Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 165

Na sjezdovku solárním vlekem

Na vrchol sjezdovky v malé švýcarské vesnici Tenna, ležící mezi Churem a rakouským Insbruckem, můžete vyjet vlekem na sluneční pohon. Kuriózní vlek „Solar Ski Lift k horní stanici pod vrcholkem ve výši 1644 m vyváží již od prosince roku 2011 každou hodinu až 800 lyžařů. Je dílem skupiny „zelených“ nadšenců z této vesnice se 120 obyvateli, kteří k odvážnému projektu přizvali vědecký tým profesora F. Baumgartnera z Univerzity v Zurichu. Založili společnost Skilift-Tenna, která spolu s dotacemi od státu vložila do světové novinky 1,3 mil. eur.

Fotogalerie (5)
Okamžik slavnostní spuštění prvního „solárního” vleku ve švýcarské Tenně 17. 12. 2011 (foto: archiv autora)

Na pěti jedenáctimetrových ocelových podpěrných sloupech lanovky jsou vahadla nesoucí pár ocelových lan, na kterých je po celé délce 450 m až k horní stanici zavěšeno 82 křídel – „solarwings“. Každé nese tři fotovoltaické panely. Tahem tenkých rovnoběžných lan lze ze spodní stanice všemi křídly najednou natáčet. Vahadla nesoucí lana se solárními panely lze motorky naklápět tak, aby panely během dne neustále mířily přesně na Slunce. Tím se oproti klasickým konstrukcím podařilo zvýšit účinnost a denní produkci panelů až o 20 %.

Automatická navigace

O kopírování dráhy Slunce a o optimální úhel nastavení panelů se stará automatický navigační elektronický systém Simatic S7 od Siemense. Současně systém reaguje i na rychlost větru mezi horní a dolní stanicí a dokáže měřit on-line množství sněhu dopadajícího na panely. V případě náporu větru sklopí všechny panely vodorovně, aby snížil jejich odpor. Začne-li sněžit, sklopí panely k zemi, aby se sněhem nepřetížily.

Projekt je dílem švýcarské sekce i u nás působící společnosti Pöyry, která předloni navrhla např. lodní zdviž pro Slapskou přehradu. Konstrukci i pohon výtahu a lanových systémů dodala společnost Bartholet Maschinenbau AG. z Flumsu.

Ročně 90 000 kWh

Všech 246 fotovoltaických panelů, které nesou lana nad hlavami lyžařů, dokáže při optimálním osvitu při sklonu vůči Slunci 30° ročně vyprodukovat 90 000 kWh.

Pohon hnacího lanového kotouče vleku obstarává elektromotor o příkonu 35 kW. Při běžném provozu spotřebuje z ročního slunečního „výkonu“ jen 29 000 kWh, přebytek elektřiny prodává správa výtahu do místní elektrovodné sítě, a ta naopak zaručuje dodávku elektřiny v případě zatažené oblohy. Lze očekávat, že se díky tomu majiteli prvního solárního vleku na světě vrátí vložená investice za 12 let. Kuriózním vlekem se v překrásném údolí švýcarského Safientallu letos už svezla i řada českých lyžařů. Denní jízdenka stojí 25 švýcarských franků.

Hledá se ještě lepší řešení

Představa, že by zdaleka viditelný řetězec křídel mohl pokrýt stovky alpských vleků a sedačkových lanovek, vyvolala navzdory jejich ekologickému pohonu ihned po spuštění nesouhlas a ostrou kritiku přátel a obdivovatelů přírody. Pochybnosti vyslovili i technici, kteří se domnívají, že systém panelů na lanech při sklopení připomínajícím obří letecké křídlo neodolá prudší větrné bouři. Odpůrci takto konstruovaných solárních vleků a lanovek navrhují v internetové diskusi reálnější řešení: solárními panely pokrýt jen střechy horních i údolních stanic, nebo střechy přilehlých vesnických domů a objektů. Největší světový „lanovkářský obr“ Doppelmayr zareagoval téměř okamžitě: v nedalekém rakouském středisku Golm uvedl před loňskými Vánocemi do provozu mnohem výkonnější šestisedačkovou lanovku na Hüttenkopf se stanicemi, jejichž střechy kolem dokola obkládají namodralé solární panely!

Web:

První solární vlek světa je sice od našich hranic vzdálen 3 hodiny jízdy autem, přes den se však můžete na jeho trať virtuálně podívat webovou kamerou na adrese: http://www.skilift-tenna.ch/webcam

Jan Tůma
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Bezmikrobní myšky a užitečnost střevních bakterií

Čeští vědci poprvé prokázali důležitost střevních bakterií pro náš růst po narození. Otevřeli tak nové možnosti v boji proti škodlivým účinkům chronické dětské podvýživy.

Staveniště ITER letos v létě

Plocha staveniště nejdražšího vědecko-technického projektu na zemi o rozloze 42 hektarů hýří činorodostí. A bylo tomu tak po celé léto. Šest budov je v různém stadiu výstavby, v různém stadiu přípravných prací jsou tři další budovy. V červnu se na stavbě pohybovalo 1 500 lidí.

Proč vulkanické erupce provázejí blesky

Noční divadlo. Zlověstné blesky nad sopkou rozzáří oblohu jako prodloužené ruce živoucího pekla. Rachot hromu se mísí s duněním sopky. Proč tomu tak je, když široko daleko není žádná bouřka? Na otázku odpoví, jako obvykle, fyzika.

Stromy v noci spí

To, že některé květiny na noc zavírají květy nebo sklápějí listy, není žádná novinka. Můžeme ale u rostlin vůbec mluvit o spánku? A co teprve u mohutných vzrostlých stromů? Proč by po dlouhém dni plném fotosyntetizování nemohly i stromy usnout? Jistě, záleží na tom, jak spánek definujeme.

Einsteinova teorie relativity v běžném životě

Teorie relativity je jednou z nejznámějších vědeckých teorií 20. století. Mnoho lidí ji považuje za nepochopitelnou, teoretickou a vzdálenou normálnímu životu. Přitom její výsledky používáme dnes a denně. Vybrali jsme několik příkladů. Současné technologie dokazují, že Einstein měl pravdu.

Nejnovější video

Proč existují přestupné roky

Student FJFI Eduard Šubert vytváří podobná krátká videa popularizující a vysvětlující různé matematické,  fyzikální i společenské jevy a zákonitosti a publikuje je na svém kanále

http://naubrousek.com/youtube

Zdroj: www.Youtube.com

close
detail