Co víme a nevíme

Cílem výzkumu bylo zjištění znalostí jaderné fyziky mezi laickou veřejností. Autoři sestavili dotazník, který obsahoval 30 otázek, a předložili ho padesáti respondentům ve věku 10–60 let. V dotazníku byly zařazeny otázky na historii jaderné fyziky, fyzikální znalosti, představy o atomu a jádře a otázky související s aplikací jaderné fyziky. Vzhledem k velmi malému vzorku respondentů není průzkum reprezentativní, nicméně některé výsledky mohou být zajímavé.

Výrazně nejúspěšnější respondent (73,3 %, o 13 % lepší než druhý nejúspěšnější) byl muž ve věku 20–25 let, absolvent se střední školou s maturitou, který získává informace z odborně zaměřených programů televize, z odborných a vědeckých časopisů a z internetu. Naopak ve vzorku byli 4 respondenti, jejichž výsledek byl horší než statisticky střední náhodné odpovědi (25 %).

Podle vzdělání byli nejúspěšnější skupinou absolventi průmyslových škol. Hůře jsou na tom absolventi vysokých škol s nefyzikálním (humanitním) zaměřením. Srovnatelné výsledky vykazují absolventi středních škol bez maturity a respondenti pouze se základní školou.

V kategorii věku nebyla zjištěna téměř žádná korelace. Ženy byly o 2 procenta úspěšnějšími respondenty než muži. Překvapením je, že z hlediska témat byly nejúspěšnější kategorií fyzikální otázky ověřující znalosti o atomovém jádru a otázky související s aplikací jaderné fyziky.

Zajímavé výsledky (v závorce jsou počty odpovědí):

Otázka „Atom se skládá:“
a) z jádra, ve kterém jsou protony a neutrony a z obalu, ve kterém jsou elektrony (42)
b) z jádra, ve kterém jsou protony a elektrony a z obalu, ve kterém jsou neutrony (6)
c) z jádra, ve kterém jsou neutrony a elektrony a z obalu, ve kterém jsou protony (0)
d) z jádra, ve kterém jsou protony a obalu, ve kterém jsou neutrony a elektrony (2)
ukazuje, že většina laické populace má dobrý přehled o složení atomu.

Otázka „Při vyšetření rentgenem námi prochází:“
a) elektromagnetické záření (11)
b) radioaktivní záření (31)
c) proud elektronů (6)
d) infračervené záření (2)
ukazuje, že lidé nerozeznávají jednotlivé druhy ionizujícího záření. Většina dotázaných si myslí, že při rentgenovém vyšetření prochází jejich tělem radioaktivní záření. Patrně si spojují rentgenovou diagnostiku s onkologickou terapií.

Otázka „Radioaktivita je:“
a) projev rozpadu obalu atomu (6)
b) projev samovolné přeměny atomového jádra (8)
c) projev štěpení jader (34)
d) důsledek chemických změn v látkách (2)
byla třetí nejtěžší. Lidé neznají podstatu radioaktivity. Většina si spojuje radioaktivitu pouze se štěpením jader. Je to patrně důsledek strašení radioaktivitou v souvislosti s použitým jaderným palivem.

U otázky „V historii výroby elektřiny mají na svědomí nejvíce obětí na lidských životech, připadajících na jednotku energie elektrárny:“
a) tepelné (22)
b) vodní (6)
c) jaderné (21)
d) sluneční (1)
nejhorší výsledek není překvapením. Zadavatelé však spíše očekávali větší počet lidí, kteří jsou přesvědčeni o tom, že nejvíce obětí má na svědomí jaderná energetika (tu uvedlo jen 42 % dotázaných). Nejvíce (44 %) odpovídajících vzalo v úvahu četná důlní neštěstí. Jen málokdo si však uvědomí strašlivý rozsah katastrofy při protržení vodní přehrady.

Překvapivě dobré výsledky vykázala otázka „Z běžných elementárních částic je v člověku nejvíce:“
a) elektronů (16)
b) protonů (12)
c) neutronů (6)
d) jak kdy, záleží třeba i na tom, jak se zavrtím na židli (16),
která donutí k přemýšlení i odborníky na atomovou a jadernou fyziku. Při správné úvaze je nutné si uvědomit, že člověk je především z vody. Z toho je zřejmé, že v člověku je více protonů než neutronů. Je-li člověk elektricky neutrální, je v něm stejně protonů a elektronů. V době plastů a umělých tkanin má však člověk prakticky vždy elektrický náboj. Podle jeho znaménka záleží, zda je v danou chvíli v člověku více protonů nebo elektronů.

Naopak je nemilým překvapením výsledek odpovědí na otázku „Původ energie ze Slunce je v:“
a) štěpení jader (16)
b) spalování hořlavých prvků (18)
c) radioaktivitě (6)
d) slučování jader (10).
36 % dotázaných si myslí, že Slunce získává energii spalováním hořlavých látek. Správnou odpověď napsalo jen 20 % respondentů.