Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 158

Na sjezdovku solárním vlekem

Na vrchol sjezdovky v malé švýcarské vesnici Tenna, ležící mezi Churem a rakouským Insbruckem, můžete vyjet vlekem na sluneční pohon. Kuriózní vlek „Solar Ski Lift k horní stanici pod vrcholkem ve výši 1644 m vyváží již od prosince roku 2011 každou hodinu až 800 lyžařů. Je dílem skupiny „zelených“ nadšenců z této vesnice se 120 obyvateli, kteří k odvážnému projektu přizvali vědecký tým profesora F. Baumgartnera z Univerzity v Zurichu. Založili společnost Skilift-Tenna, která spolu s dotacemi od státu vložila do světové novinky 1,3 mil. eur.

Fotogalerie (5)
Okamžik slavnostní spuštění prvního „solárního” vleku ve švýcarské Tenně 17. 12. 2011 (foto: archiv autora)

Na pěti jedenáctimetrových ocelových podpěrných sloupech lanovky jsou vahadla nesoucí pár ocelových lan, na kterých je po celé délce 450 m až k horní stanici zavěšeno 82 křídel – „solarwings“. Každé nese tři fotovoltaické panely. Tahem tenkých rovnoběžných lan lze ze spodní stanice všemi křídly najednou natáčet. Vahadla nesoucí lana se solárními panely lze motorky naklápět tak, aby panely během dne neustále mířily přesně na Slunce. Tím se oproti klasickým konstrukcím podařilo zvýšit účinnost a denní produkci panelů až o 20 %.

Automatická navigace

O kopírování dráhy Slunce a o optimální úhel nastavení panelů se stará automatický navigační elektronický systém Simatic S7 od Siemense. Současně systém reaguje i na rychlost větru mezi horní a dolní stanicí a dokáže měřit on-line množství sněhu dopadajícího na panely. V případě náporu větru sklopí všechny panely vodorovně, aby snížil jejich odpor. Začne-li sněžit, sklopí panely k zemi, aby se sněhem nepřetížily.

Projekt je dílem švýcarské sekce i u nás působící společnosti Pöyry, která předloni navrhla např. lodní zdviž pro Slapskou přehradu. Konstrukci i pohon výtahu a lanových systémů dodala společnost Bartholet Maschinenbau AG. z Flumsu.

Ročně 90 000 kWh

Všech 246 fotovoltaických panelů, které nesou lana nad hlavami lyžařů, dokáže při optimálním osvitu při sklonu vůči Slunci 30° ročně vyprodukovat 90 000 kWh.

Pohon hnacího lanového kotouče vleku obstarává elektromotor o příkonu 35 kW. Při běžném provozu spotřebuje z ročního slunečního „výkonu“ jen 29 000 kWh, přebytek elektřiny prodává správa výtahu do místní elektrovodné sítě, a ta naopak zaručuje dodávku elektřiny v případě zatažené oblohy. Lze očekávat, že se díky tomu majiteli prvního solárního vleku na světě vrátí vložená investice za 12 let. Kuriózním vlekem se v překrásném údolí švýcarského Safientallu letos už svezla i řada českých lyžařů. Denní jízdenka stojí 25 švýcarských franků.

Hledá se ještě lepší řešení

Představa, že by zdaleka viditelný řetězec křídel mohl pokrýt stovky alpských vleků a sedačkových lanovek, vyvolala navzdory jejich ekologickému pohonu ihned po spuštění nesouhlas a ostrou kritiku přátel a obdivovatelů přírody. Pochybnosti vyslovili i technici, kteří se domnívají, že systém panelů na lanech při sklopení připomínajícím obří letecké křídlo neodolá prudší větrné bouři. Odpůrci takto konstruovaných solárních vleků a lanovek navrhují v internetové diskusi reálnější řešení: solárními panely pokrýt jen střechy horních i údolních stanic, nebo střechy přilehlých vesnických domů a objektů. Největší světový „lanovkářský obr“ Doppelmayr zareagoval téměř okamžitě: v nedalekém rakouském středisku Golm uvedl před loňskými Vánocemi do provozu mnohem výkonnější šestisedačkovou lanovku na Hüttenkopf se stanicemi, jejichž střechy kolem dokola obkládají namodralé solární panely!

Web:

První solární vlek světa je sice od našich hranic vzdálen 3 hodiny jízdy autem, přes den se však můžete na jeho trať virtuálně podívat webovou kamerou na adrese: http://www.skilift-tenna.ch/webcam

Jan Tůma
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Proč mají mince vroubkovaný okraj

V dějinách lidstva existovaly situace, které dnes zažijeme již jen stěží. Například prověřování pravosti kovových mincí chrupem. Přitom to byla po dlouhou dobu jedna z metod, jak poznat pravost zlatých mincí.

Zakladatel moderní fyziky Isaac Newton

Zřejmě největší vědec všech dob – Isaac Newton – žil na přelomu 17. a 18. století v letech 1642 (1643) až 1727. Považuje se za jednoho z nejvýznamnějších vědců všech dob či dokonce za zakladatele moderní fyziky a vědy vůbec. Velice se též zabýval magií.

Richard Laurence MillingtonSynge – objevitel rozdělovací chromatografie

K vědeckým osobnostem, které se podstatnou měrou zasloužily o rozvoj analytické a separační chromatografie, patří britský chemik Richard Laurence Millington Synge. Vloni uplynulo sto let od jeho narození a dvacet let od jeho úmrtí.

Je to tady! Blíží se fúzní elektrárna!

Navzdory všem skeptikům, pochybovačům a „nepřátelům“ práce na projektu fúzní elektrárny začíná. Novinářská kachna? Vůbec ne. Je dobře známo, že ověření vědecké a zejména technologické proveditelnosti fúzního reaktoru leží na bedrech budovaného tokamaku ITER.

Řasy na pomoc životnímu prostředí

Výzkum britských fykologů, zaměřený původně na extrémní biotopy a adaptace řas například vůči překyselenému prostředí vrchovinných rašelinišť nebo vůči zasířené vodě minerálních pramenů, může v průmyslové praxi zásadním způsobem změnit současný pohled ...

Nejnovější video

Vidět zvuk

...a slyšet světlo - to můžete zažít v tomto atraktivním pokusu se zařízením, které se jemenuje Rubensova trubice. Budete-li opatrní s plynovým hořákem, teoreticky si můžete takové zařízení sestrojit i sami. Podstatu pokusu s vysvětlením a návodem najdete zde: http://fyzsem.fjfi.cvut.cz/2010-2011/Zima10/proc/zvuk.pdf

close
detail