V Temelíně testují autonomní drony
V temelínské jaderné elektrárně zkoušejí energetici využití autonomních dronů pro inspekce technologií v obtížně přístupných prostorách.
Bývaly doby, kdy se z našich rádií ozývaly hlavně hity ze spřátelených socialistických zemí. Dnes duní rozhlasové stanice naopak hudbou, jež se většinou zrodila na západ od naší hranice. Kulturní fenomény, jako je hudba, filmy nebo knihy, se šíří světem a přispívají k jeho globalizaci. Hrbouni dlouhoploutví čili keporkaci jsou na tom kupodivu podobně. I v jejich případě se šíří kulturní vlivy ze západu na východ.
Mezi keporkaky komunikují zvukem jak samci, tak samice. Jen samci však produkují dlouhé série zvuků se složitou strukturou označované obvykle jako „zpěvy“. Toto označení vydávaných zvuků je však nepřesné, neboť velryby postrádají hlasivky a zvuk tedy generují a modulují zcela jinak než lidští zpěváci nebo ptačí pěvci. Keporkaci protlačují vzduch přes rozlehlé nosní dutiny. Samec mění opakovaně amplitudu i frekvenci vydávaných zvuků a jeho song obvykle trvá kolem čtvrthodinky. Ve výjimečných případech ale keporkak vydrží zpívat celý den.
Tým vedený Ellen Garlandovou z University of Queensland sledoval po 11 let změny ve zpěvu keporkaků v západní a centrální části jižního Pacifiku a přitom zaznamenal zvláštní, opakovaný „kulturní přenos“. Z výsledků zveřejněných ve vědeckém časopisu Current Biology vyplývá, že nový typ zpěvu se nejdříve objevil u populace, jež migruje mezi pobřežím Antarktidy a východním pobřežím Austrálie. Poté se nová verze songu šířila na východ až mezi keporkaky ve Francouzské Polynésii. K přenosu docházelo pouhým poslechem a imitací. Není to tak, že by západopacifické velryby podnikly „turné“ na východ. Zpěvy se nesou pod vodou na velkou vzdálenost a velryby jsou k nim velmi vnímavé. Odposlechu tedy nic nebrání. Jen jednou se vědci stali svědky toho, že song putoval opačným směrem – tedy z východu na západ. Podle Garlandové a jejích kolegů je možné, že to byl důsledek „západního turné“ malé skupinky východopacifických keporkaků. Nelze vyloučit ani to, že západopacifické velryby zaslechly východopacifický hit během migrace z antarktických vod, kam se velryby uchylují na léto.
K přejímání nových songů dochází většinou postupně. Velryby vytvářejí nejprve mix nového a starého zpěvu. Ellen Garlandová to přirovnává k situaci, kdy bychom části písničky od Beatles nahradili kusy písničky od kapely U2. Kompletní obměna trvá většinou celou sezónu. Na začátku se ještě provozuje starý zpěv, pak se snaží samci poměrně dlouhou dobu zaimponovat samicím hudební směskou a nakonec už se zpívá jen nový hit. Někdy jsou ale změny radikální. Starý song je opouštěn skoro ze dne na den a místo něj je přijat zbrusu nový hit. Asi jako kdybychom si přestali pouštět dechovku a začali poslouchat heavy metal.
Ukázky zpěvů australských hrbounů dlouhoploutvých (University of Queensland):
http://www.eurekalert.org/multimedia/pub/31370.php?from=183196
http://www.eurekalert.org/multimedia/pub/31371.php?from=183196
V temelínské jaderné elektrárně zkoušejí energetici využití autonomních dronů pro inspekce technologií v obtížně přístupných prostorách.
Pietro Barabashi, generální ředitel mezinárodního projektu ITER, který ve Francii buduje fúzní reaktor, vypráví o nekonečně náročném procesu výstavby.
Skupina ČEZ otevřela v Málkově u Chomutova moderní dispečerské centrum pro řízení obnovitelných zdrojů energie. Počítá se s tím, že do portfolia výroben ovládaných ...
„Bez energetické bezpečnosti není žádná bezpečnost,“ takto shrnuje Dr. William Gillett, ředitel energetického programu EASAC, zprávu Zabezpečení udržitelných energetických zásob.
Návštěvníkům horní nádrže vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně se v druhé polovině května a první půli června naskytla neobvyklá příležitost ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.