Data z mizejícího ledovce
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Výsledkem práce vědců z Vysokého učení technického v Brně, Odboru fluidního inženýrství Victora Kaplana, se stala dvoustupňová vodní vírová turbína v kaskádovém uspořádání, která si oproti původní turbíně vhodné pro spády toků do tří metrů poradí i se spády až dvojnásobnými. Brněnští vědci stroj nedávno oficiálně prezentovali na mezinárodní konferenci v Londýně.
Vyvíjená turbína může významným způsobem pomoci zhodnotit dosud nevyužívaný hydroenergetický potenciál. Vírovou turbínu lze teoreticky použít u většiny instalací v ČR. Kromě výroby elektřiny najde v energetice uplatnění např. na okruzích odpadů chladící vody, odkalištích, vlastních jezech, tocích a nádržích v areálech elektráren se spádem do 3 metrů.
Dvoustupňová vírová turbína v kaskádovém uspořádání je prvním zařízením tohoto druhu ve světovém měřítku, které prokázalo svou funkci na základě prototypových zkoušek v reálných provozních podmínkách.
„Ve srovnání s klasickou Kaplanovou turbínou je tato turbína konstrukčně jednodušší a dá se nainstalovat s výrazně nižšími, až polovičními náklady. Při výstavbě malých vodních elektráren se tak stává pro investory dostupnější,“ uvedl Aleš Laciok, koordinátor výzkumu a vývoje ČEZ. Ve srovnání s tradičními turbínami mají vírové turbíny brněnských vědců při stejné účinnosti nižší investiční náklady a vyšší provozní spolehlivost.
Podrobnosti k projektu: vanyskova@ro.vutbr.cz / http://www.vutbr.cz
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.