Recyklace radioaktivních zářičů
Uzavřené radioaktivní zdroje se denně používají po celém světě v zařízeních k léčbě rakoviny, sterilizaci krve a zdravotních materiálů a k zajištění bezpečnosti potravin.
Výsledkem práce vědců z Vysokého učení technického v Brně, Odboru fluidního inženýrství Victora Kaplana, se stala dvoustupňová vodní vírová turbína v kaskádovém uspořádání, která si oproti původní turbíně vhodné pro spády toků do tří metrů poradí i se spády až dvojnásobnými. Brněnští vědci stroj nedávno oficiálně prezentovali na mezinárodní konferenci v Londýně.
Vyvíjená turbína může významným způsobem pomoci zhodnotit dosud nevyužívaný hydroenergetický potenciál. Vírovou turbínu lze teoreticky použít u většiny instalací v ČR. Kromě výroby elektřiny najde v energetice uplatnění např. na okruzích odpadů chladící vody, odkalištích, vlastních jezech, tocích a nádržích v areálech elektráren se spádem do 3 metrů.
Dvoustupňová vírová turbína v kaskádovém uspořádání je prvním zařízením tohoto druhu ve světovém měřítku, které prokázalo svou funkci na základě prototypových zkoušek v reálných provozních podmínkách.
„Ve srovnání s klasickou Kaplanovou turbínou je tato turbína konstrukčně jednodušší a dá se nainstalovat s výrazně nižšími, až polovičními náklady. Při výstavbě malých vodních elektráren se tak stává pro investory dostupnější,“ uvedl Aleš Laciok, koordinátor výzkumu a vývoje ČEZ. Ve srovnání s tradičními turbínami mají vírové turbíny brněnských vědců při stejné účinnosti nižší investiční náklady a vyšší provozní spolehlivost.
Podrobnosti k projektu: vanyskova@ro.vutbr.cz / http://www.vutbr.cz
Uzavřené radioaktivní zdroje se denně používají po celém světě v zařízeních k léčbě rakoviny, sterilizaci krve a zdravotních materiálů a k zajištění bezpečnosti potravin.
Vysoko v budově Tokamaku ITER, který se právě staví v jižní Francii, se nacházejí speciální místnosti s citlivou elektronikou.
V moderní medicíně se hojně využívá ionizující záření, jak v diagnostice, tak v terapii. Lékaři a radiační fyzici přesně plánují zákroky a vypočítávají ...
Existuje jaderný reaktor, který vyrobí více paliva, než sám spotřebuje. Zní to jako sci‑fi, ale postavit jej už zkouší lidstvo od padesátých let. Celkem jich postavilo asi 20, ale jen dva jsou v provozu.
Moderní zemědělství řeší mnoho problémů souvisejících s potravinovou bezpečností, degradací půdy a dopadem chemických hnojiv na životní prostředí.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.