Uhlík C 14
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Lithium je nejlehčím kovem, s hustotou asi poloviční než má voda. V přírodě se nevyskytuje v kovové formě, ale v chemických sloučeninách v téměř všech druzích vyvřelých hornin a ve vodách mnoha minerálních pramenů.
Dostatečné zásoby lithia jsou tedy v zemské kůře i v oceánech. Lithium se používá jako složka do lehkých a pevných slitin, v elektronice a ve sklářství a keramické výrobě. Protože má nejvyšší měrné teplo ze všech pevných prvků, užívá se také v aplikacích pro přenos tepla. Lithium je také surovinou pro výrobu paliva pro fúzní reaktory budoucnosti – tritia. Ve fúzním reaktoru přeměňují neutrony lithium obsažené ve vrstvě (tzv. blanketu) obklopující plasma na tritium a helium. I kdyby veškerá světová produkce energie byla zajišťována fúzními reaktory s lithiovým blanketem, bylo by potřeba celkem 3 800 kg/GWrok, (nyní se ročně těží cca 6 kt), což je jen malá část světových zásob. Jedno procento celkových zásob lithia je uloženvo v lokalitě Cínovec, Krupka a Krásno v Krušných horách. Toto množství by stačilo zásobit celou Evropskou unii. (Podle European Fusion Development Agreement Newsletter)
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.