Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 229

Elektřina ze Sahary zamíří do Evropy

Pouhé jedno procento slunečního záření dopadajícího na Zemi by stačilo, aby celá Evropa měla dostatek elektřiny a tepla. Zatím se ale energie Slunce podílí na celkové produkci elektřiny zanedbatelnými dvěma setinami procenta.

Fotogalerie (1)
Schéma elektrárny na stlačený vzduch

Podle očekávání EU však během čtvrtstoletí náklady na výrobu jedné kilowatthodiny sluneční elektřiny klesnou hluboko pod současnou úroveň špičkových uhelných a vyrovnají se jaderným zdrojům. Sluneční elektřinu z velkokapacitních článků na Sahaře by pak mohli odběratelé v Evropě dostávat prostřednictvím nových velkokapacitních vedení pod hladinou Středozemního moře.

Současný světový žebříček využívání sluneční energie na výrobu elektřiny vede Japonsko s přibližně 1000 MW instalovaného výkonu (46 % světových kapacit) následované Německem (20 %), USA (17 %), Austrálií, Holandskem, Itálií, Švýcarskem a Španělskem.

(Zdroj: Handelsblat, časopis Odpady)

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Vertikální panely míří na česká pole a rozšiřují možnosti agrovoltaiky

Agrovoltaika je poměrně mladé odvětví, které nabízí využití obnovitelných zdrojů energie – solárních panelů – v zemědělství, přímo „v polních podmínkách“.

Školy čelí hackerským útokům, řešení nabízí služba ThreatGuard

Kybernetická kriminalita se v posledních letech stále častěji zaměřuje na školská zařízení. Přestože základní a střední školy disponují desítkami počítačů ...

Jako Hermionina kabelka – nový materiál, jehož tvůrci dostali Nobelovu cenu za chemii 2025

Nobelovu cenu za chemii za rok 2025 získali Susumu Kitagawa z Kjótské univerzity v Japonsku, Richard Robson z Melbournské univerzity v Austrálii a Omar M. Yaghi z Kalifornské univerzity v Berkeley.

Od Karla Čapka k modelu ruky (a báseň na závěr)

Čeština nepatří k nejrozšířenějším jazykům, ale přesto se několik českých výrazů stalo doslova mezinárodními (např.

Za pionýrem ruské fúze – Vladimírem Mučovatovem

Dne 26. ledna 2026 zemřel v 91 letech ruský fyzik, který se zasloužil nejen o několik ruských tokamaků (včetně T-1, který dnes slouží na FJFI ČVUT pod jménem Golem), ale i o samotný ITER, největší ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail