Počítače a internet

Článků v rubrice: 128

Chytré budovy v ohrožení

Čtyři z deseti počítačů řídících automatické systémy chytrých budov byly v prvním pololetí tohoto roku vystaveny nějakému druhu kybernetického útoku. Toto zjištění přináší společnost Kaspersky ve svém přehledu hrozeb zacílených na chytré budovy. Ze studie vyplývá, že ne vždy byly útoky zacílené na tyto systémy záměrně, ty se ale i přesto často stávají cílem různých generických hrozeb. I když se nejedná o sofistikované hrozby, mohou v budoucnu představovat značné nebezpečí pro každodenní provoz chytrých budov.

Fotogalerie (1)
Ilustrační obrázek Kaspersky

Systémy automatizace chytrých budov se obvykle skládají ze senzorů a ovladačů, které se používají k monitoringu a automatizaci výtahů, větrání, ovládání klimatizace, dodávek elektřiny a vody, detektorů kouře, bezpečnostních kamer, senzorů pohybu a mnohých dalších zařízení, která jsou součástí provozních a bezpečnostních systémů stavby. Ovládání těchto systémů je většinou umožněno prostřednictvím generických pracovních stanic, které jsou zpravidla připojené k internetu. Úspěšný kybernetický útok na tyto stanice může vést k selhání jednoho nebo více systémů chytrých budov. Z analýzy telemetrie zpracované z přibližně 40 tisíc náhodně vybraných bezpečnostních řešení Kaspersky, která fungovala v inteligentních budovách po celém světě, vyplývá, že se podobné útoky dějí poměrně často.

Z globálních 37,8 % chráněných počítačů pro správu inteligentních budov, na které byly zacíleny kyberútoky, bylo 11 % napadeno různými variantami spywaru. Tento druh škodlivého softwaru se zaměřuje především na krádeže přihlašovacích údajů k online účtům. Na 10,8 % pracovních stanic byly detekovány červy, 7,8 % jich obdrželo podvodné phishingové zprávy a 4,2 % se setkala s ransomwarem.

Největší část těchto hrozeb – 26 % pokusů o infekci – pochází z online prostředí. Přenosná média jako jsou USB flash disky, externí pevné disky a podobná zařízení, byla odpovědná za 10 % incidentů. Dalších 10 % hrozeb pocházelo z nakažených odkazů a příloh zaslaných e-mailem. 1,5 % počítačů řídících chytré budovy bylo napadeno zdroji pocházejícími ze sítě dané organizace (například ze sdílených souborů).

Pokud se podíváme na země s nejvyšším podílem napadených počítačů chytrých budov, byla na prvním místě Itálie s 48,5 %. Těsně ji následovalo Španělsko s 47,6 %, Velká Británie (44, 4, %), Česká republika (42,1 %) a Rumunsko (41,7 %).

„I když se tato čísla mohou v porovnání s ostatními hrozbami zdát nízká, neměli bychom podceňovat jejich dopad. Můžeme si totiž velmi jednoduše představit, že zločinci ukradnou citlivé údaje ze zabezpečeného systému inteligentní budovy, která následně prodají na černém trhu. Snadno také může dojít k zablokování důležitých procesů chytrých budov, které útočníci zašifrují pomocí ransomwaru. Podobných příkladů může být celá řada. Proto se snažíme nabádat vývojáře IT sítí inteligentních budov, aby nezapomínali na jejich ochranu. Systémy dokáže efektivně ochránit i základní bezpečnostní řešení,“ říká Kirill Kruglov, bezpečnostní odborník společnosti Kaspersky v týmu ICS CERT.

Celý report si můžete přečíst na blogu Securelist.

Více se dozvíte na www.kaspersky.cz.
(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Nejstarší elektrárna Vltavské kaskády, Vrané nad Vltavou, slaví 90 let

Elektrárna spolehlivě vyrábí bezemisní elektřinu už od roku 1936 a slaví letos devadesátiny. Každoročně vyrobí přibližně 60 milionů kWh bezemisní elektřiny, což pokryje ročně spotřebu až 20 tisíc domácností.

Nekonečný tunel pro konečné plazma

Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.

Vědci v laboratoři vytvořili miniaturní analog černé díry

Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.

Větrné elektrárny ve střední Evropě: přehled, přínosy a limity

Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně slaví 30 let

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail