Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 239

Energetické využití tepla z asfaltu

Se zajímavým řešením problematiky obnovitelných zdrojů energie přišla nizozemská firma Ooms Avenhorn Holding. Rozhodla se totiž využít energie z rozpáleného asfaltu. Zařízení nazvané Road Energy Systems® využívá schopnost asfaltového povrchu silnic absorbovat teplo. Absorpční schopnost je podpořena navíc černou barvou asfaltu. Získaná energie se užívá na chlazení budov v létě a vyhřívání v zimě. Firma je první na světě, která takové zařízení uvedla do provozu. V Scharwoude v Nizozemí zahájilo provoz 1. října 2000. Vytápí a chladí čtyři administrativní budovy.

Fotogalerie (6)
Detail roštu

Zařízení připomíná síť ohebných trubek, naplněných vodou, umístěných na speciálním roštu pod asfaltovým kobercem přímo na silnicích a cestách. Ohřátá voda pak putuje do podzemních zásobníků, tvořených tzv. aquifery, vodonosnými vrstvami písku, odkud je dále využívána. Teplo zde zůstane akumulované až několik měsíců. Přes léto se teplo z rozpáleného asfaltu naakumuluje a na podzim se začne využívat.

Část tepla slouží v zimních měsících k vyhřívání silnice, část se vede do bytů, kde plní funkci topení. V létě systém funguje obráceně – voda z chladného vodního zdroje ochlazuje byty, pak se vede pod asfalt a ohřátá se injikuje (vtlačuje injektáží) do podzemních zásobníků.

Nápad již funguje v praxi, asfalt tak vyhřívá činžovní dům, hangár nebo průmyslový park. Přestože zařízení není levné, údajně se vyplatí díky snížené spotřebě elektrické energie a především snížením emisí CO2. Ve srovnání s konvenčním systémem vytápění má zařízení 50% emise CO2 a v zimě minimalizuje použití soli na silnici. Přináší rovněž sekundární účinky jako je např. prodloužení životnosti silnic nebo ochrana povrchu vozovek před namrzáním.

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Dekarbonizace výroby oceli pomocí vodíku z jaderných zdrojů

Výroba oceli se podílí více než sedmi procenty na celosvětových emisích oxidu uhličitého (CO2). Tento podíl má v nadcházejících desetiletích prudce vzrůst, a to ...

Soustředění korespondenčního semináře FYKOS 2026

Jako každý rok přinášíme report účastníka tradiční fyzikální soutěže pro studenty. Věříme, že čtenářům Třípólu nebude vadit slovenský jazyk. FYKOS je totiž mezinárodní!

Kdo byl nejblíže Slunci?

Když se řekne objekty v blízkosti Slunce, pravděpodobně vás napadne Merkur, planeta sluneční soustavy ležící nejblíže ke Slunci. Merkur se k naší hvězdě dokáže přiblížit třikrát blíže než Země.

Jaderné metody v kriminalistice

Jaderné metody lze využít k analýze vzorků forenzních důkazů souvisejících s trestnou činností – od obchodu s drogami přes vraždy až po padělání uměleckých děl.

Od bouřky k tornádu

Ve světě vznikají každoročně z bouřek tisíce tornád. Tento proces je složitým a fascinujícím přírodním úkazem, jednou z nejprudších proměn v přírodě.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail