Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 233

Krásy i záhady kolem stoleté zahrady

Také máte svá oblíbená a trochu tajemná místa, která stojí za důkladný průzkum? Na rozhraní pražských Malešic a Hrdlořez se jedno z takových míst dlouhá léta skrývalo za vysokou zdí lemující ošklivý úvoz ulice Pod Táborem. Pěší člověk se tudy vydal jen zřídka, ale pokud jste jeli autobusem, naskytl se vám úplně jiný pohled. Přes zeď jste mohli vidět velikou tajemnou zahradu s jezírkem a zrcadlením bělostné vily ve stráni. A také prapodivný slepenec skleníků nastavěných vzhůru jako kostky stavebnice. Od chvíle, kdy jsem do zahrady poprvé vkročila se svými malými dětmi, stala se mou trvalou láskou. Školní botanická zahrada v Malešicích letos oslavila 100. výročí svého založení.

Fotogalerie (10)
Foto autorka

Je trochu jako šípková Růženka pražských parků, která dlouho spala v zapomenutí, prakticky nemyta a nečesána, jen trochu oprašována. A jako pohádková princezna po polibku, také tato botanická zahrada postupně procitá a vzkvétá. A jakoby ji princ vysekal z neprostupného šípkoví, stala se romantická parková scenérie dostupnou oku kolemjdoucího zásluhou snížení zdi i dlouhého mřížového průhledu z ulice Pod Táborem. Tato frekventovaná komunikace si zásluhou nižší zdi také vydechla. Vede totiž mezi zahradou a vysokým náspem železniční trati již zrušené vlečky do bývalého nákladového nádraží Žižkov. Když si před 100 lety nechal bohatý průmyslník Vladimír Jirásek (uváděný také jako Jirásko) zahradu založit, neodděloval ji od další malešické zástavby val s mostními oblouky, jako je tomu dnes (výhybna z Malešic na Žižkov se začala stavět až později).

 

Rok 1920

 

Založení zahrady je datováno do roku 1920 a připisuje se významnému zahradnímu architektu Františku Thomayerovi (bratru známého lékaře prof. Josefa Thomayera), což ale bohužel není doloženo. Velmi pravděpodobně však část výsadby pocházela z Thomayerovy říčanské okrasné školky. Přesně doloženo není ani vročení přestavby vily, která vévodí zahradě na jihozápadní stráni vrchu Tábor. Někdy je Jiráskova vila nazývaná též „zámeček“ připisována ke stejnému roku jako zahrada, jiné zdroje ji odkazují ke konci 19. století, kdy na místě původní usedlosti se zelinářskou zahradou a ovocným sadem nechal pseudorenesanční vilu v italském stylu vystavět Rudolf Engbert. Právě od něj koupil rozsáhlý objekt komorní rada a obchodník s uhlím Antonín Jirásek. Ať Jirásek svou honosnou vilu stavěl či do současné podoby jen přestavoval, jejího architekta se mi navzdory velkému úsilí nepodařilo vypátrat.

 

Členění terénu a usazení budovy do jihozápadního svahu poměrně vysokého vrchu Tábor umožnilo zahradnímu architektovi – ať už to byl F. Thomayer, jeho kancelář, či někdo úplně jiný - pracovat na relativně malém prostoru jak s údolní nivou, tak strmým stoupáním. Z té doby pocházely i terasovité vinné skleníky, které se šplhaly do kopce v západní části parku (vzhledem k havarijnímu stavu byly v listopadu 2020 definitivně zbourány), oranžérie a původní kupolovitý palmový skleník. Krajinné kompozici dominuje rybník na potoce Malá Rokytka o ploše 0,75 ha. Nechybějí různé drobné architektonické prvky, jako jsou mostky přes vodu, vyhlídkový altán ve stráni nebo trochu zvláštně umístěný elegantní betonový most s prvky art deco. Okrasný park se za hranou vrchu Tábor, který v nejvyšším bodě dosahuje 260 m nadmořské výšky, mění na rozlehlou užitkovou zahradu s otevřenými pěstebními plochami i mnoha skleníky. Tato „výrobní“ část areálu se rozprostírá na typickém území tzv. Pražské plošiny. Geomorfologicky patří Tábor do Brdské oblasti, celku Pražská plošina, podcelku Říčanská plošina a okrsku Úvalská plošina. Za zmínku jistě stojí i část lesa už za hranicí zahrady, kam byly koncem 70. let minulého století přesazeny vzrostlé stromy z prostor budoucího depa metra Hostivař. V Praze byl použit takový způsob výsadby pouze zde.

 

Záhada betonového mostu

 

Je zajímavé, že výročí zahrady jen o rok předchází dostavba 358 m dlouhého železničního tunelu (1914-1919) na trati Vysočany-Malešice. Jeho jižní portál se zakusuje do vrchu Tábor pouhých pár desítek metrů od zdi ohraničující východní okraj zahrady. Souběžně s ní vede trať směrem do Malešic, přičemž zhruba 30 m od portálu stojí velmi zchátralá železniční budova, kterou v literatuře najdeme jako vechtrovnu, ovšem její velikost tomuto účelu příliš neodpovídá. Zajímavé je také to, že v jižním vstupu do tunelu byla položena dvojice kolejí, zatímco ze severního portálu vede kolej pouze jedna.

Když se vrátíme zpět do zahrady ke zmíněnému betonovému mostu, jeho orientace evokuje myšlenku, že mohl původně spojovat uhlobaronovu zahradu s drážní budovou či se sadem rozkládajícím se v oblasti za tunelem. Vyústění tohoto elegantního prvku zahradní architektury do obvodové zdi parku totiž nedává žádný smysl, jenže ke stopám po architektonické koncepci zatím bohužel nevede žádná dokumentace nebo plány z té doby.

 

Jiráskova vila za války

 

Za války vilu obsadil wehrmacht a podle některých zdrojů zde měl lazaret. Dostáváme se k další záhadě, protože v jiných pramenech se lazaret uvádí v Hrdlořezské škole naproti zahradě, či dokonce až na křižovatce s Českobrodskou ulicí v budově dnešní Zeměměřičské školy. Každopádně literatura uvádí, že s odchodem wehrmachtu zmizela i originální sochařská výzdoba a také veškerá dokumentace k objektu. Jenže část sochařské výzdoby i interiérů přemístili sami manželé Jiráskovi, když si ve 30. letech minulého století koupili zámek v Bílých Poličanech. A tak třeba antičtí atleti z bílého mramoru, po nichž zbyly před malešickou vilou jen patky, dnes ukazují svaly před ředitelstvím zoologické zahrady ve Dvoře Králové nad Labem.

Zahrada, o níž nikdo nepečoval, za války značně zpustla. Po válce byl objekt vyvlastněn a záhy poté předán první české zahradnické škole v Praze.

 

Zahradníci u Smetanky

 

Zahradnická škola byla založena již roku 1909, ale sídlila v nevhodných podmínkách vinohradské školy Na Smetance. Proto se k letošnímu stému výročí zahrady připomínalo taktéž 111 let zahradnické školy. Dodejme zajímavost, že i nové sídlo zahradníků mělo blízko ke Smetance – jmenuje se tak totiž souběžný vrch s Táborem, dokonce jsou tyto dva kopce někdy označovány za dvojvrší. Bohužel se údržba parku ocitla na úplně vedlejší koleji, protože zaměření zahradnické výuky v socialistickém Československu se plně soustředilo na výrobu.

 

Botanické probouzení

 

Teprve na počátku 90. let se začal vztah školy a školního parku měnit. Dokonce se zrodila myšlenka budoucí botanické zahrady, která se proměnila ve skutečnost již roku 1992. Sice velmi zanedbaná, přesto zahrada mohla těžit z vynikající konfigurace terénu, kde se skvěle daří mnoha typům rostlinných společenstev. Není tedy divu, že se v roce 2005 stala Školní botanická zahrada v Malešicích jedním ze zakládajících členů Unie botanických zahrad České republiky.

 

Oslavy v době koronaviru

 

Ačkoli musely být letošní oslavy 100. výročí zahrady a připomínka krásných 111 let zahradnické školy okleštěny kvůli koronaviru do minimalistické podoby, uspořádali pedagogové spolu se studenty Střední odborné školy Jarov, jíž botanická zahrada patří, krásnou, nápaditou a všemi smysly vnímatelnou upoutávku. Ředitel zahradnických oborů Ing. Eduard Chvosta mi řekl: „Obě výročí beru jako informaci pro veřejnost, že je tady park a škola, ale nejen to. Veškeré práce na přípravě oslavy proběhly v rámci výuky. Žáci a žákyně vyzdobili park mnoha florálními objekty, které sami vyrobili, v okolí Jiráskovy vily nainstalovali různé aranže. Veřejnost se mohla potěšit pestrostí vjemů vstřebatelných zrakem, hmatem i čichem.“

A pro toho, kdo nemůže přijít osobně, je připravena virtuální botanická a zahradnická „hostina“ na webu https://www.skolajarov.cz/skolni-botanicka-zahrada/.

 

Letmo jsme nahlédli do stoleté historie i současného rozkvětu školní botanické zahrady v Malešicích. Slibuji, že se do ní s Třípólem ještě podíváme, protože za to stojí nejen její rostlinná krása, ale i technické zázemí, bez něhož by se mnohé rostliny nedaly tak úspěšně pěstovat. A k pokusu o rozluštění lákají také záhady, do nichž je toto místo zatím zahaleno.

Marina Hofmanová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Co nám při prohlížení webu zvedá tlak

Téměř všichni z nás každý den z nejrůznějších důvodů používáme různé webové stránky. Samozřejmě chceme, aby naše uživatelská zkušenost byla pozitivní a pokud možno bezchybná.

Centrum pro testování technologie samořiditelných vozidel

Jaguar Land Rover plánuje spolupracovat s nejrenomovanějšími světovými softwarovými a telekomunikačními společnostmi a firmami zabývajícími se mobilitou na vytvoření tzv.

Chladicí systém ITER

Pro odvod tepla generovaného během provozu tokamaku bude ITER vybaven systémem chladicí vody. Vnitřní povrchy vakuové nádoby (obal a divertor) se musejí chladit na přibližně 240 °C jen několik metrů od plazmatu horkého 150 milionů stupňů.

Zájemci o energetiku mohou poprvé on-line do elektráren ČEZ

Až na dno jaderného reaktoru nebo na vrchol větrné elektrárny! Ani omezení v boji s koronavirem neznamenají stopku návštěvám energetických provozů, alespoň ne těm virtuálním.

Závod o největší větrnou turbínu světa

V současné době probíhá ve světě závod o sestrojení největší větrné turbíny. Odehrává se zejména mezi evropskými, americkými a čínskými výrobci.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail