Medicína a přírodověda

Vzácné modré proteiny z mikrobů adaptovaných na chlad mohou sloužit jako prototypy pro návrh molekulárních přepínačů pro buňky. Rodopsiny jsou skupinou proteinů, které stejně jako chlorofyl umožňují organismům absorbovat energii ze slunečního záření. Některé lze upravit tak, aby fungovaly jako světlem ovládané přepínače elektrické aktivity v buňkách. V nové studii vědci objevili skupinu mikrobiálních rodopsinů, které se nacházejí výhradně v chladném prostředí, jako jsou ledovce, a pojmenovali je „kryorodopsiny“. Některé kryorodopsiny jsou modré, což znamená, že absorbují červené světlo – vzácná vlastnost absorpce světla, která může mít široké uplatnění v mnoha vědeckých oblastech. Kryorodopsiny jsou prvními pozorovanými prototypy přepínačů, které zapínají a vypínají elektrickou signalizaci v buňkách v závislosti na barvě světla, které přijímají – schopnost, která nabízí nové možnosti pro vědu a medicínu.

Prestižní impaktovaný časopis The International Journal of Life Cycle Assessment uveřejnil studii České biotechnologické společnosti BeneMeat a Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) o dopadech kultivovaného masa na životní prostředí. Práce jako jedna z prvních na světě není opřena o laboratorní data a hrubé odhady, ale o primární data pilotního procesu a detailní procesní modely budovaného reálného průmyslového závodu.

V nové studii publikované v Cell vědci z Bork Group v EMBL Heidelberg odhalují, že mikrobi žijící v podobných stanovištích napříč geograficky vzdálenými oblastmi jsou si podobnější než ti, kteří jednoduše obývají stejnou geografickou oblast, ale v různých typech stanovišť. Analýzou desítek tisíc metagenomů tým zjistil, že zatímco většina mikrobů se přizpůsobuje konkrétnímu ekosystému, vzácnější podskupině známé jako „generalisté“ se může dařit ve velmi odlišných stanovištích.  V největší studii svého druhu vědci EMBL odhalují, že tento fakt může přispívat ke globálnímu šíření antimikrobiální rezistence.

Rozsáhlá 20letá studie ukázala, že rychlá kognitivní cvičení mohou snížit riziko Alzheimerovy choroby a dalších typů demence. Zjistilo se však, že pouze určité typy tréninku mozku byly spojeny s nižším rizikem demence. Daly by se pro tyto účely vytvářet třeba videohry?

Pod zemským povrchem leží království neobjeveného mikroskopického života. Hluboko uvnitř Země leží skrytý svět „nitrozemských bytostí“ (intraterestrials), které dřímají stovky tisíc let. Na co čekají, až se probudí? Tyto nitrozemské bytosti – jsou to mikrobi – přežívají v některých z nejdrsnějších podmínek na planetě. Vědci je hledají a nacházejí ve vrtných jádrech získaných ze sedimentů mořského dna.

Vědci tvrdí, že konečně odhalili původ jednoho z našich nejoblíbenějších zdrojů sacharidů a třetího nejdůležitějšího zdroje lidské výživy na světě, bramboru. Náhodné křížení mezi divokými rostlinami rajčat a bramborám podobnými druhy (bez podzemních hlíz) před 8 až 9 miliony lety mohlo dát vzniknout našemu známému bramboru. Spolu se 107 existujícími divokými druhy brambor patří dnes pěstované brambory (Solanum tuberosum) do linie Petota. Nový výzkum naznačuje, že tato linie nebo skupina blízce příbuzných druhů, vznikla křížením předků dvou dalších linií: rajčete, jež má nyní 17 rostoucích druhů, a Etuberosum, ke které patří tři žijící druhy pocházející z Jižní Ameriky.