Grónsko – budoucí uranová velmoc?

Dánsko, i když samo jadernou energetiku neprovozuje, se může vbrzku stát jedním z největších světových exportérů uranu. Grónsko, autonomní součást Dánského království, požádalo parlament o souhlas s těžbou v Kvanefjeldu, jednom z největších uranových ložisek na světě. Uran je tam vedlejším produktem při těžbě dalších drahých a vzácných kovů, nezbytných mj. v současném elektrotechnickém průmyslu.

Parlament grónskou žádost s největší pravděpodobností nezamítne. Předpokládá se, že ještě letos předloží grónská samospráva analýzu ekologických a zdravotních dopadů těžby. Rozhodující slovo pak řeknou obyvatelé ostrova při všeobecných volbách plánovaných na letošní červen.

Ztráta dánského protijaderného image není jediným problémem chystané těžby uranu. Pokud by nadále platil její zákaz, nebylo by možné využívat ani bohatá ložiska železné rudy, mědi, zlata a také prvků vzácných zemin (lanthanoidů). Ty jsou nezbytné pro mikroelektroniku, zejména pro výrobu chytrých telefonů, v automobilovém průmyslu, připomeňme neobyčejně silné neodymové magnety a také výrobu fotovoltaických panelů. Grónsko by těžbou vzácných zemin mohlo prolomit dosavadní monopolní postavení Číny v této oblasti. Těžební projekt počítá s inventářem 956 Mt uranové rudy, 10,33 Mt oxidů vzácných zemin, 2,25 Mt zinku, 0,84 Mt oxidu yttritého.

Uran je politikum

Zanedbatelný není ani případný politický dopad rozvoje těžby uranu a dalších surovin v Grónsku. Ostrov náležící geograficky k Severní Americe by mohl v jejím důsledku usilovat o větší nebo dokonce úplnou nezávislost na metropoli.

Uran je obchod

Světový žebříček dobývání uranu, suroviny na výrobu paliva pro jaderné elektrárny, se v posledních letech zásadně proměnil. Světovou jedničkou se stal Kazachstán, jehož těžba se za poslední desetiletí téměř zdesateronásobila na bezmála 20 tisíc tun. l Už před čtyřmi roky odsunul na druhé místo Kanadu, kde se roční těžba pohybuje kolem 10 tisíc tun. Obě země tak dodávají na trh více než polovinu veškerého uranu. Světová poptávka po surovině na výrobu jaderného paliva přitom převyšuje běžnou nabídku o čtvrtinu a cena smolince (oxidu uraničito-uranového, U₃O₈) se po špičkových 136 dolarech pohybuje dlouhodobě nad 40 dolary za libru.

Uran v přírodě

Uran se vyskytuje takřka všude v zemské kůře v průměrné koncentraci 2,8 ppm. Je hojnější než zlato, stříbro a měď.

Největší producenti uranu ve světě (rok 2011, v tunách)

Pramen: WNA

Největší odběratelé uranu ve světě (rok 2012, potřeba v tunách)

Pramen: WNA

Největší uranové doly (rok 2011)