Fúzní omyly….
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Vypadá to jako kouzlo, nebo nějaký podfuk, ale opravdu to funguje a je to vysvětlitelné normálními fyzikálními zákony. Jediné, co potřebujete, je vařící vodu a venkovní teplotu alespoň -25 oC nebo ještě nižší. Meteorologické předpovědi pro letošní zimu nám mnoho naděje na tak nízkou teplotu nedávají, ale co kdyby... Budete-li o Silvestra někde na horách, třeba tam takový mráz bude, a pak můžete své přátele potěšit pěkným jednoduchým pokusem.
Připravte si kastrol či hrnec s přibližně 1 litrem vařící vody, stačí i naplněná rychlovarná konvice. Z té se ale špatně voda vylévá naráz, museli byste ji těsně před pokusem přelít do širší nádoby. Teple se oblékněte, venku je mínus 25 nebo 30 stupňů Celsia, to už je opravdu kosa. Vezměte si pořádné rukavice, co kdyby se vám hrnec zvrtnul (na Silvestra to, pravda, s koordinací pohybů může být trochu problematické - pokud vám narušená koordinace neumožňuje pevně se postavit, pokus raději odložte...). Postavte se dostatečně daleko od přihlížejících a po větru prudce vychrstněte obsah hrnce do vzduchu. A pak už jen sledujte, nebo si nechte na video natočit výsledek. Shora se budou snášet oblaka sněhových vloček.
Vysvětlení
Při velmi nízké venkovní teplotě se v ovzduší nevyskytují téměř žádné vodní páry. Naopak vroucí voda produkuje velké množství vodní páry. Když vyhodíte vodu do vzduchu, rozpadne se na malinké kapičky, tím se ještě zvýší plocha, z níž se může vodní pára generovat. Studený vzduch je velmi hustý, což způsobuje, že má velmi nízkou schopnost udržet molekuly vodní páry. Lidově řečeno, pro molekuly vodní páry tu není místo. Takže když hodíte vroucí vodu do studeného vzduchu, najednou je tu víc vodní páry, než může pojmout. Vodní pára se tedy okamžitě vysráží - na mikroskopických částečkách prachu ve vzduchu (např. sodík nebo vápník), kterým říkáme kondenzační jádra, vykrystalizuje do malinkých krystalků, sněhových vloček. K tomu, aby se tento jev povedl, musíte mít velký teplotní rozdíl. Čím je sušší vzduch, tím spíše se vám to povede, třeba už při -22 oC.
Pro inspiraci se podívejte sem:
https://www.youtube.com/watch?v=B3VHGTQQs-4
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“.
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.