Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 205

Elektrický potenciál bažin

Vědci na univerzitě v holandském Wageningenu rozhodně nezahálejí, byť jejich podivná záliba v mokřadech a slaniscích dosud v médiích nenacházela výraznější odezvu. Výsledkem jejich snažení je objev netradičního zdroje čisté energie, atraktivního svou snadnou dostupností. Na scénu přicházejí mikrobiální palivové články (Plant‑Microbial Fuel Cell, PMFC).

Fotogalerie (3)
Ilustrační foto

Zdejší Katedra environmentální energetiky sice nemá pověst vyložené Popelky, nicméně inovativní přístup takového významu skutečně zazářil. Technologie PMFC generuje elektrickou energii na principu přirozených přírodních procesů, které probíhají na povrchu kořenů zanořených rostlin v kontaktu s půdními bakteriemi.

S nápadem přišla studentka

Přístup testovaný v laboratorních podmínkách je plně funkční, a není důvod, proč by neměl fungovat i v širším měřítku, v přirozených zamokřených habitatech po celém světě. Celý objev přitom odstartovala v roce 2007 svou doktorskou prací studentka Marjolein Helderová. Nyní spolu se svým mladým kolegou, Davidem Strikem, zakládá společnost Plant‑e, která hodlá novou technologii uvést do praxe.

Základní princip

Mikrobiální palivové články získávají elektrickou energii z půdy v průběhu růstu rostlin. Při něm v důsledku procesu fotosyntézy dochází k produkci organického materiálu. Jeho nadbytek pak rostliny vylučují kořenovým systémem zpět do půdy (jedná se až o 70% syntetizovaných látek). Na ten se s chutí vrhnou půdní bakterie, které se postarají o jeho rozklad. Vzniklá rezidua jsou klíčová pro zisk elektrického potenciálu – při rozkladu se z nich totiž uvolňují rozpadem chemických vazeb elektrony. Pokud do blízkosti kořenového vlášení a bakterií instalujeme elektrody, můžeme získat napětí, generující elektrický proud.

Výkon, získaný touto cestou, představuje přibližně 0,4 wattů z jednoho čtverečného metru rostoucí mokřadní vegetace. Výkon lze zvýšit intenzivnější činností bakterií například při biodegradaci, tj. při rozkladu již nakupené rostlinné hmoty při tlení listů. Fermentační bakterie pak dokáží u vzrostlého porostu zvýšit výkon na 3,2 wattů.

Zatím jen teoretický energetický potenciál

Z energetického hlediska začíná být tato technologie zajímavá při větší rozloze. Představa, že 100 m2 jinak obtížně využitelné zarostlé mokřiny dokáže vygenerovat až 2800 kWh za rok, zní lákavě. S touto energií je již možné zásobovat elektřinou celý dům. A uvážíme‑li množství nejrůznějších typů bažin a mokřadů v deltách velkých řek nebo na pobřeží, lze o této nové technologii hovořit jako o slibné. Kromě nativní vegetace můžeme tento postup aplikovat i na jiná, na vegetaci bohatá zavodněná území, například na rýžová pole.

Slibnost technologie spočívá i v tom, že přibližně 1,4 miliardy obyvatel planety Země žije stále bez přístupu k elektřině. Je to především v oblasti tropického pásma jihovýchodní Asie a jižní Ameriky. Typickým problémem těchto území je však jejich izolovanost zabraňující výstavbě centrálních přenosových sítí.

Výhodou technologie PMFC je oproti jiným způsobům získávání elektrické energie šetrnost vůči životnímu prostředí. Jde o příklad snahy o udržitelný přístup k získávání elektrické energie, který by byl vhodný zejména v rozvojových oblastech.

Zdroje:

Tisková zprávy Univerzity ve Wageningenu, uveřejněná pod názvem „Electricity from the marshes“23. 11 2012 na serveru wageningenur.nl

www.youtube.com/watch?v=Ku1-_MOzkTE

www.sciencedaily.com/releases/2012/11/121123092129.htm

www.plant-e.com/index.html

Radomír Dohnal
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Co nám při prohlížení webu zvedá tlak

Téměř všichni z nás každý den z nejrůznějších důvodů používáme různé webové stránky. Samozřejmě chceme, aby naše uživatelská zkušenost byla pozitivní a pokud možno bezchybná.

Centrum pro testování technologie samořiditelných vozidel

Jaguar Land Rover plánuje spolupracovat s nejrenomovanějšími světovými softwarovými a telekomunikačními společnostmi a firmami zabývajícími se mobilitou na vytvoření tzv.

Chladicí systém ITER

Pro odvod tepla generovaného během provozu tokamaku bude ITER vybaven systémem chladicí vody. Vnitřní povrchy vakuové nádoby (obal a divertor) se musejí chladit na přibližně 240 °C jen několik metrů od plazmatu horkého 150 milionů stupňů.

Zájemci o energetiku mohou poprvé on-line do elektráren ČEZ

Až na dno jaderného reaktoru nebo na vrchol větrné elektrárny! Ani omezení v boji s koronavirem neznamenají stopku návštěvám energetických provozů, alespoň ne těm virtuálním.

Závod o největší větrnou turbínu světa

V současné době probíhá ve světě závod o sestrojení největší větrné turbíny. Odehrává se zejména mezi evropskými, americkými a čínskými výrobci.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail