Počátkem května v Abu Dhabi proběhlo zasedání IPCC – Mezinárodního panelu pro klimatické změny. Poměrně nedávno byla tato organizace zapletena do ostudy se zatajováním vědeckých informací popírajících teorii globálního oteplování. Nyní zveřejnila nejnovější studii předpovídající potenciál obnovitelných zdrojů v roce 2050. Nejoptimističtější scénář předpovídá, že obnovitelné zdroje zajistí v roce 2050 až 77 % světové primární energie, nejpesimističtější uvádí jen 15% podíl. Záleží totiž na celkovém růstu spotřeby energie – rozdíl budou muset zajistit „neobnovitelné“ zdroje. Studie předpokládá, že rozvoj obnovitelných zdrojů bude samočinný, minulost ale ukázala, že se zatím rozvíjely jen za podmínky silné politické podpory a subvencí.
Fotogalerie (1)
Více než 50 % současné využívané kapacity obnovitelných zdrojů pochází z rozvojových zemí (spalování biomasy) a začíná tedy být problematické samo slovo „obnovitelný“ – jak rychle narostou lesy a pralesy, když je spálíme? Studie předpokládá kombinování různých obnovitelných zdrojů z větších geografických oblastí, aby se tak snížila nejistota v energetických systémech daná nepředvídatelností většiny z nich. K tomu budou potřeba další pokročilé technologie, jinými slovy nové vědecké objevy. Poznámka v nadpisu se přičítá bývalému saúdskému ropnému ministru šejku Ahmed Zaki Jamanimu. Že by i bohatí majitelé „neobnovitelných“ zdrojů více spoléhali na vědu a techniku?
Rychlostí chůze trvá dosažení lokality ITER z Berre-l’Étang, vzdáleného 70 kilometrů, přibližně 16 hodin. Pokud ale plánujete cestovat pouze mezi 22:30 a časnými ranními hodinami následujícího ...
Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.
Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
