Fúzní omyly….
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Lithium je nejlehčím kovem, s hustotou asi poloviční než má voda. V přírodě se nevyskytuje v kovové formě, ale v chemických sloučeninách v téměř všech druzích vyvřelých hornin a ve vodách mnoha minerálních pramenů.
Dostatečné zásoby lithia jsou tedy v zemské kůře i v oceánech. Lithium se používá jako složka do lehkých a pevných slitin, v elektronice a ve sklářství a keramické výrobě. Protože má nejvyšší měrné teplo ze všech pevných prvků, užívá se také v aplikacích pro přenos tepla. Lithium je také surovinou pro výrobu paliva pro fúzní reaktory budoucnosti – tritia. Ve fúzním reaktoru přeměňují neutrony lithium obsažené ve vrstvě (tzv. blanketu) obklopující plasma na tritium a helium. I kdyby veškerá světová produkce energie byla zajišťována fúzními reaktory s lithiovým blanketem, bylo by potřeba celkem 3 800 kg/GWrok, (nyní se ročně těží cca 6 kt), což je jen malá část světových zásob. Jedno procento celkových zásob lithia je uloženvo v lokalitě Cínovec, Krupka a Krásno v Krušných horách. Toto množství by stačilo zásobit celou Evropskou unii. (Podle European Fusion Development Agreement Newsletter)
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“.
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.