Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 234

Soví technologie neslyšného letu

Lidé někdy kritizují větrné elektrárny z důvodu hluku vydávaného jejich vrtulemi. Šlo by tuto nepříjemnou vlastnost větných elektráren odstranit? Ano, můžeme se inspirovat u sov! Větrné turbíny sice neposkytují mnoho elektřiny, ale zato jde o elektřinu bezemisní. Cílem výzkumu je na jedné straně zvýšit jejich účinnost a na druhé snížit hluk, který vydávají. Nigel Peake z University of Cambridge a jeho kolegové se pustili do studia sov, jejichž křídla poskytují neslyšný let. Jak to sovy dělají?

Fotogalerie (1)
Soví technologie neslyšného letu poslouží k vývoji bezhlučných větrných elektráren (zdroj Shutterstock)

Rovnoměrně rozmístěná brka po celé šířce křídla rozbíjejí zvukové vlny při letu a brání tak ve vytváření hluku. Zároveň polštář heboučkého peří snižuje tlak vzduchu na povrchu křídel, což poskytuje tlumicí efekt. „Tyto funkce u sov jsou naprosto jedinečné,“ říká Peake.

Imitace sovího křídla

Pracovníci výzkumného týmu vytvořili pro testování vlastní křídlo – na letecké křídlo připevnili lamely imitující brka. Lamely na povrchu křídla narušily povrchový tlak a utlumily produkované zvukové vlny. Když vědci testovali křídla v aerodynamickém tunelu, zjistili, že redukce šumu je nejlepší, pokud jsou lamely u sebe cca ve vzdálenosti 1 mm. Nejpovedenější maketa snížila ve srovnání s „neopeřeným“ křídlem hluk desetkrát.

Protože lopatky větrných elektráren mají na průřezu tvar leteckého křídla, jejich osazení umělými brky by pomohlo snížit hluk a elektrárna by mohla generovat více elektřiny. Větrné elektrárny se někdy z důvodu minimalizace hluku uměle brzdí. Se „soví“ technologií by se mohly otáčet rychleji, což by efektivitu výroby elektřiny zvýšilo. Lamely na vrtuli sice způsobují větší odpor, ale případné energetické ztráty by vynahradilo rychlejší otáčení. Vědci nyní tuto myšlenku testují ve spolupráci s výrobci větrných elektráren.

Nejen větrné rotory, ale i letadla a ponorky

Hluk pohybu křídla způsobuje hlavně turbulentní proudění vzduchu. Náběžné hrany hlavních sovích per jsou zoubkované – to rozkládá vzdušné víry do menších proudů, které jsou méně hlučné.

Sovy mají podél zadní hrany křídla pružné a porézní peří, které pravděpodobně také tlumí hluk proudícího vzduchu. Na zadní hraně křídla vzniká většina hluku i u letadel. Modely naznačují, že pružné a porézní zadní hrany křídel letadla (vytvořené např. z mylaru) by mohly snížit hluk křídla letadla až desetinásobně. Drobné háčky na peříčkách zajišťují propojení s ostatními pery, což funguje jako měkký nárazník mezi drsným povrchem křídla a obtékajícím vzduchem. Výzkumné pracoviště úřadu pro námořní výzkum (Office of Naval Fesearch) se chystá vyzkoušet podobný princip na trupu ponorek.

(Podle http://www.newscientist.com/article/dn27718-wind-turbines-with-owl-wings-could-silently-make-extra-energy.html?utm_source=NSNS&utm_medium=SOC&utm_campaign=hoot&cmpid=SOC[NSNS]2015-GLOBAL-hoot#.VYEaqvntlBc a http://www.popularmechanics.com/technology/infrastructure/a10049/owl-wings-hold-the-secrets-for-noise-canceling-tech-16462834/ )

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Začaly tikat první jaderné hodiny na světě

Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj.

MAAE zahajuje nový výzkumný projekt zaměřený na kvalitu a potřebu bílkovin ve stravě

MAAE zahajuje nový koordinovaný výzkumný projekt (CRP) s cílem posoudit stravitelnost bílkovin a aminokyselin z alternativních zdrojů bílkovin v potravě, a tím podpořit adekvátní ...

Proč se kovy ve vesmíru lepí k sobě?

  Když na Zemi stlačíte dvě kovové desky k sobě, nic se nestane. Ale pokud tytéž desky vezmete do vesmírného vakua, mohou se spojit do jednoho kusu kovu.

Japonsko spolupracuje s MAAE na recyklaci zeminy odstraněné po havárii Fukušimy

Generální ředitel MAAE Rafael Mariano Grossi a japonský ministr životního prostředí Hirotaka Išihara podepsali v Tokiu dne 23. června 2026 memorandum o spolupráci o řízené recyklaci a ...

Čtvrtá česká přečerpávací elektrárna vznikne na Orlíku

V roce 2033 by mělo mít Česko čtvrtou velkou přečerpávací elektrárnu. Po Dlouhých stráních, Dalešicích a Štěchovicích bude možné uskladňovat elektrickou energii ve vodě také na Orlíku.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail