Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 176

Mravenci si pěstují vlastní potravu

Mravenci druhu Philidris nagasau na Fidži si začali pěstovat ovocné plody před třemi miliony lety – mnohem dříve, než se objevil člověk. Pěstují rostliny druhu Squamellaria (z čeledi Mořenovité, kam patří také kávovník) na větvích různých stromů a patří tak mezi hrstku jiných druhů, které si pěstují potravu. Vědělo se, že některé druhy mravenců pěstují houby, ale nyní se poprvé zjistilo, že také vysazují rostliny.

Fotogalerie (1)
Mavenec rodu Philidris nagasau (©Eli M. Sarnat, California Academy of Sciences, www.antweb.org)

Mravenec zahradník

Nejdříve vkládají semena do trhlin v kůře stromů a dělnice potom hlídají výsadbové plochy a hnojí semenáčky výkaly. Jak rostliny rostou, vytvářejí velké kulaté struktury označované jako „domatia“, dužnaté stonky, které slouží mravencům jako hnízda. Když se objeví ovoce, mravenci konzumují dužninu a shromažďují semena pro další výpěstky. Guillaume Chomicki a jeho kolegové z německé university v Mnichově zjistili, že každá mravenčí kolonie pěstuje tucty uvedených rostlin současně a cestičkami vzájemně propojují prosperující centra. Takováto rostlinná „města“ se často rozkládají na několika sousedících stromech. Rostliny jsou zcela závislé na mravencích, kteří kultivují a hnojí jejich semena a mravenci zase nemohou přežít, když nemají potravu a přístřeší, které jim poskytují rostliny. Genetická analýza ukázala, že tato vzájemná závislost trvá již asi 3 miliony let. Skutečnost, že si mravenci vyvinuli tak složitou výrobu potravy, svědčí o jejich vynikající týmové práci. Mravenci jsou tedy o moc chytřejší, než jsme si dosud mysleli. Nazýváme je superorganismy, protože vytvářejí sítě, které připomínají náš mozek.

Zdroj: Alice Klein: Ants grow plant cities and farm tropical fruits. New Scientist, 2016, č. 3101, s. 12

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Magnetické pole stelarátoru W7-X

Výzkum energie z jaderné syntézy se v posledních čtyřiceti letech soustředil především na koncept tokamaku, ale nedávný pokrok v teorii plazmatu a výpočetního výkonu vedl k obnovení zájmu o stelarátory.

Budoucnost energetiky podle profesora Smila

Pokud jde o předpovídání megatrendů v oblasti lidské civilizace, je Václav Smil již dlouho favoritem. Václav Smil je ekolog českého původu (nar. 1943 v Plzni), který se po okupaci Československa v roce 1968 přestěhoval do Kanady.

První seismograf na světě

Seismograf měří a zaznamenává velikost otřesů země (řecky seismos = zemětřesení a graphein = psát). Existují různé druhy a typy těchto přístrojů. Užívají je vědci k monitorování zemětřesení, jak přírodního, tak vzniklého lidskou činností, nebo geologové zkoumající ...

Kostarické ananasy a izotopy

Happy Planet Index vyhodnotil Kostariku jako zemi, která je nejvíce ohleduplná k životnímu prostředí (1. ze 140 zkoumaných zemí, ČR je 64.). Kostarika je navíc světovou jedničkou v produkci zdravých ananasů - bez reziduí umělých hnojiv. Na tom má lví podíl jaderná technologie.

Včasná změna střední školy může zachránit studenty, kteří by studium nedokončili

V letošním školním roce přijaly střední školy podle MŠMT 102,4 tisíce uchazečů. Většina žáků zvolila gymnázia nebo obory s maturitou, 30,6 tisíce se rozhodlo usilovat o výuční list. Podle dlouhodobých statistik kolem 35 tisíc středoškoláků ročně studium nedokončí.

Nejnovější video

Zrození nového ostrova

Po 53 letech se roku 2015 objevil na Zemi v souostroví Tonga nový ostrov. Turistům se podařilo jeho zrození z hlubin moře natočit. Vulkanická exploze vyvrhla prach do výšky 9 kilometrů. Vědce nyní nesmírně zajímá - představuje totiž krajinu podobnou té na Marsu. Eroze nových hornin může simulovat poměry, jaké byly na Marsu, když ještě na něm byla voda. (Zdroj NASA)

close
detail