Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 159

Na sjezdovku solárním vlekem

Na vrchol sjezdovky v malé švýcarské vesnici Tenna, ležící mezi Churem a rakouským Insbruckem, můžete vyjet vlekem na sluneční pohon. Kuriózní vlek „Solar Ski Lift k horní stanici pod vrcholkem ve výši 1644 m vyváží již od prosince roku 2011 každou hodinu až 800 lyžařů. Je dílem skupiny „zelených“ nadšenců z této vesnice se 120 obyvateli, kteří k odvážnému projektu přizvali vědecký tým profesora F. Baumgartnera z Univerzity v Zurichu. Založili společnost Skilift-Tenna, která spolu s dotacemi od státu vložila do světové novinky 1,3 mil. eur.

Fotogalerie (5)
Okamžik slavnostní spuštění prvního „solárního” vleku ve švýcarské Tenně 17. 12. 2011 (foto: archiv autora)

Na pěti jedenáctimetrových ocelových podpěrných sloupech lanovky jsou vahadla nesoucí pár ocelových lan, na kterých je po celé délce 450 m až k horní stanici zavěšeno 82 křídel – „solarwings“. Každé nese tři fotovoltaické panely. Tahem tenkých rovnoběžných lan lze ze spodní stanice všemi křídly najednou natáčet. Vahadla nesoucí lana se solárními panely lze motorky naklápět tak, aby panely během dne neustále mířily přesně na Slunce. Tím se oproti klasickým konstrukcím podařilo zvýšit účinnost a denní produkci panelů až o 20 %.

Automatická navigace

O kopírování dráhy Slunce a o optimální úhel nastavení panelů se stará automatický navigační elektronický systém Simatic S7 od Siemense. Současně systém reaguje i na rychlost větru mezi horní a dolní stanicí a dokáže měřit on-line množství sněhu dopadajícího na panely. V případě náporu větru sklopí všechny panely vodorovně, aby snížil jejich odpor. Začne-li sněžit, sklopí panely k zemi, aby se sněhem nepřetížily.

Projekt je dílem švýcarské sekce i u nás působící společnosti Pöyry, která předloni navrhla např. lodní zdviž pro Slapskou přehradu. Konstrukci i pohon výtahu a lanových systémů dodala společnost Bartholet Maschinenbau AG. z Flumsu.

Ročně 90 000 kWh

Všech 246 fotovoltaických panelů, které nesou lana nad hlavami lyžařů, dokáže při optimálním osvitu při sklonu vůči Slunci 30° ročně vyprodukovat 90 000 kWh.

Pohon hnacího lanového kotouče vleku obstarává elektromotor o příkonu 35 kW. Při běžném provozu spotřebuje z ročního slunečního „výkonu“ jen 29 000 kWh, přebytek elektřiny prodává správa výtahu do místní elektrovodné sítě, a ta naopak zaručuje dodávku elektřiny v případě zatažené oblohy. Lze očekávat, že se díky tomu majiteli prvního solárního vleku na světě vrátí vložená investice za 12 let. Kuriózním vlekem se v překrásném údolí švýcarského Safientallu letos už svezla i řada českých lyžařů. Denní jízdenka stojí 25 švýcarských franků.

Hledá se ještě lepší řešení

Představa, že by zdaleka viditelný řetězec křídel mohl pokrýt stovky alpských vleků a sedačkových lanovek, vyvolala navzdory jejich ekologickému pohonu ihned po spuštění nesouhlas a ostrou kritiku přátel a obdivovatelů přírody. Pochybnosti vyslovili i technici, kteří se domnívají, že systém panelů na lanech při sklopení připomínajícím obří letecké křídlo neodolá prudší větrné bouři. Odpůrci takto konstruovaných solárních vleků a lanovek navrhují v internetové diskusi reálnější řešení: solárními panely pokrýt jen střechy horních i údolních stanic, nebo střechy přilehlých vesnických domů a objektů. Největší světový „lanovkářský obr“ Doppelmayr zareagoval téměř okamžitě: v nedalekém rakouském středisku Golm uvedl před loňskými Vánocemi do provozu mnohem výkonnější šestisedačkovou lanovku na Hüttenkopf se stanicemi, jejichž střechy kolem dokola obkládají namodralé solární panely!

Web:

První solární vlek světa je sice od našich hranic vzdálen 3 hodiny jízdy autem, přes den se však můžete na jeho trať virtuálně podívat webovou kamerou na adrese: http://www.skilift-tenna.ch/webcam

Jan Tůma
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Výlet do historie jedů, drog, léčiv i soudního lékařství

„Co není jedem? Všechny látky jsou jedy, je to jen dávkou, když nějaká látka přestává být jedem.“ (Paracelsus) Většina z asi sedmi desítek knih vydaných v  edici Galileo nakladatelství Academia je pozoruhodná nejen svým obsahem, ale také čtivým, často ...

Neplýtvá větrem

V americkém státě Kalifornie najdeme větrné turbíny všech tvarů, značek i velikostí. Jednu z nich určitě nepřehlédneme – 137 metrů vysokou jednotku větrné elektrárny (měřeno od základny po špičku vrtule), jejíž turbína se opatřena velkou rotující stříbrnou hliníkovou kopulí.

Profesor List - zakladatel našeho elektrárenství a světové normalizace

Před sto lety, těsně po první světové válce, byl z popudu profesora Vladimíra Lista ustaven roku 1919 Elektrotechnický svaz československý (ESČ). Už první kroky tohoto svazu – např. zavedení veřejné sítě sdruženého napětí 220/380V napojené na elektrárny ...

Záhada kuchyňské váhy

Přestala nám fungovat digitální kuchyňská váha. Neprobudila se k životu po výměně baterie, nepomohlo ani poklepávání, domlouvání a zaříkávání. Nabízelo se jediné řešení – odnést ji do kontejneru pro vyřazené elektrospotřebiče a koupit novou.

Jak nasytit planetu

A taky jak zajistit energii pro život – to jsou témata letošní světové výstavy EXPO, kterou od začátku května až do posledního října hostí Miláno na severu Itálie. Konceptu Feeding the Planet, Energy for Life, tedy Potraviny pro planetu, energie pro život odpovídá zaměření převážné většiny pavilonů.

Nejnovější video

Měření vlnové délky světla

Měření vlnové délky světla pomocí mikrovlnné trouby a vaječného bílku. Ani velká věda není věda. Takové podobné názorné a zábavné pokusy můžete zažít na Jaderce (FJFI ČVUT) třeba v Týdnu vědy nebo při Noci na Jaderce (nebo si je podle návodu můžete udělat i doma). Nemáte-li vejce, jde to i s krajícem chleba....

close
detail