Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 165

Šnek místo vodního kola

Archimedův šroub, jeden z nejstarších vynálezů lidstva (3. stol př. Kr.), nachází po víc než dvou tisíciletích nové využití. Tentokrát v obrácené roli – nikoliv už jako šroubové čerpadlo, ale jako vodní motor použitelný pro malé vodní elektrárny (MVE).

Fotogalerie (7)
Princip otevřené šnekové turbíny u jezu (1-spodní ložisko, 2-nosič spodního ložiska, 3-převodovka, 4-asynchronní generátor, 5-betonový žlab, 6-rychlouzávěr přítoku, 7-hrubé česle, 8-regulár, spínač, pojistky)

Srdcem turbíny je dvojchodý nebo trojchodý šnekový rotor otáčející se v šikmém plechovém či betonovém žlabu okolo hřídele s podpěrným ložiskem dole a axiálně-radiálním „nosným“ ložiskem nahoře. Tam tento hřídel pohání přes převodovku dorychla asynchronní generátor mikroelektrárny. Voda vtékající shora do žlabu tlačí na šikmé stěny ocelových závitů a otáčí šnek podle rychlosti vody a velikosti průměru žlabu obvykle 30 až 80 ot./min.

Výzkum na ČVUT

Vývojem malého vodního motoru, který by úspěšně nahradil mlýnská kola a umožnil využít hydropotenciál v nízkospádových lokalitách s výrazně se měnícími průtoky, se na ČVUT po léta zabýval tým profesora ing. Karla Brady. Dospěl k závěru, že pro vodní motor jsou vhodné sklony od 22° do 36°, větší spády vyžadují strmější žlaby a dvouchodé šneky, pro menší průtoky jsou vhodnější trojchodé šneky. Aby voda při průtoku závity šneku nepřestřikovala, je vhodné na této straně žlabu umístit zaoblený kryt. Mezera mezi hřbetem šneku a žlabem nemá být větší než 5 mm. Pro optimální účinnost má být povrch šnekovice co nejhladší, a to i když musí být u větších průměrů (až 4,3 m) vlastní šnekovice vyztužena.

Umějí až 500 kW

Turbíny na tomto principu dokážou zvládnout spády až do 10 m výškového rozdílu, hodí se pro průtoky v širokém rozsahu od 0,1 m3/s do 8 m3/s, a díky vysoké účinnosti (okolo 70 %) dosáhnou jejich výkony výjimečně až 500 kW. Velkou předností proti dosavadním typům turbín je možnost pracovat i v nečisté vodě, takže nevyžadují na přívodu vody jemné česle. Jsou šetrné k rybám i ostatním vodním živočichům a zdravě okysličují vodu. Vyznačují se jednoduchou konstrukcí. Díky samonosnému ocelovému žlabu nevyžadují stavbu jezu a lze je výhodně montovat i jako polootevřený žlab na šikmé svahy sypaných hrází. Jako kompaktní stroj však mohou pracovat i v uzavřené šikmé rouře umístěné na stěnách objektu (mlýna, závodu s vodním pohonem apod.). Dají se použít i jako doplňkový motor ke stávajícím turbínám v objektu.

Dnes je v moderním provedení vyvíjí a začíná vyrábět několik evropských firem a také český výrobce GESS v Hranicích.


Tip autora na výlet za malou vodní elektrárnou se šnekovou turbínou v rakouském Schläglu nedaleko našich hranic u Lipna:

Z Horní Plané či z Dolní Vltavice převozem a poté lesními silnicemi a vyznačenými turistickými stezkami přes známý Schwarzenberský kanál se asi po 10 km dostanete pohraničními lesy do Aigen a Schläglu. Veřejně přístupnou elektrárničku se šnekem a propustí pro ryby najdete u historického premonstrátského kláštera založeného v roce 1236. Za prohlídku stojí i sám klášter a jeho pivovar. Včetně zpáteční cesty nejkrásnějšími místy „zelené střechy Evropy“, šumavského rozmezí Čech, Německa a Rakouska neprojedete na kolech nebo autem víc než dvacet kilometrů. Bližší turistické informace najdete např. na www.boehmerwald.at.

Jan Tůma
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Osobnost české chemie na poštovní známce

Objev chemické látky, ale také štěstěna v podobě shody šťastných okolností, to jsou základy úspěchu profesora Antonína Holého (1. září 1936 - 16. července 2012), geniálního českého chemika, který prožil celý svůj profesní život v Ústavu organické chemie ...

Pozvánka na výstavu Dnešní energetický svět

Jaké známe druhy energie a jak se dostává do našich žárovek? Co je jaderná fúze a kolik energie spotřebuje mikrovlnná trouba? Nejen na tyto otázky naleznete odpověď v Galerii Věda a umění v Akademii věd ČR.

Karel Fragner a základy slavného českého lékárnictví

Farmacie má původ ve starořeckém výrazu „farmakon“ označujícím jedovatou nebo léčivou látku. Významnou osobností, která tomuto oboru, starému jako lidstvo samo, zasvětila život, byl Karel Fragner.

Příběhy látek vytvářejících náš svět

Nakladatelství Dokořán a Argo vydala pod titulem „Podivuhodné příběhy látek, které vytvářejí náš svět“ novou publikaci profesora nauky o materiálech na University King's College London, Marka Andrew Miodovnika (Praha 2016, edice Aliter, 1. vyd., 256 str.

Novinky ze světa diamantů

Téměř současně s uveřejněním článku Marie Dufkové o tajemství vzniku diamantů (http://www.3pol.cz/cz/rubriky/medicina-a-prirodoveda/1867-tajemstvi-vzniku-diamantu ) proběhly v odborném zahraničním tisku dvě aktuality o významných nálezech a zajímavých aktivitách v dané oblasti.

Nejnovější video

Proč existují přestupné roky

Student FJFI Eduard Šubert vytváří podobná krátká videa popularizující a vysvětlující různé matematické,  fyzikální i společenské jevy a zákonitosti a publikuje je na svém kanále

http://naubrousek.com/youtube

Zdroj: www.Youtube.com

close
detail