Uhlík C 14
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Jadernou energii lze využít mnoha způsoby. Dnes vyvolává vášnivé diskuze především polemika o jaderných elektrárnách, v nedávné minulosti se však hlavní pozornost upírala na jaderné zbraně. Energie pocházející z nitra atomu stále zůstává pro řadu lidí nepřijatelná. Pokud se ukrývá v termonukleární hlavici, pak je rozhořčení samozřejmě na místě.
Válečné použití jaderných zbraní na konci druhé světové války stále vrhá stín nejen na jadernou energii, ale také na vše, co s ní souvisí. Nesmíme však zapomínat na to, že vývoj těchto zbraní paradoxně přinesl i řadu pozitivních poznatků. Projekt Manhattan, na jehož konci stály první jaderné bomby, způsobil ve čtyřicátých letech minulého století nebývalý rozvoj jaderných věd a materiálového inženýrství. Pod tlakem okolností tak lidé během pár roků získali znalosti, které by za normálních podmínek přicházely mnohem pozvolněji.
Pokud vás zajímá historie vzniku a vývoje jaderných zbraní, pak určitě navštivte anglicky psanou stránku www.atomicarchive.com. V přehledné formě zde naleznete informace téměř o všem, co s tímto „výdobytkem“ moderní civilizace souvisí. Dočtete se o obtížích, které vznik těchto zbraní doprovázely a snadno si uděláte představu o monstrózním zbrojení během studené války. Můžete nahlédnout do útrob jaderných bomb a zjistit, co všechno se v nich skrývá. Nechybí ani podrobný popis následků jaderného výbuchu.
Samozřejmě, že text doprovází i řada obrázků, autentických fotografií a animací. Uvidíte záběry z utajených zkoušek jaderných bomb. Dozvíte se, jak funguje jaderná fúze nebo štěpení, co je to jaderná zima a jak by vypadal útok jadernou bombou na některou ze světových metropolí.
Především studenti ocení možnost rychle se zorientovat v éře jaderného výzkumu. Stránky totiž obsahují životopisy slavných vědců i chronologický přehled zásadních událostí nejen ve vývoji jaderných zbraní, ale v celé jaderné fyzice.
Jaderné zbraně určitě nejsou smysluplným využitím vědeckých poznatků. Ať už na ně pohlížíme se zvláštním úžasem nebo s obavami, zaslouží si naši pozornost. Právě pro svou nebezpečnost. Jak se říká, je dobré znát svého nepřítele, a proto lze návštěvu webu www.atomicarchive.com jen doporučit!
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.