Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 178

Mravenci si pěstují vlastní potravu

Mravenci druhu Philidris nagasau na Fidži si začali pěstovat ovocné plody před třemi miliony lety – mnohem dříve, než se objevil člověk. Pěstují rostliny druhu Squamellaria (z čeledi Mořenovité, kam patří také kávovník) na větvích různých stromů a patří tak mezi hrstku jiných druhů, které si pěstují potravu. Vědělo se, že některé druhy mravenců pěstují houby, ale nyní se poprvé zjistilo, že také vysazují rostliny.

Fotogalerie (1)
Mavenec rodu Philidris nagasau (©Eli M. Sarnat, California Academy of Sciences, www.antweb.org)

Mravenec zahradník

Nejdříve vkládají semena do trhlin v kůře stromů a dělnice potom hlídají výsadbové plochy a hnojí semenáčky výkaly. Jak rostliny rostou, vytvářejí velké kulaté struktury označované jako „domatia“, dužnaté stonky, které slouží mravencům jako hnízda. Když se objeví ovoce, mravenci konzumují dužninu a shromažďují semena pro další výpěstky. Guillaume Chomicki a jeho kolegové z německé university v Mnichově zjistili, že každá mravenčí kolonie pěstuje tucty uvedených rostlin současně a cestičkami vzájemně propojují prosperující centra. Takováto rostlinná „města“ se často rozkládají na několika sousedících stromech. Rostliny jsou zcela závislé na mravencích, kteří kultivují a hnojí jejich semena a mravenci zase nemohou přežít, když nemají potravu a přístřeší, které jim poskytují rostliny. Genetická analýza ukázala, že tato vzájemná závislost trvá již asi 3 miliony let. Skutečnost, že si mravenci vyvinuli tak složitou výrobu potravy, svědčí o jejich vynikající týmové práci. Mravenci jsou tedy o moc chytřejší, než jsme si dosud mysleli. Nazýváme je superorganismy, protože vytvářejí sítě, které připomínají náš mozek.

Zdroj: Alice Klein: Ants grow plant cities and farm tropical fruits. New Scientist, 2016, č. 3101, s. 12

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Tokamak SPARC

Když jsem v jedné z kapitol knížky Soukromý kapitál ve výzkumu řízené termojaderné fúze (vydané Akademií věd ČR v roce 2017) psal o tom, že známý MIT (Massachusets Institute of Technology) se snaží z "laboratorní novinky osmdesátých let minulého století“ ...

Příběh kurare - letící smrti

Píše se rok 1932 a Richard Gill pozoruje v amazonském pralese Indiána z kmene Canelo, jak odebírá z ohniště kotlík, z něhož odchází pára. Obsah v kotlíku se vařil na mírném ohni po dobu několika dní a nyní je hotov.

První krok na cestě k umělým svalům

Vědcům z Heyrovského ústavu se podařilo ovládat pohyb uhlíkové nanorole – materiálu, který může v budoucnu nahradit práci svalů v lidském těle. Experimentálně dokázali do této doby pouze teoreticky předpokládaný jev – rozvinování a svinování uhlíkové nanorole.

Čína plánuje první jadernou teplárnu

Čínská společnost China General Nuclear (CGN) a univerzita Tsinghua zpracovávají studii proveditelnosti výstavby první demonstrační jaderné teplárny pro dálkové vytápění, která bude vybavena čínským reaktorem NHR 200-II.

Radiační neštěstí v Goianii

Jsou různé druhy havárií, některé mají co do činění s radioaktivitou. A nemusí jít zdaleka o jaderný reaktor. K nejhorším radiačním nehodám vůbec patří  tzv. Goiânia accident, který začal 13. září 1987 v brazilském státě Goiás.

Nejnovější video

Zrození nového ostrova

Po 53 letech se roku 2015 objevil na Zemi v souostroví Tonga nový ostrov. Turistům se podařilo jeho zrození z hlubin moře natočit. Vulkanická exploze vyvrhla prach do výšky 9 kilometrů. Vědce nyní nesmírně zajímá - představuje totiž krajinu podobnou té na Marsu. Eroze nových hornin může simulovat poměry, jaké byly na Marsu, když ještě na něm byla voda. (Zdroj NASA)

close
detail