědecké zázemí. Nařízením vlády byl založen Ústav jaderné fyziky s Laboratoří nukleární fyziky Čs. Akademie věd (dnes rozdělený na Ústav jaderného výzkumu, a. s., a ÚJF AV ČR, v. v. i.) a Fakulta technické a jaderné fyziky (dnes FJFI ČVUT).
V polovině roku 1955 začala stavba budov pro ústav i reaktor na pravém břehu Vltavy severně od Prahy. Reaktor začal pracovat již na podzim 1957. Měl hliníkovou reaktorovou nádobu, palivem byly proutky obsahující uran obohacený na 10 % izotopem 235U. Jeho tepelný výkon byl však tehdy jen 2 MW, což stačilo jen na některé vědecké experimenty v oblasti materiálového výzkumu, ozařování a výrobu izotopů. Postupně byl reaktor modernizovaný, v roce 1989 pracovníci vyměnili nejen technologická zařízení, ale i celou reaktorovou nádobu za nádobu z nerez oceli. Palivem pro nový reaktor byl typ IRT-2M s obohacením paliva izotopem 235U 80 %, později pak 36 %. Při další modernizaci v devadesátých letech přibyly experimentální ozařovací smyčky a výkon reaktoru dosáhl 10 MW. Vzhledem k tomu, že z původního reaktoru se vlastně nezachovalo skoro nic, je dnes i přejmenován na LVR-15.
Přejeme našemu prvnímu reaktoru mnoho dalších plodných let!
Aktivní zónu tvoří obdélníkový hliníkový koš, do kterého se zakládají palivové články, beryliové bloky a ozařovací kanály. Mříž aktivní zóny tvoří 8 × 10 buněk o straně 71,5 mm.
| Základní parametry nádoby | ||
|---|---|---|
| vnější průměr | 2300 mm | |
| výška | 5760 mm | |
| tloušťka stěny | 15 mm | |
| tloušťka dna | 20 mm | |
| objem vody v nádobě | 22 m3 | |
| hmotnost nádoby bez vody | 7900 kg | |
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
Páskový mikrofon, elektromagnetický akcelerátor nebo balónek, který nepraskl. To jsou některá z témat vítězných videí žáků základních a středních ...
Kromě obvykle celoročně otevřených infocenter ČEZ bude možné letos o prázdninách přidat tři další exkurzní programy. Zavedou návštěvníky do běžně nepřístupné vodní ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.