Dva a půl metru blíže k vycházejícímu Slunci

Japonské souostroví je geologickým příkladem tzv. vulkanických ostrovních řetězců, které vznikly subdukcí, zde podsouváním pacifické litosférické desky pod eurasijskou. Obvyklá rychlost posuvu desek je od milimetrů k několika centimetrům za rok. Může se ale stát, že desky se někde „zadrhnou“ a po třeba i relativně velmi dlouhé době vyrovnají narůstající pnutí skokem. Vznikne zemětřesení.

Tahové a tlakové zóny v zemské kůře a rozhraní litosférických desek jsou doložena přímým pozorováním ze satelitů a mapováním mořského dna pomocí echolotu. Ročně se na zemi odehraje kolem milionu otřesů – většinou tak malých, že si jich ani nevšimneme. Velkých, silnějších než 7 stupňů Richterovy škály, bývá v průměru 18, rok 1943 jich přinesl například 41, rok 1986 pouhých 6. Zemětřesení 11. 3. 2011 mělo centrum 130 km východně od poloostrova Ojika v hloubce přibližně 24 km. Způsobilo rozsáhlé škody, které umocnila následná vlna cunami.

Japonci vědí, kde žijí

Jsou na častá zemětřesení zvyklí a přizpůsobují jim i technologie svých staveb. Věnují velkou péči preventivním cvičením a školením obyvatelstva, každý ví, co by měl dělat. Vědí také velmi dobře, že po některém zemětřesení může přijít velká vlna – celý svět převzal japonské slovo cunami. Země je zapojena do pacifického varovného systému monitorujícího vlny cunami a je schopna vydat varování před blížící se vlnou do pěti minut. Pokud je ale ohnisko zemětřesení blízko pobřeží, vlna může přijít během několika minut – šíří se totiž rychlostí kolem 800 km/h.

Není fér, že se popis neštěstí vyvolaného zemětřesením a vlnou cunami zúžil v médiích jen na atraktivní senzace o jaderné elektrárně. To nejvážnější se totiž odehrává za branou areálu. Venku, na tisíci čtverečních kilometrů Japonsko strádá daleko více soubojem s troskami, záplavou, nedostatkem vody, energií, jídla… Zaměření na Fukušimu, jakkoliv její stateční zaměstnanci zaslouží maximální obdiv a podporu, trochu nespravedlivě zastírá pozornost, která by se měla věnovat i tisícům statečných občanů v troskách a jejich záchrancům. Jeden příklad za všechny: ředitel nemocnice Motojoši ve městě Kesennuma, kterého záchranáři před několika dny vylovili z moře, už má na sobě bílý plášť a stará se v krizových podmínkách o pacienty. Gošo, sídlo japonského císaře, vypíná každý den na několik hodin elektrický proud, aby stejně jako ostatní občané šetřilo tolik potřebnou a nedostávající se elektřinu.

---

Magnitudo je veličina, kterou se měří zemětřesení. Existuje několik stupnic, nejznámější je Richterova. Stupnici vytvořil v roce 1935 americký seismolog Charles Francis Richter (26. 4. 1900–30. 9. 1985). Richterova stupnice je založena na množství energie v hypocentru zemětřesení, tj. ve vlastním ohnisku zemětřesení ležícím v hloubkách do 700 km. Richterova stupnice udává intenzitu pohybu země měřenou ve vzdálenosti 100 km od epicentra, což je průmět hypocentra na zemský povrch.