Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 158

Na sjezdovku solárním vlekem

Na vrchol sjezdovky v malé švýcarské vesnici Tenna, ležící mezi Churem a rakouským Insbruckem, můžete vyjet vlekem na sluneční pohon. Kuriózní vlek „Solar Ski Lift k horní stanici pod vrcholkem ve výši 1644 m vyváží již od prosince roku 2011 každou hodinu až 800 lyžařů. Je dílem skupiny „zelených“ nadšenců z této vesnice se 120 obyvateli, kteří k odvážnému projektu přizvali vědecký tým profesora F. Baumgartnera z Univerzity v Zurichu. Založili společnost Skilift-Tenna, která spolu s dotacemi od státu vložila do světové novinky 1,3 mil. eur.

Fotogalerie (5)
Okamžik slavnostní spuštění prvního „solárního” vleku ve švýcarské Tenně 17. 12. 2011 (foto: archiv autora)

Na pěti jedenáctimetrových ocelových podpěrných sloupech lanovky jsou vahadla nesoucí pár ocelových lan, na kterých je po celé délce 450 m až k horní stanici zavěšeno 82 křídel – „solarwings“. Každé nese tři fotovoltaické panely. Tahem tenkých rovnoběžných lan lze ze spodní stanice všemi křídly najednou natáčet. Vahadla nesoucí lana se solárními panely lze motorky naklápět tak, aby panely během dne neustále mířily přesně na Slunce. Tím se oproti klasickým konstrukcím podařilo zvýšit účinnost a denní produkci panelů až o 20 %.

Automatická navigace

O kopírování dráhy Slunce a o optimální úhel nastavení panelů se stará automatický navigační elektronický systém Simatic S7 od Siemense. Současně systém reaguje i na rychlost větru mezi horní a dolní stanicí a dokáže měřit on-line množství sněhu dopadajícího na panely. V případě náporu větru sklopí všechny panely vodorovně, aby snížil jejich odpor. Začne-li sněžit, sklopí panely k zemi, aby se sněhem nepřetížily.

Projekt je dílem švýcarské sekce i u nás působící společnosti Pöyry, která předloni navrhla např. lodní zdviž pro Slapskou přehradu. Konstrukci i pohon výtahu a lanových systémů dodala společnost Bartholet Maschinenbau AG. z Flumsu.

Ročně 90 000 kWh

Všech 246 fotovoltaických panelů, které nesou lana nad hlavami lyžařů, dokáže při optimálním osvitu při sklonu vůči Slunci 30° ročně vyprodukovat 90 000 kWh.

Pohon hnacího lanového kotouče vleku obstarává elektromotor o příkonu 35 kW. Při běžném provozu spotřebuje z ročního slunečního „výkonu“ jen 29 000 kWh, přebytek elektřiny prodává správa výtahu do místní elektrovodné sítě, a ta naopak zaručuje dodávku elektřiny v případě zatažené oblohy. Lze očekávat, že se díky tomu majiteli prvního solárního vleku na světě vrátí vložená investice za 12 let. Kuriózním vlekem se v překrásném údolí švýcarského Safientallu letos už svezla i řada českých lyžařů. Denní jízdenka stojí 25 švýcarských franků.

Hledá se ještě lepší řešení

Představa, že by zdaleka viditelný řetězec křídel mohl pokrýt stovky alpských vleků a sedačkových lanovek, vyvolala navzdory jejich ekologickému pohonu ihned po spuštění nesouhlas a ostrou kritiku přátel a obdivovatelů přírody. Pochybnosti vyslovili i technici, kteří se domnívají, že systém panelů na lanech při sklopení připomínajícím obří letecké křídlo neodolá prudší větrné bouři. Odpůrci takto konstruovaných solárních vleků a lanovek navrhují v internetové diskusi reálnější řešení: solárními panely pokrýt jen střechy horních i údolních stanic, nebo střechy přilehlých vesnických domů a objektů. Největší světový „lanovkářský obr“ Doppelmayr zareagoval téměř okamžitě: v nedalekém rakouském středisku Golm uvedl před loňskými Vánocemi do provozu mnohem výkonnější šestisedačkovou lanovku na Hüttenkopf se stanicemi, jejichž střechy kolem dokola obkládají namodralé solární panely!

Web:

První solární vlek světa je sice od našich hranic vzdálen 3 hodiny jízdy autem, přes den se však můžete na jeho trať virtuálně podívat webovou kamerou na adrese: http://www.skilift-tenna.ch/webcam

Jan Tůma
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Skanzen plný energie

Asi čtyři kilometry od centra rumunského města Sibiu se rozkládá rozsáhlý lesní rekreační areál se skanzenem Astra. Plochou přes 200 hektarů a počtem 340 objektů pod širým nebem sestavených do 127 celků je jedním z největších skanzenů v Evropě a nejnavštěvovanějším rumunským skanzenem.

Umělá kůže bude měnit barvu jako sépie

Kůže nebo tkanina, která bude umět měnit své barvy podle prostředí, jako to umějí chobotnice a sépie, bude hitem pro budoucí elektronické maskovací armádní oděvy nebo pro každého, kdo se bude chtít stát neviditelným.

Nový impuls pro ITER

Jihofrancouzskou Provence proslavily voňavé fialové lány levandule i slavní impresionisté, ale v posledních letech se sem soustředí také pozornost fyziků z celého světa. Víte proč? Staví se tu totiž nejdražší výzkumné zařízení termojaderné fúze na světě.

Alternativa fotosyntézy

Obří škeble (lucinid clams) získávají část, popř. veškerou potravu ze symbiotických bakterií žijících v jejich žábrách. Bakterie získávají energii nikoliv ze slunečního záření jako rostliny, ale z jednoduchých chemikálií vyskytujících se v jejich okolí.

Med jako chemická zbraň

V roce 401 před Kristem pochodovalo 10 000 řeckých žoldnéřů z války proti perskému králi domů. Když procházeli Kolchidou na východní straně Černého moře, pochutnávali si na medu, který kradli z úlů rozmístěných po krajině. Brzy na to jich tisíce omámených padaly do bezvědomí.

Nejnovější video

Měření vlnové délky světla

Měření vlnové délky světla pomocí mikrovlnné trouby a vaječného bílku. Ani velká věda není věda. Takové podobné názorné a zábavné pokusy můžete zažít na Jaderce (FJFI ČVUT) třeba v Týdnu vědy nebo při Noci na Jaderce (nebo si je podle návodu můžete udělat i doma). Nemáte-li vejce, jde to i s krajícem chleba....

close
detail