Sci-fi

Článků v rubrice: 56

Jabloně na Marsu

Když v roce 2024 přistáli první lidé na Marsu, byla to Rudá planeta, jejíž barva připomínala boha války, po kterém je pojmenována. S minimální atmosférou a teplotami hluboko pod zvyklostmi naší matičky Země byla tehdy jen zajímavým objektem vědeckého bádání.

Už první expedice na Marsu založila něco jako průmysl. Bylo nemyslitelné, aby se do omezené nosnosti raket vešlo vše, co lidé k trvalé přítomnosti (slovo pobyt by bylo v této souvislosti spíše výsměchem) potřebovali, proto po energeticky velmi úsporné trase již před jejich odletem vyrazil frachťák naplněný technologiemi vybranými podle zásady „lépe naučit rybařit, než darovat rybu“.
První návštěvníci Marsu si pak už jen z parkovací dráhy stáhli k sobě malou továrničku na zpracování surovin, pár automatických strojů a terabajty dat popisujících výrobu nejrůznějších produktů od dílců pro stavbu základny až po traktory, sluneční elektrárnu či vodárnu. Stačilo půl roku a první továrna vyrobila – vedle komplexu základny – také svůj duplikát, a tak se mohlo osídlení Marsu rozšířit o další transporty vědců i techniků.
To už ale také byly připraveny nové technologie a hlavně byly připraveny výrobní postupy pro zařízení a stroje přizpůsobené možnostem Marsu. Z frachťákové dopravy se dokonce brzy stala rutinní záležitost, na poměry kosmonautiky dokonce sériová – a tedy levná, cenově srovnatelná s výpravami na Měsíc. Jen, pravda, se kvůli bouřlivému rozvoji na míru šitých postupů muselo počítat s tím, že než zásilka dorazí, bude její obsah už poněkud zastaralý.
Produkce marsovského průmyslu rostla spíše exponenciálně než lineárně a výhodou bylo, že si s některými postupy pro ochranu životního prostředí na Marsu nemuseli projektanti lámat hlavu tolik jako na Zemi. Především díky tomu, že „odpadem“ z nich byly plyny přibližně odpovídající složení marsovské atmosféry – tedy pětadevadesátiprocentní kysličník uhličitý, a že tedy nehrozilo narušení její rovnováhy.
Dobývání surovin ale odkrylo vrstvu podpovrchového ledu a sluneční záření, byť slabé, stačilo k tomu, aby se z této bahnité směsky uvolňovaly plyny přiživující jinak velmi chudou atmosféru planety. Skleníkový efekt dál posílil odtávání polárních čepiček – a během několika let tak došlo k podstatnému zvýšení teplot. Zatímco před sto lety vědci na Marsu naměřili nejnižší teploty okolo -140 stupňů Celsia, již pátý rok osídlení se tato hranice posunula na pozemsky přijatelném mínus padesát a dnes, po dalších dvaceti letech, se teplotní rozdíly stabilizovaly na rozpětí přijatelném pro život.
Atmosféra samozřejmě stále nepřeje dýchání, ale obnovené vodní toky a jezera začínají naznačovat, že sen Raye Bradburyho o sázení jabloní na Marsu nebyl až tak fantastický.

PAGI
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Co nám při prohlížení webu zvedá tlak

Téměř všichni z nás každý den z nejrůznějších důvodů používáme různé webové stránky. Samozřejmě chceme, aby naše uživatelská zkušenost byla pozitivní a pokud možno bezchybná.

Centrum pro testování technologie samořiditelných vozidel

Jaguar Land Rover plánuje spolupracovat s nejrenomovanějšími světovými softwarovými a telekomunikačními společnostmi a firmami zabývajícími se mobilitou na vytvoření tzv.

Chladicí systém ITER

Pro odvod tepla generovaného během provozu tokamaku bude ITER vybaven systémem chladicí vody. Vnitřní povrchy vakuové nádoby (obal a divertor) se musejí chladit na přibližně 240 °C jen několik metrů od plazmatu horkého 150 milionů stupňů.

Zájemci o energetiku mohou poprvé on-line do elektráren ČEZ

Až na dno jaderného reaktoru nebo na vrchol větrné elektrárny! Ani omezení v boji s koronavirem neznamenají stopku návštěvám energetických provozů, alespoň ne těm virtuálním.

Závod o největší větrnou turbínu světa

V současné době probíhá ve světě závod o sestrojení největší větrné turbíny. Odehrává se zejména mezi evropskými, americkými a čínskými výrobci.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail