Záhada „temného kyslíku“: revoluce, nebo omyl?
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
Počátkem května v Abu Dhabi proběhlo zasedání IPCC – Mezinárodního panelu pro klimatické změny. Poměrně nedávno byla tato organizace zapletena do ostudy se zatajováním vědeckých informací popírajících teorii globálního oteplování. Nyní zveřejnila nejnovější studii předpovídající potenciál obnovitelných zdrojů v roce 2050. Nejoptimističtější scénář předpovídá, že obnovitelné zdroje zajistí v roce 2050 až 77 % světové primární energie, nejpesimističtější uvádí jen 15% podíl. Záleží totiž na celkovém růstu spotřeby energie – rozdíl budou muset zajistit „neobnovitelné“ zdroje. Studie předpokládá, že rozvoj obnovitelných zdrojů bude samočinný, minulost ale ukázala, že se zatím rozvíjely jen za podmínky silné politické podpory a subvencí.
Více než 50 % současné využívané kapacity obnovitelných zdrojů pochází z rozvojových zemí (spalování biomasy) a začíná tedy být problematické samo slovo „obnovitelný“ – jak rychle narostou lesy a pralesy, když je spálíme? Studie předpokládá kombinování různých obnovitelných zdrojů z větších geografických oblastí, aby se tak snížila nejistota v energetických systémech daná nepředvídatelností většiny z nich. K tomu budou potřeba další pokročilé technologie, jinými slovy nové vědecké objevy. Poznámka v nadpisu se přičítá bývalému saúdskému ropnému ministru šejku Ahmed Zaki Jamanimu. Že by i bohatí majitelé „neobnovitelných“ zdrojů více spoléhali na vědu a techniku?
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
Páskový mikrofon, elektromagnetický akcelerátor nebo balónek, který nepraskl. To jsou některá z témat vítězných videí žáků základních a středních ...
Kromě obvykle celoročně otevřených infocenter ČEZ bude možné letos o prázdninách přidat tři další exkurzní programy. Zavedou návštěvníky do běžně nepřístupné vodní ...
Představ si, že přijdeš do divadla. Usadíš se do sedačky, světla zhasnou… a místo klasického představení začne show plná výbuchů, laserů, tekutého dusíku a nečekaných pokusů.
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.