Od bouřky k tornádu
Ve světě vznikají každoročně z bouřek tisíce tornád. Tento proces je složitým a fascinujícím přírodním úkazem, jednou z nejprudších proměn v přírodě.
Lithium je nejlehčím kovem, s hustotou asi poloviční než má voda. V přírodě se nevyskytuje v kovové formě, ale v chemických sloučeninách v téměř všech druzích vyvřelých hornin a ve vodách mnoha minerálních pramenů.
Dostatečné zásoby lithia jsou tedy v zemské kůře i v oceánech. Lithium se používá jako složka do lehkých a pevných slitin, v elektronice a ve sklářství a keramické výrobě. Protože má nejvyšší měrné teplo ze všech pevných prvků, užívá se také v aplikacích pro přenos tepla. Lithium je také surovinou pro výrobu paliva pro fúzní reaktory budoucnosti – tritia. Ve fúzním reaktoru přeměňují neutrony lithium obsažené ve vrstvě (tzv. blanketu) obklopující plasma na tritium a helium. I kdyby veškerá světová produkce energie byla zajišťována fúzními reaktory s lithiovým blanketem, bylo by potřeba celkem 3 800 kg/GWrok, (nyní se ročně těží cca 6 kt), což je jen malá část světových zásob. Jedno procento celkových zásob lithia je uloženvo v lokalitě Cínovec, Krupka a Krásno v Krušných horách. Toto množství by stačilo zásobit celou Evropskou unii. (Podle European Fusion Development Agreement Newsletter)
Ve světě vznikají každoročně z bouřek tisíce tornád. Tento proces je složitým a fascinujícím přírodním úkazem, jednou z nejprudších proměn v přírodě.
Vědci se snaží určit ideální období pro ranou fázi života na Zemi, která předcházela všem živým organismům. Nový výzkum přesněji vymezil počátek tzv. „světa RNA“ (RNA World).
V létě 2026 americký regulační úřad NRC oznámil plán, který vyvolal velkou pozornost: zrušit princip ALARA („As Low As Reasonably Achievable“) v radiační ochraně.
Vědci vyvinuli technologii pro neviditelný přenos informací maskovaných jako tepelné záření pozadí. S využitím jevu zvaného „negativní světlo“ přenesli 100 kb/s (kilobitů ...
Každou sekundu každý den je naše Země bombardována částicemi z vesmíru. Některé z těchto částic narazí na zemskou atmosféru, čímž mohou vyvolat spršku dalších částic, ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.