Reportáže, cestování

Článků v rubrice: 85

Cesta za atomem

Při toulkách po Spojených státech jsem se zaměřil na nejrůznější přírodní i technické unikáty. Patřil mezi ně i atom. Není divu. V roce 1987 jsme totiž spolu s kolegou Janem Tůmou vydali knihu Atom skrývá naději, v níž jsme také uvedli, že první jaderný reaktor na světě byl postaven a pod tribunou stadionu Chicagské univerzity spuštěn 2. prosince 1942. Při popisu této světodějné událost jsme tenkrát vycházeli jen z písemných podkladů. Spatřit stadion na vlastní oči jsem do pádu totality v Československu nemohl, a když jsem přijel do Chicaga v roce 1992, bylo pozdě. Laboratoř už neexistovala. Připomíná ji jen památník.

Fotogalerie (4)
V laboratoří Los Alamos National Laboratory pracuje asi 10 tisíc lidí (foto LANL)

 

Začátek v Chicagu

Vydal jsem se k památníku. Foukalo, tak jsem nasedl na autobus číslo 10 a jel na konečnou u Muzea vědy a průmyslu, které je největší na západní polokouli.

 

Muzeum Leží u kampusu Chicagské univerzity. Dodnes zde mají slavnostní sál, kde prezident T. G. Masaryk vyhlásil v roce 1918 Československou republiku. Unikátní památník na počest spuštění prvního reaktoru, události, jež patří k nejdůležitějším mezníkům vývoje ve 20. století, pak v roce 1957 vytvořil proslulý sochař Henry Moore. Ze zrušeného stadionu ho pak přesunuli na univerzitu.

V Los Alamos

Necelou hodinku jízdy severně od Santa Fé, hlavního města Nového Mexika, uprostřed nádherných kaňonů a rudých skal bizardních tvarů, vzniklo Los Alamos. Dojel jsem do centra městečka a navštívil členitou dřevenou stavbu, původně velký srub, kde byla začátkem minulého století zálesácká Škola pro chlapce. V lednu 1943 ji však uzavřeli, oplotili a začali přísně hlídat. Americká vláda zde začala uskutečňovat projekt Manhattan. Odvážné skauty vystřídali neméně odvážní vědci věhlasných jmen – objevitel neutronu J. Chadwick, autor modelu atomu Niels Bohr, objevitel těžkého vodíku Harold Urey, konstruktér cyklotronu E. O. Lawrence a samozřejmě i italský fyzik Enrico Fermi, který se sem přesunul z Chicaga, kde se mu podařilo dosáhnout řízené řetězové reakce.

 

Pod vedením kalifornského profesora J. R. Oppenheimera zde vědci připravili zrod atomové bomby. Celou historii přibližuje o kousek dál moderně řešené muzeum. Jeho stálá expozice přibližuje i další vědecké výsledky v nejrůznějších oborech – výzkum lidských genů, laserů, možností lidského mozku i nové materiály a technologie.

Zakázaným městem přestalo být Los Alamos v roce 1957.

Kde byl zaveden elektrický proud

Do městečka Arco jsem přijel vlastně náhodou. Měl jsem za sebou dlouhou cestu po Idahu, a tak jsem se rozhodl zastavit u prvního motorestu. Na první pohled mě překvapil nápis „Vítáme vás v prvním atomovém městě”. A pak mě to došlo. Nedaleko postavili Američané první atomovou elektrárnu! Dnes je Idaho National Laboratory zpřístupněna turistům. Byl jsem poněkud zklamán, je to taková malá továrnička, spíš dílnička. Ale s obrovským historickým významem.

 

Místo nevybrali náhodou. Arco leží u silnice U. S. Route 20 na břehu řeky Big Lost River. Původně se tady křižovaly dvě dráhy dostavníků. Místní usedlíci proto pro potřeby Americké pošty nazvali osadu Junction (Křižovatka). To se však tehdejšímu poštmistrovi nelíbilo, protože takových míst je v Americe habaděj. V té době noviny psaly, že Washington navštívil slavný vynálezce George von Arco (1869-1940), který pracoval jako inženýr v německé firmě Telefunken, jež vyráběla vakuové rozhlasové elektronky. Tak městečko pojmenovali po něm. Arco je krátké a snadno zapamatovatelné.

Nová jaderka v poušti

A o půl století později, kdy zde byl díky atomové elektrárně zaveden elektrický proud, se Arco stalo slavným. Konstrukci elektrárny zde v roce 1946 za účasti Enrica Fermiho navrhl kanadsko-americký jaderný fyzik německého původu Walter Zinn. Po roce její stavbu v polopoušti schválila americká Komise pro atomovou energii, výstavba byla zahájena v roce 1949. Poslání jaderné elektrárny bylo jednoznačné – demonstrovat nový způsob získávání elektrické energie a pokračovat ve výzkumu. Jádro reaktoru bylo možné vyměňovat a oba chladicí okruhy (primární i sekundární) se chladily tekutým sodíkem a draslíkem. Teplo z jaderné reakce se ve výměníku předávalo do okruhu s vodní parou, která „klasicky“ poháněla kombinaci turbíny a generátoru.

 

Koncem roku 1951, přesně 20. prosince, se vědcům podařil originální vánoční dárek – první atomový reaktor na světě (Experimental Breeder Reactor I, EBR-I) rozsvítil první čtyři žárovky. O čtyři roky později, 17. července 1955, se Arco stalo první obcí na světě, kterou osvětloval elektrický proud z blízké atomové elektrárny.

Karel Sedláček
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Co nám při prohlížení webu zvedá tlak

Téměř všichni z nás každý den z nejrůznějších důvodů používáme různé webové stránky. Samozřejmě chceme, aby naše uživatelská zkušenost byla pozitivní a pokud možno bezchybná.

Centrum pro testování technologie samořiditelných vozidel

Jaguar Land Rover plánuje spolupracovat s nejrenomovanějšími světovými softwarovými a telekomunikačními společnostmi a firmami zabývajícími se mobilitou na vytvoření tzv.

Chladicí systém ITER

Pro odvod tepla generovaného během provozu tokamaku bude ITER vybaven systémem chladicí vody. Vnitřní povrchy vakuové nádoby (obal a divertor) se musejí chladit na přibližně 240 °C jen několik metrů od plazmatu horkého 150 milionů stupňů.

Zájemci o energetiku mohou poprvé on-line do elektráren ČEZ

Až na dno jaderného reaktoru nebo na vrchol větrné elektrárny! Ani omezení v boji s koronavirem neznamenají stopku návštěvám energetických provozů, alespoň ne těm virtuálním.

Závod o největší větrnou turbínu světa

V současné době probíhá ve světě závod o sestrojení největší větrné turbíny. Odehrává se zejména mezi evropskými, americkými a čínskými výrobci.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail