Odsolování pomocí jaderné energie v arabském regionu
Nedostatek sladké vody je trvalým problémem po celém světě, zejména v arabském regionu, kde omezené přírodní vodní zdroje a rychlý růst populace kladou stále větší požadavek na dodávky.
V době, kdy Vltava kulminovala a kaskádou se hnaly tři miliardy kubíků vody, šlo o život. Povodeň roku 2002 překonala všechny prognózy. Vodohospodáři ve spolupráci s meteorology neustále zpřesňovali odhady – dvacetiletá voda, padesátiletá, stoletá, tisíciletá… Za normálních podmínek protéká Prahou poklidná Vltava se 150 krychlovými metry vody za sekundu. V době kulminace se odhaduje, že to bylo 5350 krychlových metrů za sekundu, ale přesně už to změřit nejde – to šlo jen do průtoku 5000 m3/s.
Vodní elektrárny ČEZ, které ve svých přehradách na vltavské kaskádě hostí Povodí Vltavy, se staly svědky a posléze také oběťmi řádění živlu. Řízení vltavské kaskády bylo zcela v rukou pracovníků povodí od samého počátku náznaků povodňové vlny 7. srpna, a je třeba spravedlivě přiznat, že pracovali, jak jim jen živel dovolil, co nejlépe. Mnozí se dnes ptají: Jak to, že nás přehrady neochránily? Na to si mohou odpovědět sami, když si uvědomí, že maximální zásobní objem celé vltavské kaskády je 900 milionů m3. Vody bylo letos v srpnu třikrát tolik… Přehrady promyšleným přepouštěním vytvářely časovou rezervu pro Prahu, aby stihla postavit protipovodňové zábrany.
Nedostatek sladké vody je trvalým problémem po celém světě, zejména v arabském regionu, kde omezené přírodní vodní zdroje a rychlý růst populace kladou stále větší požadavek na dodávky.
Infocentra energetické společnosti ČEZ návštěvníkům o prázdninách kromě interaktivních prohlídek přinesou i soutěž o unikátní odměnu.
Rozsáhlé výpadky elektřiny, které počátkem května 2025 zasáhly Pyrenejský poloostrov, poukázaly na zranitelnost naší energetické infrastruktury a zdůraznily potřebu ochránit ...
V temelínské jaderné elektrárně zkoušejí energetici využití autonomních dronů pro inspekce technologií v obtížně přístupných prostorách.
Pietro Barabashi, generální ředitel mezinárodního projektu ITER, který ve Francii buduje fúzní reaktor, vypráví o nekonečně náročném procesu výstavby.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.