Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 346

Proč komáři koušou zrovna vás

Někteří lidé mohou sedět venku celé léto a komáři na ně takzvaně „nejdou“. Jiní se objeví za letního večera venku a okamžitě si musejí škrábat komáří kousance, přestože se koupali v repelentu. Co s tím? Důvodem je většinou neviditelná chemická clona ve vzduchu kolem nás. Komáři detekují pach, který vydáváme pomocí specializovaných smyslových orgánů. Pomocí jemných chemických stop, které naše těla zanechávají, neomylně najdou svou oběť.

Fotogalerie (1)
Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Komáři se při hledání hostitelů spoléhají zejména na oxid uhličitý. Když vydechujeme, oxid uhličitý z našich plic se nemísí okamžitě se vzduchem. Dočasně zůstává v oblacích výdechů, které komáři následují. „Komáři se orientují na pulzy oxidu uhličitého a vydávají se směrem, kde je jeho koncentrace vyšší než v normálním okolním vzduchu,“ vysvětluje Joop van Loon, entomolog na Wageningen University v Nizozemsku. Pomocí oxidu uhličitého mohou komáři rozpoznat cíle až do vzdálenosti 50 metrů.

Komár si vás analyzuje

Když se komáři přiblíží na vzdálenost asi 3 metry od skupiny potenciálních cílů, začne to být velmi „osobní“. V blízkém okolí komáři zkoumají a zohledňují mnoho faktorů, které se liší od člověka k člověku - např. teplotu kůže, přítomnost vodní páry, barvy.

Vědci se domnívají, že nejdůležitějším faktorem, podle kterého komáři vybírají a preferují některé lidi před jinými, jsou chemické sloučeniny produkované koloniemi mikrobů, kteří žijí na naší kůži. Bakterie přeměňují sekrece našich potních žláz na těkavé sloučeniny, které se odvádějí vzduchem. Komáři mají na hlavě čichový orgán, kterým je detekují. Tyto chemické kolekce vůní („osobní pach“) jsou velmi komplexní, je to více než 300 různých sloučenin, a liší se od člověka k člověku na základě genetické variability a prostředí. „Pokud porovnáte např. otce a dceru ve stejné domácnosti, mohou existovat i velké rozdíly v poměrech chemických látek, které mikroby na jejich kůži produkují,“ řekl Jeff Riffell, docent biologie na Washingtonské univerzitě, který studoval, co komáry přitahuje.

Vaši osobní mikrobi za to můžou

Například muži s větší rozmanitostí kožních mikrobů měli tendenci přitahovat méně komárů než muži s méně rozmanitými mikroby na kůži, jak zjistila studie z roku 2011 publikovaná v časopise PLOS ONE. Muži s méně rozmanitými mikroby měli na těle obvykle následující bakterie: Leptotrichia, Delftia, Actinobacteria Gp3 a Staphylococcus. Naproti tomu muži s různorodým množstvím mikrobů měli na pokožce hlavně bakterie Pseudomonas a Variovorax.

Jemné rozdíly ve složení chemických koktejlů produkovaných kožními bakteriemi mohou být příčinou velkých rozdílů v tom, kolik kousnutí člověk utrpí. Složení mikrobiálních kolonií na kůži se může u stejného jednotlivce měnit v čase, nebo ve spojitosti s nějakým onemocněním“, řekl Riffell.

Nad mikrobiomy na naší kůži nemáme příliš kontrolu, ať se koupeme sebevíc, ale docent Riffell na základě svého výzkumu nabízí jednu praktickou radu: „Komáři milují černou barvu, zkuste tedy příští léto nosit něco světlejšího!“

Zdroj: https://www.livescience.com/65758-why-mosquitoes-target-certain-people.html?utm_source=Selligent&utm_medium=email&utm_campaign=9306&utm_content=20191027_LS_Essentials2_Newsletter+-+adhoc+&utm_term=3606118&m_i=7YUWO3j_hyeQU_S18fIEBCH03uqPBamTpSvPLWnvnSH20JjBBvJ7DWehO1UC7%2BGjBLfW%2BcSunVsIKx1xt1pyFKFLdGqB9S777k

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Nejstarší elektrárna Vltavské kaskády, Vrané nad Vltavou, slaví 90 let

Elektrárna spolehlivě vyrábí bezemisní elektřinu už od roku 1936 a slaví letos devadesátiny. Každoročně vyrobí přibližně 60 milionů kWh bezemisní elektřiny, což pokryje ročně spotřebu až 20 tisíc domácností.

Nekonečný tunel pro konečné plazma

Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.

Vědci v laboratoři vytvořili miniaturní analog černé díry

Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.

Větrné elektrárny ve střední Evropě: přehled, přínosy a limity

Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně slaví 30 let

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail