Kdy a odkud přišli Evropané?

Evropané přestavují pestrou směsici obyvatel. Podle nových výzkumů založených na analýzách DNA pocházejí moderní Evropané ze tří separovaných populací, které v různých dobách migrovaly na kontinent z různých směrů a vzájemně se křížily. Pokud se tato teorie potvrdí, pak muž z lokality Kostěnki v jižním Rusku patřil mezi nejstarší z těchto populací, což byli lovci-sběrači, přicházející z dnešního Středního východu asi před 40 000 lety. Tento muž z doby před 37 000 lety má nejstarší evropskou sekvenční DNA.

Evropané

Až do nedávné doby pocházely nejstarší genetické stopy praevropanů z nálezů pozůstatků dvou lovců – sběračů z doby kamenné. Jedním z nich je fosílie muže z doby před 8 000 lety, která byla nalezena u  Loschbourgu v Lucembursku, druhým 7 000 let stará fosílie muže objevená poblíž La Brana ve Španělsku. Obě odhalily, že časní Evropané měli tmavou kůži a modré oči. 37 000 let stará fosílie muže nalezená v lokalitě Kostěnki naznačuje, že se populace jeho příbuzných šířila po celém Euroasijském kontinentě. Analýzou genetických znaků tohoto muže se zjistila příbuznost s oběma lovci – sběrači z Loschbouru a La Brana, tj. se současnými Evropany, a také příbuznost s některými současnými obyvateli Sibiře. To ukazuje na kontinuitu v evropských populacích v průběhu téměř 30 000 let.

Asiaté

Tým zkoumající lokalitu Kostěnki ale nenalezl žádný vztah k východním Asiatům, jejichž geny překvapivě také v Evropanech kolují.. Před několika týdny vědci objevili genom patřící 45 000 let staré fosílii ze západosibiřské lokality Usť Išim, který měl genetické znaky jak Evropanů, tak Asiatů. To naznačuje, že se obě skupiny oddělily mezi 45 000 až 37 000 lety. Muž z lokality Kostěnki je proto asi nejstarším Evropanem s „evropským“ sekvenčním genomem. Nová studie také vymezuje období, kdy se dávní lidé křížili se svými vyhynulými bratranci Neandertálci. Uvádí se doba před 50 000 až 60 000 lety. Podle výpočtů z genomu muže z Kostěnki to bylo před 54 000 lety. První komponentu evropského genomu poskytli lovci-sběrači, druhou časní zemědělci ze Středního východu. Tito zemědělci dorazili do Evropy asi před 8 500 lety a přinesli s sebou zemědělské tradice z Levanty. A během své cesty se křížili s lovci-sběrači. Asi před 7 000 lety se dostali do okolí Stuttgartu.

Američané

Třetí a nejzáhadnější složku evropského genomu tvoří i původní Američané. Nasvědčuje tomu objev mladého chlapce v lokalitě Mal´ta u Bajkalského jezera, který zemřel před 24 000 lety a byl v příbuzenském vztahu jak s moderními Evropany, tak s původními Američany. Uvádí se, že tato záhadná populace žila na Sibiři a odtud se dostala do Ameriky. Studie se nyní zaměřuje na to, jak se tato populace ze západní Sibiře dostala do Evropy. Výsledky dalšího výzkumu se očekávají v roce 2015.

Podle: Catherine Brahic: The ancestry clues in the oldest European genom. New Scientist, 2014, č. 2995, s. 11