Od Karla Čapka k modelu ruky (a báseň na závěr)
Čeština nepatří k nejrozšířenějším jazykům, ale přesto se několik českých výrazů stalo doslova mezinárodními (např.
Ráno jsme všichni vstali zmožení z předešlého dlouhého výletu. Nohy bolí, hlavy bolí a máme hlad. Dnešní den se ale nejeví až tak těžce jako dny minulé. Plán je jasný. Po vydatné snídani rychle do autobusu, který za nás dnes bude překonávat velké vzdálenosti a převýšení. Už žádná pěší túra, dnes se budeme po krajině Jeseníků jen vozit. Nastoupili jsme do našeho vytouženého dopravního prostředku a zamířili k našemu prvnímu cíli. Tím se stala přečerpávací elektrárna – vodní dílo Dlouhé Stráně.
Cesta ubíhala poklidně, řidič jel jako o závod. Najednou autobus zastavil a otevřel dveře. „Co se děje?,“ ptali se všichni. V tom nastoupila žena a my pochopili, že je to náš průvodce. Uvědomili jsme si, že výlet bude veselejší a bohatší o spoustu nových informací a zážitků.
Mezitím jsme vjeli do areálu elektrárny, vystoupili před hlavní budovou a došli do informační místnosti. Zde jsme vyslechli přednášku, shlédli velice zajímavý film, a to jak o všech elektrárnách ČEZ, tak o elektrárně Dlouhé Stráně samotné.
Při odchodu z hlavní budovy už jsme věděli, jak se ČEZ snaží v okolí elektrárny udržovat lesní porosty, jak se snaží ponechávat co nejvíce prostoru přirozené krajině a jaké ohledy klade na přírodu a ekologii. Tyto ohledy jsou také důvodem, proč je většina prostor přečerpávací elektrárny vybudována pod zemí ve skále a proč celé dílo architektonicky zapadá do zdejší krajiny.
Následovala prohlídka elektrárny. Procházeli jsme tunelem, na jehož stavbě se kromě dělníků podílel i kolektiv psychologů, který vytvořil na zdech protiklaustrofobní barevné obrazce chránící zaměstnance před pocitem úzkosti.
Nejvíce jsme se těšili nahoru, k horní nádrži. Konečně jsme se dostali na vrchol a před námi se rozprostřela umělá nádrž o obvodu asi 1.8 km. Zároveň jsme shlédli nádherná panoramata Jeseníků. Představena nám byla hora Praděd, Mravenečník a Malý Děd.
Na závěr bychom stručně řekli, že přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně patřící společnosti ČEZ je opravdu jedna z nejpozoruhodnějších technických památek v Evropě. Nám se exkurze líbila a doporučujeme každému, kdo tuto zajímavou památku ještě nenavštívil, aby si na její návštěvu našel čas, tak jako my. A pro ty, kteří si budou říkat, že přečerpávačka je pro ně daleko, můžeme doporučit jinou podobnou elektrárnu společnosti ČEZ v samém středu Čech ve Štěchovicích u Prahy. Tu jsme navštívili v roce 2007.
Čeština nepatří k nejrozšířenějším jazykům, ale přesto se několik českých výrazů stalo doslova mezinárodními (např.
Dne 26. ledna 2026 zemřel v 91 letech ruský fyzik, který se zasloužil nejen o několik ruských tokamaků (včetně T-1, který dnes slouží na FJFI ČVUT pod jménem Golem), ale i o samotný ITER, největší ...
Provozovatelem nejvýkonnější české sítě veřejného dobíjení je energetická Skupina ČEZ. Pro všechny majitele elektroaut i všech, kdo o nich uvažují, připravila virtuální ...
Technické projekty českých středoškoláků dobývají svět. Na loňském festivalu AI Global Impact ocenila společnost Intel nejzajímavější mladé tvůrce změn v oblasti umělé inteligence z celého světa.
Jaký je stav na staveništi tokamaku ITER na přelomu let 2025 a 2026? „Museli jsme se vypořádat s harmonogramem, který se v tomto projektu téměř nikdy nedodržoval.“ (Pietro Barabashi, Cheng, 2025)
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.