Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 619

Lithium – Česká republika může pomoci získat palivo pro budoucnost

Lithium je nejlehčím kovem, s hustotou asi poloviční než má voda. V přírodě se nevyskytuje v kovové formě, ale v chemických sloučeninách v téměř všech druzích vyvřelých hornin a ve vodách mnoha minerálních pramenů.

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Dostatečné zásoby lithia jsou tedy v zemské kůře i v oceánech. Lithium se používá jako složka do lehkých a pevných slitin, v elektronice a ve sklářství a keramické výrobě. Protože má nejvyšší měrné teplo ze všech pevných prvků, užívá se také v aplikacích pro přenos tepla. Lithium je také surovinou pro výrobu paliva pro fúzní reaktory budoucnosti – tritia. Ve fúzním reaktoru přeměňují neutrony lithium obsažené ve vrstvě (tzv. blanketu) obklopující plasma na tritium a helium. I kdyby veškerá světová produkce energie byla zajišťována fúzními reaktory s lithiovým blanketem, bylo by potřeba celkem 3 800 kg/GWrok, (nyní se ročně těží cca 6 kt), což je jen malá část světových zásob. Jedno procento celkových zásob lithia je uloženvo v lokalitě Cínovec, Krupka a Krásno v Krušných horách. Toto množství by stačilo zásobit celou Evropskou unii. (Podle European Fusion Development Agreement Newsletter)

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Školy čelí hackerským útokům, řešení nabízí služba ThreatGuard

Kybernetická kriminalita se v posledních letech stále častěji zaměřuje na školská zařízení. Přestože základní a střední školy disponují desítkami počítačů ...

Jako Hermionina kabelka – nový materiál, jehož tvůrci dostali Nobelovu cenu za chemii 2025

Nobelovu cenu za chemii za rok 2025 získali Susumu Kitagawa z Kjótské univerzity v Japonsku, Richard Robson z Melbournské univerzity v Austrálii a Omar M. Yaghi z Kalifornské univerzity v Berkeley.

Od Karla Čapka k modelu ruky (a báseň na závěr)

Čeština nepatří k nejrozšířenějším jazykům, ale přesto se několik českých výrazů stalo doslova mezinárodními (např.

Za pionýrem ruské fúze – Vladimírem Mučovatovem

Dne 26. ledna 2026 zemřel v 91 letech ruský fyzik, který se zasloužil nejen o několik ruských tokamaků (včetně T-1, který dnes slouží na FJFI ČVUT pod jménem Golem), ale i o samotný ITER, největší ...

Virtuální průvodce pro dobíjení elektroaut

Provozovatelem nejvýkonnější české sítě veřejného dobíjení je energetická Skupina ČEZ. Pro všechny majitele elektroaut i všech, kdo o nich uvažují, připravila virtuální ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail