Lechtat draka se nevyplácí
Devatenácté století končí. Svět je opojen elektřinou a jinými technickými zázraky. Jules Verne o překot vydává romány, v nichž hrdinové ovládají balóny, ...
Jako geneticky modifikovaný organismus (GMO) jsou dnes nejčastěji označovány kulturní plodiny, kterým člověk pomohl na svět některou z moderních metod genové manipulace. Někteří "takyodborníci" tak označují i potraviny z těchto plodin vyrobené. Vsaďte se o co chcete, že přestože se dušujete, že byste si GMO nikdy nekoupili, máte je doma. Denně jíte chleba a možná máte i psa.
GMO - správně česky "dědičně změněný organismus" - je každý, uměle či přirozeně vyšlechtěný, živočich či rostlina. Mnoho lidí se domnívá, že např. obilí nebo ovoce, které dnes jíme, je naprosto přirozené a přírodní, a že teprve šílení vědci, kteří už roupama nevědí co dělat, nám v posledních letech servírují neméně šílené mutanty, například křížence jahody s rybou. "Fuj!", volají aktivisté a média, "zakázat!".
Od chvíle, kdy se člověk usadil jako zemědělec, začal zřejmě přemýšlet, jak zvýšit výnosy políček, jak udělat plodinu odolnější a hospodářské zvíře výnosnější. Křížil a šlechtil, "nepovedené" křížence opouštěl a vybíral ty, kteří byli v něčem lepší než mateřské generace - měli větší zrna, silnější stébla, více mléka, hustší srst… K obyčejnému mísení genů křížením později přibyly mutace vyvolané třeba rentgenovým zářením, teplotou, působením chemikálií. Šlechtění vděčíme za to, že máme pšenici, žito, ale i jejich křížence - triticale, že máme obyčejný ječmen, ale i speciální sladovnický. Na hlídání nemáme už jen domestikovaného vlka, ale také dogu, bernardýna, jezevčíka a čivavu (tu máme spíš na hraní).
Věda nám dává možnost posunout se od víceméně náhodného míchání genů při šlechtění a čekání na využitelnou změnu při mutacích k řízenému spojování genů, které ovlivňují právě ty vlastnosti, které potřebujeme. Všechny tyto geny už se dávno a zcela přirozeně v organismech vyskytují, vznikly přírodním výběrem a nikoliv uměle. Navíc nám věda dává možnost je předem "před použitím" důkladně prozkoumat. Najdeme tedy gen, který určuje vlastnost, kterou hledáme, a zařadíme do genetického materiálu šlechtěné rostliny. V buněčné kultuře se pak dá vypěstovat celá rostlina. Nová rostlina se několik let zkouší a testuje, pak je teprve povoleno ji používat ve velkém. Tento postup je tedy mnohem průhlednější a v podstatě bezpečnější, než míchání genů klasickými metodami, protože k známé nezměněné genetické výbavě přidáváme jen známý a prověřený gen pro přesně tu vlastnost, která je potřeba. Paradoxem je, že pokusná políčka jsou často ničena snaživými aktivisty, kteří jakoby nechápali, že právě a jedině pečlivými pokusy a hodnocením se dají získat poznatky pro nebo proti transgenním rostlinám.
V USA, Kanadě, Argentině, Paraguayi a Číně se používají potraviny vyrobené z GMO již 8 let. Ani v jediném případě není doloženo, že by vznikaly jakékoliv zdravotní potíže nebo nové alergie. Nové plodiny mohou být např. necitlivé k herbicidům (stačí jediný zásah proti plevelům, šetří se chemikálie a zvyšují výnosy), samy zneškodňují škůdce (není potřeba chemických postřiků), vzdorují suchu nebo slanosti půdy, jsou odolné mrazu (zvyšují se výnosy), obsahují vyšší množství výživných látek nebo dokonce látky nové umožňující výrobu léků z takto modifikovaných organismů, atd. V roce 2000 v USA vyrostlo 30-50 % veškeré kukuřice, sóji a bavlny z transgenního osiva. Tam, kde se GMO plodiny pěstují, dramaticky pokleslo používání pesticidů. Rozvojové země si uvědomují, že hladomory může pomoci ukončit jen zavedení nových plodin a nových potravin. Současné zemědělství u nich vede buď k likvidaci stávajících rostlinných společenstev nebo ke zvyšování spotřeby chemikálií a energií (na což ovšem tyto země nemají dostatek peněz…).
- V Evropské unii věří 35 % občanů tomu, že geneticky modifikovaná zvířata jsou vždycky větší?
- Třetina občanů v EU věří, že normální rajčata neobsahují vůbec žádné geny a teprve genové inženýrství je tam vpravuje?
- 23 % občanů EU (a Rakušanů dokonce 48 %) věří, že požití GMO potraviny může ovlivnit jejich vlastní dědičnost?
- Přes internet si můžete koupit přístroj, který na tržišti rozliší GMO potravinu od "přírodní"? (Inu na lidské blbosti se přece nejlépe vydělává...)
Devatenácté století končí. Svět je opojen elektřinou a jinými technickými zázraky. Jules Verne o překot vydává romány, v nichž hrdinové ovládají balóny, ...
Téměř všichni z nás každý den z nejrůznějších důvodů používáme různé webové stránky. Samozřejmě chceme, aby naše uživatelská zkušenost byla pozitivní a pokud možno bezchybná.
Jaguar Land Rover plánuje spolupracovat s nejrenomovanějšími světovými softwarovými a telekomunikačními společnostmi a firmami zabývajícími se mobilitou na vytvoření tzv.
Pro odvod tepla generovaného během provozu tokamaku bude ITER vybaven systémem chladicí vody. Vnitřní povrchy vakuové nádoby (obal a divertor) se musejí chladit na přibližně 240 °C jen několik metrů od plazmatu horkého 150 milionů stupňů.
Až na dno jaderného reaktoru nebo na vrchol větrné elektrárny! Ani omezení v boji s koronavirem neznamenají stopku návštěvám energetických provozů, alespoň ne těm virtuálním.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)