Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 157

Na sjezdovku solárním vlekem

Na vrchol sjezdovky v malé švýcarské vesnici Tenna, ležící mezi Churem a rakouským Insbruckem, můžete vyjet vlekem na sluneční pohon. Kuriózní vlek „Solar Ski Lift k horní stanici pod vrcholkem ve výši 1644 m vyváží již od prosince roku 2011 každou hodinu až 800 lyžařů. Je dílem skupiny „zelených“ nadšenců z této vesnice se 120 obyvateli, kteří k odvážnému projektu přizvali vědecký tým profesora F. Baumgartnera z Univerzity v Zurichu. Založili společnost Skilift-Tenna, která spolu s dotacemi od státu vložila do světové novinky 1,3 mil. eur.

Fotogalerie (5)
Okamžik slavnostní spuštění prvního „solárního” vleku ve švýcarské Tenně 17. 12. 2011 (foto: archiv autora)

Na pěti jedenáctimetrových ocelových podpěrných sloupech lanovky jsou vahadla nesoucí pár ocelových lan, na kterých je po celé délce 450 m až k horní stanici zavěšeno 82 křídel – „solarwings“. Každé nese tři fotovoltaické panely. Tahem tenkých rovnoběžných lan lze ze spodní stanice všemi křídly najednou natáčet. Vahadla nesoucí lana se solárními panely lze motorky naklápět tak, aby panely během dne neustále mířily přesně na Slunce. Tím se oproti klasickým konstrukcím podařilo zvýšit účinnost a denní produkci panelů až o 20 %.

Automatická navigace

O kopírování dráhy Slunce a o optimální úhel nastavení panelů se stará automatický navigační elektronický systém Simatic S7 od Siemense. Současně systém reaguje i na rychlost větru mezi horní a dolní stanicí a dokáže měřit on-line množství sněhu dopadajícího na panely. V případě náporu větru sklopí všechny panely vodorovně, aby snížil jejich odpor. Začne-li sněžit, sklopí panely k zemi, aby se sněhem nepřetížily.

Projekt je dílem švýcarské sekce i u nás působící společnosti Pöyry, která předloni navrhla např. lodní zdviž pro Slapskou přehradu. Konstrukci i pohon výtahu a lanových systémů dodala společnost Bartholet Maschinenbau AG. z Flumsu.

Ročně 90 000 kWh

Všech 246 fotovoltaických panelů, které nesou lana nad hlavami lyžařů, dokáže při optimálním osvitu při sklonu vůči Slunci 30° ročně vyprodukovat 90 000 kWh.

Pohon hnacího lanového kotouče vleku obstarává elektromotor o příkonu 35 kW. Při běžném provozu spotřebuje z ročního slunečního „výkonu“ jen 29 000 kWh, přebytek elektřiny prodává správa výtahu do místní elektrovodné sítě, a ta naopak zaručuje dodávku elektřiny v případě zatažené oblohy. Lze očekávat, že se díky tomu majiteli prvního solárního vleku na světě vrátí vložená investice za 12 let. Kuriózním vlekem se v překrásném údolí švýcarského Safientallu letos už svezla i řada českých lyžařů. Denní jízdenka stojí 25 švýcarských franků.

Hledá se ještě lepší řešení

Představa, že by zdaleka viditelný řetězec křídel mohl pokrýt stovky alpských vleků a sedačkových lanovek, vyvolala navzdory jejich ekologickému pohonu ihned po spuštění nesouhlas a ostrou kritiku přátel a obdivovatelů přírody. Pochybnosti vyslovili i technici, kteří se domnívají, že systém panelů na lanech při sklopení připomínajícím obří letecké křídlo neodolá prudší větrné bouři. Odpůrci takto konstruovaných solárních vleků a lanovek navrhují v internetové diskusi reálnější řešení: solárními panely pokrýt jen střechy horních i údolních stanic, nebo střechy přilehlých vesnických domů a objektů. Největší světový „lanovkářský obr“ Doppelmayr zareagoval téměř okamžitě: v nedalekém rakouském středisku Golm uvedl před loňskými Vánocemi do provozu mnohem výkonnější šestisedačkovou lanovku na Hüttenkopf se stanicemi, jejichž střechy kolem dokola obkládají namodralé solární panely!

Web:

První solární vlek světa je sice od našich hranic vzdálen 3 hodiny jízdy autem, přes den se však můžete na jeho trať virtuálně podívat webovou kamerou na adrese: http://www.skilift-tenna.ch/webcam

Jan Tůma
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Milníky ve vývoji lidstva

Od svých nejbližších příbuzných – šimpanzů – se naši praprapředci odlišili před minimálně sedmi miliony lety. Po většinu následujících milionů let pak žili jako opice na stromech, měli chlupaté tělo, malý mozek a jednoduché chování. Asi před dvěma miliony lety se všechno změnilo.

Kdy a odkud přišli Evropané?

Evropané přestavují pestrou směsici obyvatel. Podle nových výzkumů založených na analýzách DNA pocházejí moderní Evropané ze tří separovaných populací, které v různých dobách migrovaly na kontinent z různých směrů a vzájemně se křížily.

Týden vědy na Jaderce TV@FJFI 2015

Od roku 2010 je nástupcem populárního Fyzikálního týdne, takže se jedná už o 17. ročník. Je určen pro studenty středních škol. Proběhne od 14. do 18. 6. 2015 na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Přihlašovat se můžete již nyní na stránce http://tydenvedy.

EXPEDICE MARS 2014 ukončena rekordem, ať žije EXPEDICE MARS 2015!

Jedenáctý ročník mezinárodní studentské soutěže EXPEDICE MARS skončil v druhé polovině února 2015 finálovým programem deseti nejlepších českých a slovenských studentů, kteří úspěšně prošli téměř celým rokem plným úkolů, výcviku a získávání znalostí z ...

STAVANGER – bílá evropská metropole černého zlata

Oslo, Bergen, Trondheim, Tromso, Bodo, Narvik – to vše jsou tradiční zastávky při cestě do Norska. Stejně jako národní parky Jotunheimen, Romsdal, planina Hardangervidda, fjordy, souostroví Lofoty či Vesteraly.

Nejnovější video

Vidět zvuk

...a slyšet světlo - to můžete zažít v tomto atraktivním pokusu se zařízením, které se jemenuje Rubensova trubice. Budete-li opatrní s plynovým hořákem, teoreticky si můžete takové zařízení sestrojit i sami. Podstatu pokusu s vysvětlením a návodem najdete zde: http://fyzsem.fjfi.cvut.cz/2010-2011/Zima10/proc/zvuk.pdf

close
detail